Jan Spousta

Nejdříve dvě brožury z edice Quaestiones quodlibetales brněnského nakladatelství CDK.

Hledejte boží království

Úvodní článek od Martina Šályho je o tom, co hlásal Ježíš a – s jiným důrazem, proměněným zkušeností Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání – i apoštolové: o božím království. Nebylo a není přesně známo, co takové království obnáší. Možná proto, že ho každý hledáme někde jinde, tam, kam nás vede naše vlastní cesta v naší době a na místě, kde stojíme. Známo však je, že je to místo, kde se boží milosrdenství setkává s milosrdenstvím lidským, kde láska potkává lásku.

Kolokvium o dialogu v církvi

Letošní červnové číslo Getseman je vlastně sborníkem vybraných příspěvků z kolokvia Na cestě k dialogu v církvi, které se konalo v Olomouci ve dnech 16. – 17. května 2014. Kolokvium vzniklo zdola, jako iniciativa skupiny katolíků, kteří zřejmě trpí nedostatkem pořádného dialogu v českém katolictví. Dostalo se mu značné pozornosti a zaznamenalo poměrně vysokou návštěvnost.

Tajemství přírody

Obrana před kastrací

Velký teolog 3. století, Órigenés z Alexandrie, se podle Eusébiových Církevních dějin sám vykastroval. Jednak prý tak pochopil Ježíšovo slovo o těch, „kteří se sami stali eunuchy pro království nebeské“, a jednak tím radikálně a jednou provždy chtěl vyřešit i potíže, které mohly nastat, když coby mladý muž zasvěcoval v katechetické škole do křesťanství ženy. Miroslav Zvelebil v hlavním článku tohoto čísla Órigenův čin analyzuje a hlavně klade otázky.

Najdeme řešení ekologické krize?

Globální ekologická krize – degradace životního prostředí a vyčerpání zdrojů, doprovázené a podporované přelidněním a nadměrným konzumem – je obrovské nebezpečí, časovaná bomba v základech našeho současného způsobu života. S jistotou předvídat budoucnost nemůžeme. Ale řadu negativních jevů působených ekologickými příčinami již pozorujeme a zdá se být vysoce pravděpodobné, že další budou následovat a že tempo změn k horšímu se bude zrychlovat.

Dva přístupy k liturgii

Teologie odlitá v betonu

Papež František zřejmě zatím neplánuje žádné dramatické změny kursu v oblasti teologie nebo liturgie. Proměňuje však styl, tón, ducha církve; jeho prostota a otevřenost je osvěžující. Podobně jako v případě Jana XXIII. před padesáti lety to dává mnohem větší naději, než kdyby kladl důraz na předpisy nebo teologické nuance. Teolog Leonardo Boff i publicista Bernard Mumelter v tomto čísle popisují některé aspekty papežovy osobnosti a působení a zamýšlejí se nad hlubšími souvislostmi.

Pod pokličkou

Toto číslo je věnováno především „vnitřnostem“ římskokatolické církve, pohledu pod pokličku. Martin Vaňáč přináší zprávu o papežově rozsáhlém rozhovoru pro jezuitská média a hlavně analyzuje změny v římské kurii. Nový papež s nimi nespěchá a neprovádí radikální kroky ve velkém. Již však proběhlo několik významných personálních obměn, především byla ohlášena výměna státního sekretáře.

Katechismus místo bible?

Susan A. Rossová píše ve svém článku o případu americké katolické morální teoložky Margaret A. Farleyové. Její kniha o sexuální morálce byla odsouzena Vatikánem (čímž prodej značně stoupl), odsouzena však na poněkud vratkém základě. O detailech si přečtěte v článku; já bych chtěl však upozornit na obecnější problém, který Rossová zmiňuje. Je to úzkoprsost a slovíčkaření při výkladu křesťanské nauky, nerozlišování míry důležitosti a jistoty jednotlivých předmětů víry a to, čemu se říká „plíživé zneomylňování“.