157 - leden 2005

Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto L.)

Hrdličky, holubice a holoubátka

Tímto příspěvkem otevíráme novou řadu Zvířata v bibli, kterou pro Getsemany bude připravovat Ludmila Zavadilová. Navazujeme tak na úspěšný loňský seriál o rostlinách v bibli, připravovaný Pavlou Friedrichovou-Sirůčkovou.

"Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho." (Mt3, 16)

Holubovití (Columbidae) je početná čeleď ptáků střední velikosti, živících se rostlinnou potravou a hnízdících v blízkosti lidských sídlišť. Holubi i hrdličky byli často chováni jako domácí ptáci jak pro užitek, tak pro radost a okrasu. Holubovití se vyznačují malou hla­vou, charakteristickým "holubím" zobákem, kráčivou nohou s dobře odděleným palcem. Jsou výbornými letci. Hnízdí většinou na stromech a svá mláďata zpočátku krmí kašovitým výměškem volete, holubím mlékem. Všem holubovitým je společný způsob pití, vodu po vno­ření zobáku nasávají aniž zvedají hlavu, jak to činí velká většina ptáků. Holub domácí (Columbalivia forma domestica) vznikl z holuba skalního a je rozšířen v okolí Středozem­ního moře, v západní a jižní Evropě, severní Africea Přední Asii. Z něho vypěstované do­mácí formy jsou chovány téměř po celé zeměkouli a ve stejných oblastech jsou rozšíření zdivočelí jedinci. Hrdličky (Streptopelia) jsou menší než holubi, s kratšími křídly a delším ocasem. V Evropě, Asii a Africe se vyskytuje asi 15 druhů, např. hrdlička divoká - S. turtur, hrdlička zahradní - S. deaocto, hrdlička se­ne­galská - S. senegalensis, hrdlička východní - S. orientalis.

Dlouhodobé soužití hrdliček a holubů s člo­věkem jim přineslo mnoho symbolických významů. Bible zahrnuje holuby a hrdličky pod jeden společný výraz jonah, holubice. Pouze holubice mohly být obětovány v jeruzalémském chrámu, hlavně při obřadech očišťování "a aby podle zákona obětovali dvě hrdličky nebo holoubátka" (L 2,24 cit. Lv 12,8). Izrael ve své bezbrannosti je často k holubici přirovnáván (Iz 38,14; 59,11; Ž 55,7n; Oz 7,11), snad protože jako tito ptáci je vydán jako kořist okolním dravců a šelmám. Bás­nická mluva vidí v hrdličkách a holubicích symbol lásky. V Písni písní je hlas hrdličky vo­láním jara a výzvou k milování (Pís 3,12). Milý nazývá svou lásku "Holubičko moje v roz­sedlinách skály" (Pís 2,14). Při Ježíšově křtu sestupuje Duch z nebe na Ježíše v podobě holubice (Mt 3,16par), snad jde o narážku na holubici, kterou vypustil Noe a která se k němu vrátila s olivovou ratolestí "A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lís­tek" (Gn 8, 8-12). Holubice bývá obrazem Boží lásky, která sestupuje na zem. Některé tradice v ní vidí Ducha Božího, ať už jako Tvůrce, který se vznáší nad vodami (Gn 1,2) nebo jako nové stvoření při Ježíšově křtu.

ZaL