Jubilejní rok 2025 a synodalita

Na Štědrý den 2024 papež František slavnostně otevřel Svatou bránu v bazilice sv. Petra a zahájil Jubilejní rok 2025, který potrvá do jejího uzavření o slavnosti Zjevení Páně, tj. 6. ledna 2026. V místních církvích, tj. v diecézích, zahájili biskupové Jubilejní rok na svátek Svaté rodiny 29. prosince 2024 bohoslužbami ve svých katedrálách, zakončen bude na stejný svátek za rok, tj. 28. prosince 2025. Mottem Jubilejního roku, vyhlášeného bulou papeže Františka Spes non confundit (Naděje nezklame) z 9. května 2024, jsou slova „poutníci naděje“. Během Jubilejního roku jsou zváni poutníci ze všech zemí do Říma nebo do vybraných bazilik a katedrál, kde mohou získat plnomocné odpustky „z pokladu církve“ za obvyklých podmínek („opravdu kající věřící, kteří nemají zálibu v žádném hříchu a kteří se, očištěni skrze svátost smíření a občerstveni svatým přijímáním, modlí na úmysl Svatého otce“) a podle pravidel stanovených dekretem Apoštolské penitenciárie z 13. května 2024. Jubilejní roky jsou v katolické církvi pravidelnou událostí s dlouhou tradicí, která sahá do 14. století. Dlouhou tradici má i snaha o získávání odpustků pro sebe i pro „duše v očistci“, i když si nejsem jistý, zda mají všichni věřící jasno v tom, jak tento mechanismus „funguje“.

Jubilejním rokem se věřícím předkládá nová událost s mnoha podněty a výzvami. Nehrozí, že zastíní znovuobjevovanou synodalitu, které se věnoval tříletý synodální proces? Synodální zasedání dvojím jednáním v Římě ani přijetím Závěrečného dokumentu neskončilo. Podle apoštolské konstituce papeže Františka o biskupské synodě z roku 2018 Episcopalis communio vstoupilo do třetí, tzv. prováděcí fáze, za kterou nesou zodpovědnost především diecézní biskupové. Brzo by měl být vydán český překlad Závěrečné zprávy synody. Zdeněk Wasserbauer, pomocný biskup pražský a český delegát na obou zasedáních synody v Římě, uvedl, že Česká biskupská konference bude mít v rámci svého plenárního zasedání studijní den s generálním sekretářem biskupské synody (přesněji generálním sekretářem generálního sekretariátu synody biskupů) maltským kardinálem Mario Grechem. Uvidíme, zda výsledkem bude nejenom jasné společné vyjádření biskupů, že berou výzvu k synodální církvi skutečně vážně, ale třeba i konkrétní kroky pro její realizaci v praxi v jednotlivých diecézích, mezi kterými jsou velké rozdíly.

Nepochybně nejdále je s uváděním synodality do praxe plzeňská diecéze, kde bylo v roce 2024 zahájeno tříleté jednání diecézní synody. Po prvním roce, který byl věnován popsání reality, bude druhý rok zaměřen diskusi o vizích, především v těch oblastech, kde účastníci synody odhalili vnitřní rozpory a problémy. Podle vyjádření plzeňského biskupa Tomáše Holuba poslouží závěry světové synody jako orientační body při vytváření nových vizí. Oproti tomu např. v pražské arcidiecézi biskup Wasserbauer mluví zatím jen o zřízení pastorační rady arcidiecéze a o zavedení povinné existence pastoračních rad ve všech farnostech. Naopak zprávy o synodálních skupinkách ve farnostech zní nadějně. Uvidíme, zda v roce 2025 bude větším tématem jubileum nebo synodalita.