Jan Konzal

Sk 4, 1-12; J 21, 1-14

Naděje chronicky neúspěšných (1989)

Jak zapadne dnešní čtení do našich osobních letošních velikonoc? Má pravdu Písmo, když tvrdí, že všechno, co bylo napsáno, může posloužit našemu poučení?

Sk 3, 1-10; L 24, 13-35;

Majetek, nebo čisté srdce; role církve (1993)

My křesťané čteme už dva tisíce let tyto texty a dodnes si leckterý představený ještě nevšiml, že Petr, ta skála církve, nemá ani zlato, ani stříbro, zato je plný milosti a moci boží. Dokonce nemá ani ten šesták, který by ubožákovi dal jako almužnu. Petr říká: Co mám, to ti dám. Neměl ani vindru, přesto obdarovaný věru nepřišel zkrátka.

Sk 2, 36-41; J 20, 11-18

Lidová zbožnost a smysl pro budoucnost

Není nic divného, že nerozumíme velikonocům ani my dnes; i proto má smysl je slavit každoročně znovu a znovu.

1 K 5, 6b-8; J 20, 1-9

Zmrtvýchvstání Páně:  starý kvas, Petr a Jan u hrobu

Ř 6, 3-11; J 20, 1-18

Homilie (2014)

Nikdo z Ježíšových přátel nečekal podobné rozuzlení drsného dramatu posledního týdne Ježíšova života. Tím spíš tedy chápali Ježíšův hrob jako poslední slovo dějin k jeho existenci. Svědky byli všichni, kdo Ježíše viděli a slyšeli umírat: Přátelé i nepřátelé, skeptici i ti, které o poslední špetky naděje připravil rychlý spád dějin. Nad vším se zavřel hrob jako v našich všem přístupných dějinách slovo poslední.

Iz 52,13 - 53,12; J 18,1 - 19,42

(2011)

Ex 12, 1-10; 1 K 11, 23-26; J 13, 1-17.31b-35

Večer před svým utrpením (2008)

Je užitečné nemísit tajemství eucharistie s tajemstvím vykoupení. Veliká noc deklaruje, jak se děje spása a na co všechno spása dosáhne a nabízí člověku přímou účast znovuprožíváním křtu. Eucharistie kultivuje ty nejdůležitější vztahy; posiluje víru a plodí naději v životodárné vztahy.

Smysl vyznání víry; apoštolské vyznání

(1977)

Co vlastně vyznáváme v Krédu? Vyznáváme svoji důvěru v určité, pro nás neviditelné, ale důležité skutečnosti. Už víme, že k osobní víře potřebuje křesťan také bližní - věřící i nevěřící bližní. Pokud totiž kdokoli z nás vyznává svou víru, vyznává při tom i sám sebe, svá specifika. Nemůže to být jinak. A je to dobře: odpovědně věřící to nutí k vytrvalému sjednocování reflexe svých osobních zážitků setkání se s pravdou.

1 Pt 5, 5-14; Mk 16, 15-20

Ovoce víry v evangelium, petrovská služba (1994)

Když vyznával svou víru Marek, vzniklo tak svědectví, kterému poprávu říkáme evangelium; je totiž nepochybně dobrou zprávou. A ta víra je natolik ryzí, že se stává božím slovem o víře, naději a lásce.

Také o dnešním svátečním úryvku platí, že kvalita víry se pozná podle ovoce. Ta Markova se osvědčila, nebál se zapsat takové přísliby.

(2008)

vlastní výběr textů: Ž 31, 1-16 nebo 31, 1-8; Mi 7, 1-9; Jk 5, 7-16; J 3, 14-21

Obnova vědomí cíle a cesty

• mezi stěžejními tématy přípravy na obnovu křtu nemá chybět reflexe, kam, do jakého cíle míním investovat svou schopnost důvěřovat. Bez schopnosti důvěřovat cíli i cestě nikdo cíle dosáhnout nemůže.