Jste zde

Tři bohoslužby ve Folkestone

JosefKalčík

Během srpna 2003 jsem se účastnil slavení eucharistie ve dvouanglikánských farnostech a jednom kalvinistickém sboru města Folkestone v Kentu ve VelkéBritánii. Porovnávám odlišnou organizační strukturu a také popisují své dojmy,kterými na mne všechny slavnosti zapůsobily.

Z důvodu stručnosti se nezmiňuji o písních – jen podotknu, že jsoudůležitou součásti bohoslužeb; zpívají se písně jak starší, tak i modernějšíúpravy, texty písni zpravidla souvisí s tím, co se událo před nebo po jejichzpěvu, a věřící při nich stojí.

Slavení eucharistie ve farnosti St. John’s

O slavení eucharistie v teto farnosti jsem měl možnost detailněpohovořit s Robertem Grievem, který je tzv. lay reader (laický lektor), cožje v anglikánské církvi člověk, který pomáhá knězi s nejrůznějšími aktivitami.Ty zahrnují jak spoluúčast na vedení liturgie, tak nejrůznější pastorační úkoly(návštěvy v nemocnicích, organizační zabezpečení chodu farnosti aj.). Dle jehovyjádření termín lay readernení nejpřesnější, protože pomoc knězi už dlouhou dobu neobnáší pouze čtení čikázání během bohoslužby.

Při vstupu do kostela obdrží každý útlou brožurku, ve které je popsánprůběh bohoslužby a vysvětleno, kdy se říkají jednotlivé modlitby či odpovědi.Tučně jsou vytištěny ty části, které pronáší všichni, normálním písmem jsouvytištěny pasáže, které pronáší předsedající. K brožurce je přiložen listpapíru s texty písni, které se na bohoslužbě budou zpívat.

Brožurka s průběhem eucharistie má 15 stran a sestavil ji kněz farnostiza pomoci „laických lektorů“. Kvůli pestrosti bohoslužby jsou někde uvedeny dvěvarianty téže modlitby (v průběhu liturgie je vždy oznámeno, která varianta setoho dne pronáší) a eucharistické modlitby jsou uvedeny celkem tři, byť v Book of CommonPrayers je jich uvedeno osm.

Struktura

Bohoslužba začíná tím, ze kněz pozdraví a přivítá všechny shromážděné azpravidla pronese oznámení, která se týkají chodu farnosti a organizačníchzáležitosti. Pak se modlí vstupní modlitbu, která zní takto:

Všemohoucí Bože, kterývidíš do všech srdcí, znáš všechna přání a před kterým není skryto žádnétajemství: očisti myšlenky našeho srdce vdechnutím svého svatého Ducha, abychomtě dokonale milovali a opravdově chválili tvé svaté jméno; skrze Krista našehoPána, amen.

Následuje společné pronesené vyznání hříchu a bohoslužba Slova, kteráje zahájena tzv. „collect“, kolektou,což je modlitba pro daný den a je zvykem, že se vyjadřuje k nějakém tématu –žně, letnice, půst aj. Tuto modlitbu připravuje jeden z „layreaderů“ a dle svého uvážení může zvolit i jiné téma.

Čtení je v této farnosti pouze jedno z důvodu délky celé eucharistie anásleduje po něm kázání (tzv. sermon nebo talk),během kterého kazatel (buď kněz nebo jeden z layreaderů) zpravidla hovoří o nějaké zkušenosti zvšedního života a v závěru je spojí s tématem evangelia, které před kázánímzaznělo. Pokud kázání připravuje jeden z lay readerů, zpravidla je konzultuje s knězem, přičemž senejedná o cenzuru, ale spíš o přátelské a kritické zhodnocení připravenéhokázání z pohledu jiného než autorova.

Po kázání následuje vyznání víry, které může být také ve formě otázek aodpovědí, či může být též zkráceno při zachování všech důležitých výpovědí.

Následující hlavnímodlitbu (tzv. main prayer)připravuje předsedající, přičemž při nedostatku inspirace může čerpat z mnohamodliteb uvedených v knize Common Worship.Tato modlitba může postupovat v podobném sledu, jako tomu bývá u přímluv vkatolické církvi (za svět, za vládnoucí, za duchovní atd.) a taktéž do ní mohoubýt zapojeni lidé shromáždění v kostele. Kvůli vysokému počtu věřících na slaveníeucharistie v neděli (kolem 200) se tak nečiní, ale je to běžná praxe např. navečerních modlitebních setkáních, kdy se schází méně lidi. Každá modlitba jezakončená slovy:

Lord, in yourmercy. (Pane, do tvé milosti)

Všichni: Hear our prayer.(Slyš naši modlitbu.)

Na závěr pronese předsedající: Merciful Father (Milosrdný Otče)

všichni: accept these prayers(přijmi tyto modlitby)

for the sake of yourSon, (pro svého Syna, )

our Saviour Jesus Christ. Amen.(našeho Spasitele Ježíše Krista. Amen.)

Následuje přání pokoje, a pak zpravidla za zpěvu jepřipravován stůl s chlebem a vínem. Po doznění písně předsedající proneseeucharistickou modlitbu.

Před samotným přijímáním je společně recitován Otčenáš a tzv. Prayer of humbleaccess (Modlitba pokorného přistoupení). Pakpředsedající pozve všechny k přijímání. Přijímání pomáhají řídit předem určenílidé – vyzývají jednotlivé rady věřících, aby přistoupili k přijímání. Potomvšichni společně říkají Modlitbu po přijímání.

Bohoslužbu zakončuje předsedající závěrečným požehnáním.

Farnost St. Mary and St. Eanswythe

Jedna se o farnostanglikánské církve, která je považovaná za tzv. High church („vysokou církev“) na rozdíl od St. John’s, která je patří k tzv. Lowchurch („nízké církvi“). Některé znaky High church jsou tyto:

·      liturgie je svým průběhem velmipodobná katolické liturgii – nejen co se týče struktury, ale též vnějšímvzhledem: výzdoba kostela je bohatá, kněz je oblečen ve zdobeném rouchu, běhembohoslužby se používá kadidlo;

·      průběh bohoslužby je formálnější,projev kněze není tak spontánní a bezprostřední jako v Lowchurch;

·      bývá slavena také Sung liturgy (zpívaná liturgie) –mnohé (či veškeré) modlitby pronášené knězem jsou zpívané;

·      eucharistie se slaví každouneděli.

Kategorie high a low church mají mnoho mezistupňů,jež dovoluji členům farnosti zvolit takový průběh bohoslužby, který jim vyhovujenejvíce. P. Grieve ohodnotil na škále high (10) a low (0) church farnost St. John’s stupněm3, farnost St. Mary and St. Eanswythestupněm 8.

Strukturaslavení eucharistie je velmi podobná liturgii v St. John’s.Zaměřím se proto na věci rozdílné.

·      Podobně jako u katolickébohoslužby i zde jsou tři čtení (ze Starého Zákona, ze Skutků či epištol a zevangelia) proložené zpívaným žalmem.

·      Pronášené modlitby užívají staršíangličtinu (thy místo yourve významu „tvůj“ aj.); jako předlohu některé highfarnosti užívají Book of Common Prayers z roku 1928.

·       Eucharistickáčást liturgie má ve farnosti St. Mary and St. Eanswythe následující strukturu:

1. úvodní dialog

2. chvála Hospodinu

3. Sanktus

4. slova ustanovení

5. doxologie

6. Otčenáš

7. lámání chleba

8. Agnus Dei

9. pozvání k přijímání

10. modlitba v ponížení

11. samotné přijímání

12. postcommunion

13. závěrečné požehnání a propuštění

zatímco v St. John’s je sledtento:

1. úvodní dialog

2. chvála Hospodinu

3. slova ustanovení

4. Sanktus

5. Otčenáš

6. modlitba v ponížení

7. samotné přijímání

8. postcommunion

9. závěrečné požehnání a propuštění

Uvedenéodlišnosti jsou zřejmě projevem odlišných spirituálních důrazů jednotlivýchfarností. Je dobré podotknout, ze mně coby katolíkovi byla mnohem bližší liturgiev High church, která sekatolické bohoslužbě na první pohled podobá mnohem víc. Liturgie v St. John’s mi svou neformálností a uvolněnou atmosférou připadalamnohem vzdálenější a neznámá, byť při podrobném prozkoumání struktury jsem odhalil,že zas až tolik odlišná není.

Radnor Park Christian Church (United Reformed Church)

Tato církevvychází z kalvinistické tradice, není součásti anglikánské církve a průběh jejíbohoslužby je do značné míry odlišný od dosud uvedených. Při vstupu do kostelačlověk obdrží letáček, na kterém je stručný průběh bohoslužby. Bohužel jsem připřípravě teto práce měl k dispozici pouze tento letáček, kde – narozdíl od výšeuvedených farností – není plné znění pronášených textů. O liturgii jsem mělmožnost pouze velmi krátce pohovořit s p. Terrym Cookem Daviesem, který mi prozradil,že vrcholem liturgie, které jsem se účastnil, bylo čtení z bible a kázání, vedlekterého slavení eucharistie pro tuto církev není až tak významné. Což je dostiodlišné od výše uvedených anglikánských církvi. Eucharistii slaví tato církevjednou měsíčně. Farnost nemá svého stalého duchovního, popisované bohoslužběpředsedal pozvaný kazatel z nedalekého města Hythe.

Struktura

Popozdravení přítomných a organizačních oznámeních je přinesena bible ze sakristiena oltář, přičemž všichni věřící stojí – zde je patrná velká úcta k bibli ajejímu ústřednímu postaveni v této církvi. Předsedající vyzve k uctívání:

Pojďme! Provolejme naši radost k Pánu.

Shromáždění: Protože on je náš Bůh amy jsme stádce, které pase.

Pakpředsedající pronese vstupní modlitbu, která je zakončená modlitbou Otčenáš. Potěchto modlitbách následuje kázání či povídání určené dětem (Time With Children).Když po skončení tohoto „dětského“ kázání děti opouští kostel, dospělí v kostelepronesou „Pan s vámi“ a děti odpoví „I s vámi“.

Obětovaní (Offertory) je úzce spjaté s finanční sbírkou. Následujemodlitba za ostatní lidi a svět. Pronáší ji jeden člověk ze sboru a zahrnujenejrůznější oblasti lidského počínání a světa. Pak přichází čtení a kázání.

Vlastníeucharistie: Chléb i víno jsou připraveny na oltáři již od počátku bohoslužby.Během eucharistie se kolem oltáře shromáždí lidé ze sboru, kteří posléze pomáhajípři podávání eucharistie. V tomto případě to byli čtyři lidé a předsedající. Nejdříveje rozdán chléb a čeká se, až ho obdrží všichni shromáždění. Pak předsedajícípronese slova ustanovení dle sv. Pavla o chlebu a tělu a všichni pojí kousekchleba, který jim byl rozdán. Totéž následuje s vínem, které je rozdáváno vmalých pohárcích. Po přijímání následuje poděkování a závěrečné požehnání.

Závěr

Je velmi zajímavépozorovat šířku a pestrost společenství anglikánské církve – sám p. Grieve mi řekl, ze se oficiální církevní představitelévelmi snaží o co největší otevřenost tak, aby anglikánská církev vyhovovala conejvíce lidem.

Z návštěvy v United Reformed Church je zjevné její historické pozadí vycházející zkalvinismu a důraz na bibli a kázání.

Ve všech církvíchjsem se setkal s velmi milým a vřelým přijetím hned během první návštěvy, kdypo bohoslužbě následuje posezení či popovídání nad šálkem kávy nebo čaje vespolečenské místnosti vedle kostela.