K diskusi o rozhodnutí ÚS o změně pohlaví

Ústavní soud ČR svým nálezem ze dne 24. dubna 2024 zrušil s účinností od 1. 7. 2025 zákonnou úpravu, která pro úřední změnu pohlaví trans lidí vyžadovala chirurgický zákrok, zahrnující sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů. Předseda České biskupské konference pražský arcibiskup Jan Graubner k tomuto nálezu, který nazval významným zásahem státu do přirozeného řádu soužití muže a ženy, vydal 20. června prohlášení, aby přispěl několika myšlenkami do rodící se celospolečenské diskuse. Mimo jiné v něm vyzval politiky, aby odložili ideologické brýle a hledali společně s odborníky řešení směřující k integrálnímu lidskému naplnění a respektu k obecnému dobru. Škoda, že se touto radou sám neřídil. V prohlášení totiž prokazuje velkou neznalost problematiky a pravděpodobně i samotného nálezu.

S ohledem na věk (nar. 1948) a dobu formace (studium v letech 1968-1973) je Graubnerova neznalost pochopitelná. O to více je pochybný způsob, jakým aktuální problémy konzultuje a „řeší“. Zřejmě se jen obrátí na pár názorově blízkých „odborníků“, kteří mu dají za pravdu a leckdy ho tak jen utvrdí v jeho předsudcích nebo ideologickém pohledu. Smutné je, že si zřejmě ani neposlechl lidi, kterých se daná problematika týká, což jde proti smyslu skutečně křesťanského postoje (tj. zastávat se marginalizovaných). K problematice se pak vyjádří jednostranně, zjednodušeně nebo dokonce hloupě, což možná rezonuje s názorem mnohých, kteří se v současném světě neorientují a věří kdejakým dezinformacím a nesmyslům. Pochybným je třeba způsob, jakým Graubner zjednodušuje „německý model, kde si každý může „změnit pohlaví“ jednou ročně bez jakýchkoliv podmínek“. V seriózních komentářích ani v prohlášeních německých biskupů k novému zákonu o sebeurčení, schváleném Bundestagem v dubnu 2024, jsem se nic podobného nedočetl. Věcně zákon obsahuje blokační lhůtu jeden rok, ale samotný předpoklad, že to povede ke každoroční změně pohlaví, je skutečně hloupostí.

V nálezu Ústavního soudu je možné se dočíst, že Česká republika zůstává jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek chirurgického zákroku pro změnu pohlaví přetrvává (čl. 107). ÚS také kritizuje „nečinnost zákonodárce“, který nevěnoval pozornost již šest let starému návrhu ministerstva spravedlnosti, dále skutečnost, že nedošlo k iniciaci demokratické diskuse ohledně postavení zvlášť zranitelné skupiny trans lidí (čl. 105).

Pokud budou chtít představitelé katolické církve přispět do této diskuse, budou to muset zkusit znovu a lépe. Vhodné by bylo nejprve zařadit dialog, naslouchání a rozlišování, jak je doporučeno v rámci synodálního procesu. Jedná se o závažná a složitá témata, která jsou zároveň součástí tzv. kulturního boje nebo hybridní války proti „prohnilému a zkaženému Západu“, ve které svojí neznalostí a naivitou hrají někteří církevní představitelé roli užitečných idiotů. Myslím si, že je místě hledat vyváženou syntézu s respektem k biologickým danostem i svobodě jednotlivce. Domnívám se, že skutečný křesťanský pohled na člověka, který by bral ohled na jeho komplexnost, by mohl být v diskusi přínosem.