Jan Konzal

(2017)

MR: Jr 20, 10-13; Ž17; J 10, 31-42

Říká se, že v den konsekrace stál nově instalovaný pražský arcibiskup Beran se svým bratrem u okna paláce zadumaně, a bratr na něho dorážel: „Josefe, ty se z dnešní události za jásotu mnoha věřících neraduješ?!“ Odpověď´arcibiskupa se ukázala prorockou: „Přece víš, že ty zástupy, které vítaly Krista ratolestmi a zpěvem Hosana, uměly za pár dní neméně nahlas křičet: Ukřižuj“.

Věčnost smrtelného ze slova a činu božího (1988)

Gn 17, 3-9; J 8, 51-59

Za dveřmi Velikonoce

Da 3, 14-20.91-92.95; J 8, 31-42;

Všimli jste si: Ježíš tu naléhavě diskutuje; protivníkem mu není kdosi nevěřící, ale "židé, kteří mu uvěřili". Ne bezbožníci, ne jinověrci, ale ti, kteří už Ježíšovi uvěřili. Možná náš případ - i my už uvěřili. A tak i nám se stane, že fungujeme jako odpůrci boží nikoli selháním v mravní oblasti, ale tím, že necháme padnout Boží slovo pod stůl, zmarníme je, to slovo pak zní marně.

Lazar; rozvažte jej

Ez 37, 12-14; J 11, 1-45

Poslali k Ježíšovi se vzkazem proto, že věděli, že ho má rád. Jak vlastně reaguje ten Kristus Ježíš, který má někoho rád? A prosím, nepřehlédnout: Jak reaguje ten, který má rád nejen kriticky ohroženého, ale i jeho žijící sestry? Počkal. Jako by nedělal vůbec nic. Je to hodně překvapivé, čekali bychom od divotvůrce cosi jiného.

Obnova vědomí cíle a cesty (2008)

vlastní výběr textů: Ž 31, 1-16 nebo 31, 1-8; Mi 7, 1-9; Jk 5, 7-16; J 3, 14-21

Mezi stěžejními tématy přípravy na obnovu křtu nemá chybět reflexe, kam, do jakého cíle míním investovat svou schopnost důvěřovat. Bez schopnosti důvěřovat cíli i cestě nikdo cíle dosáhnout nemůže.

Aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí (2011)

1 Sa 16, 1-13; Ef 5, 8-14; J 9, 1-41

Realita lidských lásek (1989)

Oz 14, 2-10; Mk 12, 28b-34

Možná, že někoho zarazí, proč se Ježíš vyjadřuje tak zdrženlivě, proč tu bílou vránu mezi svými oponenty nepochválí víc. Říká mu: Nejsi daleko od božího království. Je totiž velký rozdíl mezi tím, že člověk pochopí správnou věc, a změnou smýšlení. Kdo pochopil, je blízko, na dosah. Přesto dovedeme správně pochopit, jak by se věci měly dít; ale k odpovědnému činu pak může být ještě hodně daleko.

I srdce žíznivé zůstává díky milosti láskyhodné (2005)

RCL Ex 17, 1-7; Ž 95; Ř 5, 1-11; J 4, 5-42

Vydat křivdy, opiát moci (1992)

Jr 18, 18-20; Mt 20, 17-28

K postní přípravě na velikonoce patří také proces čištění pramenů naší osobní víry. O to jde v dnešních perikopách.

Bronzový had jako znamení záchrany (1992)

Nm 21, 4-9; J 8, 21-30;

V závěrečném odstavci evangelia jsou dvě významná sdělení, významná dodnes: "teprve až Syna člověka povýšíte, poznáte, že jsem to já"; to druhé je neméně silný tabák: "...poznáte, že sám od sebe nedělám nic".