Zprávy

Nový patriarcha Bulharské pravoslavné církve

(MV, VaticanNews) V neděli 30. června 2024 zvolili delegáti církevní volební rady novým patriarchou Bulharské pravoslavné církve a metropolitou Sofie metropolitu Daniila z Vidinu (nar. 1972). Stal se nástupcem patriarchy Neofita, který zemřel 13. března 2024 ve věku 78 let po dlouhé nemoci. Z celkového počtu 140 delegátů rady, složené z duchovních i laiků, bylo přítomno 138. Pro volbu patriarchy byla nutná dvoutřetinová většina. Daniila z Vidinu navrhlo církevní volební radě 14 metropolitů. Byl nejmladší ze tří kandidátů předložených církevní volební radě (spolu s Řehořem z Vratsy a Gabrielem z Loveče).

V neděli odpoledne se v patriarchální katedrále svatého Alexandra Něvského konala intronizace. Slavnosti byli přítomni ekumenický konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I., zástupci místních církví, apoštolský nuncius Mons. Luciano Surianio, představitelé patriarchátů a zástupci dalších náboženských vyznání. Delegaci vatikánského Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů vedl její prefekt kardinál Kurt Koch, doprovázený páterem Jaromírem Zádrapou, úředníkem východní sekce dikasteria. Přítomen byl také bulharský prezident Rumen Radev a král Simeon. Během obřadu obdržel nový patriarcha insignie své nové hodnosti. Na závěr patriarcha v doprovodu metropolitů usedl na trůn a třikrát hlasitě pronesl formuli „hoden“, kterou opakovalo celé shromáždění.

Metropolita Daniil Vidinský se narodil 2. března 1972 ve městě Smoljan s křestním jménem Atanas Nikolov. Po absolvování základní a střední školy v rodném městě vystudoval Univerzitu svatého Klimenta Ochridského v Sofii, kde začal studovat anglickou filologii, ale později se zapsal na teologickou fakultu. Od roku 1997 byl novicem v Hadjidimovském klášteře svatého Jiřího Vítězného. O dva roky později se stal mnichem a byl vysvěcen na jáhna. V roce 2004 byl poslán do Roženského kláštera, kde byl vysvěcen na kněze. O dva roky později se stal archimandritou. V roce 2008 byl z rozhodnutí Svatého synodu jmenován biskupem. Nejprve jako vikář metropolity Nevrokopa Nathanaila a poté metropolity Josefa ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii. Dne 4. února 2018 byl zvolen metropolitou vidinským.

Synod Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku: Společenství nerespektující eparchiální biskupy jsou rozkolná

(MV, Pravoslavné zprávy) Posvátný synod Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (PCČZS) se na svém zasedání ve středu 19. června 2024 mimo jiné zabýval i společenstvími kolem pravoslavných duchovních, která neuznávají místní eparchiální archijereje (v pravoslaví společný titul pro všechny vyšší církevní hodnostáře bez ohledu na jejich administrativní a organizační zařazení, tj. patriarcha, metropolita, arcibiskup, biskup). Rozhodl, že taková společenství se nachází v rozkolu, a tedy mimo Pravoslavnou církev.

„S ohledem na několik případů opakovaného porušování základních kanonických pravidel a norem Posvátný synod konstatoval, že všechna společenství pravoslavných duchovních a věřících, kteří nejsou v liturgické a administrativní jednotě s příslušným místním eparchiálním biskupem, jsou v rozkolu – mimo hranice kanonické pravoslavné Církve,“ uvádí se ve zprávě, kterou publikovalo Tiskové oddělení Úřadu Prešovské pravoslavné eparchie v Prešově.

Nejčastěji se taková uskupení vyskytují v Olomoucko-brněnské eparchii a tvoří se kolem duchovních, kteří neuznávají platnost biskupského svěcení vladyky Izaiáše, případně mezi nimi a vladykou Izaiášem vypukl konflikt, v jehož důsledku mu vypověděli poslušnost. Působí zejména v Brně, Ostravě, Zlíně, Střílkách, Hodoníně či Mutěnicích u Hodonína. Dosud se tyto skupiny odvolávaly na podporu některého z českých či slovenských biskupů. To po aktuálním rozhodnutí synodu už nebudou moci.

Jednotu s Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku nemá ani Řecká pravoslavná starostylní církev, která má své farnosti v Praze, Brně-Modřicích, Jezdovicích u Jihlavy, Olbramovicích, Boskovicích a také v Michaľanech na východním Slovensku. Duchovní této církevní struktury ale nikdy neříkali, že by spojení s PCČZS měli, naopak vždy se vůči místní církvi, stejně jako ostatním světovým pravoslavným církvím, ohrazovali. Odmítají totiž účast na ekumenickém hnutí, které považují za herezi. Jejich kanonickou pozicí se zabývá diplomová práce „Kanonická pozice řeckého starostylního hnutí s důrazem na situaci v českých zemích a na Slovensku“ obhájená v roce 2019 na Pravoslavné bohoslovecké fakultě Prešovské univerzity v Prešově. Její závěry jsou nicméně osobním názorem autora, nikoli fakulty či církve.

Studujte teologii ekumenicky: Teologie křesťanských tradic na ETF UK

Bakalářský program Teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Institutem ekumenických studií v Praze zvou ke studiu teologie.

Jedná se o studium různých tradic křesťanské teologie v jejich vzájemném dialogu i střetech, ale současně také o seznámení se s jinými náboženskými a duchovními směry a o jejich vztah ke křesťanství.

Akademické zázemí Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze je příslibem vysoké odborné úrovně studia. Studující se mohou podílet na dalších aktivitách pořádaných fakultou, např. účastnit se archeologických vykopávek v Izraeli.

Studium předpokládá a rozvíjí otevřenost vůči příslušníkům jiných církví a lidem různého duchovního zaměření. Učitelé přicházejí nejen ze všech tří pražských teologických fakult, ale i z dalších institucí.

Někteří studující se připravují na práci duchovních ve svých církvích. Většina studujících se však věnuje „civilní“ profesi nebo současně studují jiný „profánní“ obor. Poznatky využijí pro svůj osobní rozvoj, pro budování církevních společenství zdola a pro službu společnosti.

Studium je dostupné pro pracující i pro lidí, kteří studují jiné obory. Výuka je koncentrována: probíhá jednak na každoročním desetidenním intenzívním studijním soustředění v září (v roce 2024 ve dnech 13. – 22. září ve Strašicích u Rokycan), během roku pak probíhá jedenkrát týdně v odpoledních a večerních hodinách (ve středu) a je doplněna dvěma víkendovými semináři v akademickém roce. Výuka je orientována na práci s texty a rozvoj kritického myšlení.

Studentky a studenti, jak díky studiu, tak doprovodným aktivitám (liturgie, semináře, exercicie) nacházejí přátelské zázemí potřebné pro kritickou reflexi a upevňování vlastní víry, společenství napříč denominacemi a prostor pro sdílení i diskusi různých tradic.

Přihlášky pro akademický rok 2024/25 v papírové (listinné) nebo elektronické podobě je možné podat do 4. srpna 2024, přijímací zkouška proběhne v prvním zářijovém týdnu 2024. Více informací naleznete na stránkách Institutu ekumenických studií v Praze: http://www.iespraha.cz nebo na stránkách Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze: http://web.etf.cuni.cz