Pavel Hradilek

Nemáme mnoho liturgologických pramenů pocházejících z Říma prvních křesťanských století. Kromě Apologií Justina Mučedníka (pol. 2. stol.) byl považován za spis vzniklý v Římě Apoštolská tradice. Byl přisuzován římskému biskupovi Hippolytovi (3. stol.). Vznikal však ve 3.-5. stol. v Sýrii. O dopisu římského biskupa Inocence I. biskupu Decentiovi do Gubbia s jistotou víme, že v Římě vznikl a známe i přesné datum odeslání 19. března 416. Dopis je odpovědí na otázky, které předtím poslal Decentius do Říma. Otázky se však nezachovaly, pouze odpovědi.

V pondělí mi přišlo parte. Poslal jej dlouhodobý čtenář a přispěvatel Getseman. Zemřela mu žena. Po dlouhé nemoci, doma, v péči Cesty domů. Pohřeb bude v pátek, v centru Prahy. Hned jsem se rozhodl, že se pohřbu zúčastním. Na pohřby chodíme kvůli živým a jsem novopečenému vdovci velmi zavázán. Nejen za podporu Getseman. Když jsme stavěli před 45 lety dvojdomek, můj spolustavebník se těžce zranil (na motocyklu se střetl s nákladním autem…). Ten, kterému teď zemřela žena, mi několik měsíců, sobotu co sobotu na stavbě nezištně pomáhal.

V rámci Svatovavřinecké poutě 10. 8. 2024 v katedrále na Petříně slavila Starokatolická církev křest, orthodoxní myropomazání, jáhenskou ordinaci (muže a ženy) a presbyterskou ordinaci absolventa Teologie křesťanských tradic Petra Miencila. Po skončení jsem byl tázán dalšími našimi studenty, co říkám právě proběhlé liturgii. Liturgie, podle mého názoru, nebyla ani tak špatná, ale ani tak dobrá, aby to stálo za komentář. Starokatolíci ale mají velmi dobře sestavené litanie. Jednotlivé invokace se neobrací ke světcům/světicím, ale k Bohu.

Rumunská pravoslavná obec v Praze používala dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně, který ovšem 28.10.2020 vyhořel. Poté jim poskytla přístřeší nedaleká starokatolická farnost při katedrále sv. Vavřince. V sobotu 10.8. se v rámci pouti u sv. Vavřince uskutečnil křest, myropomazání, ordinace jáhna a jáhenky a kněžská ordinace jednoho z našich absolventů studia Teologie křesťanských tradic. Při té příležitosti jsem se zeptal, zda ještě rumunští pravoslavní u sv. Vavřince hostují. Dozvěděl jsem se, že teď mají zapůjčen kostel v Chuchli.

Nejsem zapojen do „synodálního procesu“ ačkoli fandím těm, kteří věří, že k něčemu dobrému povede. V posledních měsících jsme v redakci Getseman procházeli desítky stran „výstupů“ synodálních skupin, abychom něco vybrali k otištění. Mnoho se toho vybrat nedalo. Ať již proto, že se to týkalo úzkých specifik daného místa, či banalit či nekompetentních stanovisek. Čeho jsem si ale všiml, byla na jedné straně otevřená kritičnost vůči biskupům, někde i kněžím, na druhé straně naivní víra, že se biskupové či kněží změní, nebo, že přijdou jiní, lepší. Nepřijdou.

V pátek 19. 4. 2024 zemřel po dlouhé nemoci David Čížkovský (74). Seznámil jsem se s ním před padesáti lety na nej­obtížnější sjezdovce v Peci pod Sněžkou. Jezdil jsem tam kvůli Marii (po roce jsme se vzali), která byla, na rozdíl ode mne, dobrá lyžařka. Po jednom z pádů jsem se stavěl na nohy, když se nade mnou ve vzduchu ve velké rychlosti objevil lyžař a srazil mne opět k zemi. Byl to výborný lyžař, ale v letu se lyže špatně ovládají. Brzy zastavil a stoupal se mi omluvit. Sjeli jsme na kraj sjezdovky a dali se do řeči.

Kongres Katoliczek i Katolików (https://kongreskk.pl/) je polská, před několika lety spontánně vzniklá iniciativa, snažící se o obnovu římskokatolické církve. Iniciativa propojuje velmi různorodé osobnosti, které spojuje zkušenost neudržitelného stavu církve v Polsku. S jistým zjednodušením lze říci, že se jedná o jakousi masovou „vzpouru laiků proti episkopátu“.

Osm let vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského vyvolalo v Polsku masívní úbytek lidí hlásících se k církvi. Zatímco na začátku vlády se hlásilo k římskokatolické církvi 94% obyvatel, dnes 70%. Propojování státu a církve má pro církev neblahé následky. Volební kampaň v r. 2023 vyvolala v Polsku „náboženskou válku“. Netýkala se jen přístupu k potratům, ale např. i k povinnému vyučování náboženství ve školách. I nyní, po porážce PiS ve volbách tato „válka“ pokračuje. Např.

Několik let jsem novoroční ekumenickou bohoslužbu nesledoval. Připadalo mi to stále stejné a nudné. Letos jsem byl upozorněn, že to bylo lepší, tak jsem si záznam pustil.¹ Chci se podělit o nové momenty, které jsem pozoroval. Liturgie reflektovala nedávné události na Filosofické fakultě. Byla slavena ve sboru CČSH v Praze na Vinohradech.

V sobotu 23.12., dva dny po hrůzných událostech na Filosofické fakultě UK, bylo v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava slaveno requiem za oběti střelby.¹ Slavnost byla součástí dne státního smutku a zúčastnili se ji vysocí představitelé státu vč. prezidenta. Přesto, že bylo velmi málo času, liturgie byla dobře připravena. Pro sestavení liturgie je klíčový výběr biblických textů.