Zprávy

Prof. Smolík jubilující

Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se dne 5. března 2002 uskutečnila přednáška prof. Dr. Josefa Smolíka na téma: Starý zákon – kniha židů a křesťanů. Přednáška se konala u příležitosti Smolíkových 80. narozenin, které jubilant oslavil 27. března. Kromě rozsáhlé bibliografie Smolíkových prací, kterou i dnes neustále rozmnožuje o další texty, je obdivuhodná rovněž skutečnost, že v době, kdy mnozí již pouze rekapitulují svoji dlouholetou práci, se vrhl s elánem sobě vlastním na dosud nepříliš probádané pole, které představil ve své přednášce. Na toto téma rovněž připravuje svoji novou knihu, která v tomto roce vyjde v nakladatelství OIKOYMENH. Nedávno spolu s Janem Štěpánem vydal knihu T. G. Masaryk ve třech stoletích: rozhovor generací o Masarykových náboženských názorech. Redakce Getseman přeje jubilantovi mnoho zdraví a mnoho elánu do další teologické práce.

Spor o diakonát žen

Mnichov (KAP) V Bavorsku došlo k nepřímé teologické kontroversi nad jáhenským svěcením žen, když teoložka Dorothea Reiningerová, členka předsednictva organizace Netzwerks Diakonat der Frau tvrdila při zasedání v Řezně, že po teologické stránce je otázka diakonátu žen dávno objasněna. Připuštění žen ke svěcení závisí pouze na církevním úřadu. Eichstattský biskup Walter Mixa přitom jáhenské svěcení žen odmítá. Když by byly ženy připuštěny k jáhenství, již by nic nebránilo jejich kněžskému svěcení, řekl biskup. Dorothea Reiningerová tvrdí, že Netzwerk chce spolupracovat s církví. Společnost byla založena roku 1996 a připravuje v tříletých kurzech 14 teoložek na diakonát. Vzdělávání probíhá stejně jako u mužů.

Nárůst indických katolíkù

I před nárůst fundamentalismu v zemi vykazuje indická katolická církev značný přírůstek, jak vyplývá z výroční zprávy indické biskupské konference. Uvnitř církve dochází k zesílení aktivity, říká její generální sekretář, Oswald Gracias z Agry. Arcibiskup připomíná, že poslední zasedání se uskutečnilo za dusné atmosféry četných útoků na křesťanské instituce a pracovníky. Postupem doby však došlo k jejich ochabnutí a církev může svobodněji pracovat. Biskupská konference je hodnocena vládou jako mluvčí křesťanských společenství v Indii. – Při pohledu na nejnovější snahy hinduistických fundamentalistů, usilujících, aby se z Indie stal teokratický hinduistický stát, říká arcibiskup, že jde o falešný nacionalismus vyvolávaný extremisty. Indie je multinacionální stát, který proto musí být imultireligiozním. Stejně tak se Gracias obává i rozšíření islámského fundamentalismu v zemi.

Ekumenický dialog Bavorů

Mnichov (KAP) Bavorská katolická a evangelická církev chtějí posílit ekumenický dialog ve svých společenstvích vydáním příručky zahrnující lehce srozumitelné a této době odpovídající přístupy k ekumenicky sporným otázkám.

Jedná se např. o uctívání svatých a mariánskou úctu, rozšíření papežského úřadu na všechna vyznání skrze rozpoznanou universální službu Petrova nástupce. Vydavatelem jsou ekumenická grémia katolických diecézí a evangelicko-luterská církev Bavorska. Dvacetistránková publikace bude rozeslána do všech farností. Zakládá se nakatolicko-evangelické studii Communio sanctorum, není ale oficiálním dokumentem.

Anglikánský biskup pro ukončení svazku církve a státu

Londýn (KAP) Jeden z nejvlivnějších biskupů anglikánské církve v Anglii je pro zrušení vazby mezi anglikánskou církví a státem. Biskup Mark Santer (65) z Birminghamu zpochybnil úlohu premiéra při jmenování biskupů a zastoupení biskupů ve sněmovně lordů. Santer, který kvůli svému věku přestává být od května tohoto roku v úřadu, dále kritizoval kontrolu církevního zákonodárství parlamentem a úlohu krále jako hlavy anglikánské církve. Santer, který byl do roku 1999 také spolupředsedou anglikánsko-katolického programu provzájemný dialog ARCIC, objasňuje, že biskupové v Horní sněmovně jsou anomálií. Pro nástupce apoštolů není ani vhodné ani prozíravé držet se něčeho, co se většině občanů musí jevit jako nezasloužené privilegium. Církev musí být také nezávislá na všech státních orgánech a co nejvíce omezit svoji spojitost s mocí.

Jezuité nejrozšířenější

Řím (KAP) Jezuité jsou se svými celkem 20 741 členy nadále největším katolickým mužským řádem. I když za rok 2001 došlo k poklesu o 320 členů. 469 bratří zemřelo a k lednu 2002 bylo přijato 512 noviců. Nejvíce jezuitů je v Asii (3 915, tj. 18,9 %) a v USA (16,7%). Ve střední Evropě působí 991 členů (4,8 %).

Imbach nepočítá s návratem

Curych (KAP) Švýcarský teolog P. Josef Imbach, která má již jeden rok zákaz vyučování, nepočítá s návratem do Říma. Imbach, která je ve sporu s vatikánskou Kongregací pro otázky věrouky, tvrdí, že ve Švýcarsku má větší možnosti psát a publikovat, přednášet a být činný v pastoraci. Teologovi, který vyučoval na teologické fakultě San Bonaventura v Římě, bylo generálním představeným minoritů, P. Joachimem Giermekem, zakázáno vyučovat na jeden rok a nesměl navíc zůstat v Římě. Řeholník k tomu říká, že není žádný rebel, nanejvýš trochu provokuje. Hlavní námitka kongregace proti němu je, že neuznává Ježíše jako božího syna. „To ale přece není pravda,“ říká P. Imbach. Podle něj jde o problém vyjádření se. Aby měli dnešní lidé přístup k Ježíšovu tajemství, snažil se o nové vyjádření, něco ve smyslu: Ježíš stál v jedinečném vztahu k Bohu, jaký nemá žádný člověk. Tím se Imbach pokoušel srozumitelně vyjádřit, a ne jistě zcela vyčerpávajícím způsobem, totéž, co evangelisté.

Knihovnička: Stát a církev

Stabilizovaný vztah církve (resp. církví)a státu představuje důležitou otázku pro obě (nebo více) zúčastněné strany a proto je předmětem zvláštní právní úpravy, která se může v jednotlivých zemích i značně odlišovat. V současné době se otázkám vztahu státu a církve věnuje ve většině civilizovaného světa velká pozornost. Chceme-li se stát plnoprávnými členy Evropské unie musíme se o tuto problematiku zajímat poněkud blíže. V posledních letech jsme se mohli setkávat s otázkami vztahu státu a církve jednotlivých zemí většinou pouze na stránkách Revue církevního práva. Souhrnný přehled vztahu státu a církve v zemích Evropské unie nám přináší publikace Stát a církev zemích EU, již s pomocí České křesťanské akademie Řím připravilo k vydání v nakladatelství Academia Kolegium Zvon (Stát a církev v zemích EU, Academia Praha 2001, 366 stran, cena a náklad neuvedeny).

Kniha sestává ze šestnácti oddílů, z nichž každý se věnuje vztahu státu a církve jednotlivých členských zemí, šestnáctý pak je věnován problematice vztahu státu a církve v EU. Jednotlivé oddíly, jejichž autory jsou přední evropští znalci práva z jednotlivých zemí, jsou pro lepší orientaci členěny stejným způsobem na stejně pojmenované kapitoly: Kapitola I. rozebírá sociální předpoklady, kapitola II. stručně nastiňuje historické kořeny, kapitola III. seznamuje s prameny konfesního práva v příslušné zemi, kapitola IV. popisuje základní kategorie systému, kapitola V. informuje o právním statutu náboženských společenství a kapitola VI. o vnitřní organisaci církví, VII. kapitola zpravuje o roli církve v kultuře (Církev a kultura), předmětem VII. kapitoly je vztah pracovního práva v církvích (Pracovní právo a církve). Další kapitoly se věnují financování církví (IX.), duchovní péči ve veřejných zařízeních (X.), právnímu postavení kněží a řeholníků (XI.), vztahu církve a manželství (XII., Církve a manželské a rodinné právo). Závěrečné kapitoly přinášejí shrnutí (XIII.), a protože původní německé vydání vyšlo již v roce 1995, doplnili překladatelé kapitoly informacemi o aktuálním vývoji vztahů mezi státem acírkví (XIV.). Každý oddíl uzavírá výběrová bibliografie.

Jednotlivé kapitoly přinášejí přes svoji stručnost velké množství informací, které si zvídavý čtenář může rozmnožit vyhledání literatury, uvedené v odkazech. Zajímavé jsou odkazy na konkrétní případy soudní praxe, dokreslující text. Historiky nepotěší až příliš stručné zpracování kapitolek o historických kořenech, zájemce o historické pozadí musí pátrat v souhrnném přehledu základní bibliografie na konci každého oddílu. Vcelku je však možné konstatovat, že publikace přináší velké množství přehledně a srozumitelně zpracovaných informací a je velkým přínosem.

Výše uvedenou publikaci výborně doplňuje kniha Jiřího Rajmunda Tretery Stát a církve v České republice (Státa církve v České republice, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2002, 156 s.), která se podrobně věnuje vztahu mezi církví a státem v českých zemích od osvícenství až po současnost. Autor rozdělil knihu do téměř stejných kapitol, jaké má kniha Stát a církev v zemích EU, liší se jen poněkud pořadí a také rozsah, Na závěr autor podává přehled periodik a literatury, chybí přehled alespoň tištěných pramenů (např. Jakschova sbírka zákonů týkajících se církve vydaných od roku 1600 do roku 1800 apod.). Kniha je bezesporu důležitou pomůckou nejen pro právníky a historiky, ale i pro všechny věřící všech denominací, která velmi citelně chyběla na našem trhu. Musím však autorovi vytknout poněkud nedostatečně zpracovanou kapitolu, týkající se církevních opatření ve druhé polovině 18. století, jimž bylo přes jejich význam pro budoucí vývoj věnováno jen několik velmi povrchních a nepřesných informací. Avšak i přes tyto výhrady lze Treterovu knihu doporučit širokému okruhu zájemců.

OB