Pavel Hradilek

Peter-Ben Smit: Úvod do starokatolické teologie, Starokatolická církev v ČR, Praha, 2021, 244 str.

V předmluvě k českému vydání píše biskup Pavel B. Stránský, že se nejedná o konfesijní sumář teologických výpovědí, což v textu autor jasně formuluje: „neexistuje specificky starokatolická teologie“ (str. 44). Jakákoli úzce zaměřená teologie jedné konfese by zaváněla sektářstvím. Jedná se spíše o přehled práce starokatolických teologů.

20.4.2021 se uskutečnila beseda o celibátu¹, kterou moderoval Benedikt Mohelník. Diskutovali Václav Malý, Tomáš Petráček a Eva Klípová. Diskutující byli otevření, besedu hodnotím vcelku pozitivně, byť by jí lépe slušelo, kdyby proběhla před 50 lety... Účastníci besedy vč. moderátora představovali jakousi „stranu mírného pokroku v mezích zákona“ - tj.

V r. 2019 jeden ze stálých hostů naší obce Společná cesta vyjádřil přání, zda by jeho syn, kterému tehdy bylo necelých 11 let, byl pokřtěn. Slíbil jsem mu, že bych se ujal přípravy, ale že to má dvě podmínky. Jednak aby celou věc prohovořil s manželkou, která o tom nevěděla. Jednak máme v obci pravidlo, že sloužit iniciačními či stavovými svátostmi můžeme pouze členům obce. U dětí (které se mohou stát členy až v 18 letech) je zapotřebí, aby byl členem alespoň jeden z rodičů.

Převážná část čtvrtého čísla čtvrtletníku Paměť a dějiny v r. 2020, vydávaného Ústavem pro studium totalitních režimů, je věnováno tématu Felix Davídek a skrytá církev. Číslo obsahuje výsledky práce nové generace badatelů, kteří tak důstojně navazují na průkopnické dílo Petra Fialy a Jiřího Hanuše Koinótés. Felix M. Davídek a skrytá církev. CDK, Brno 1996, které ve druhém rozšířeném vydání nese název Skrytá církev. F.M. Davídek a společenství Koinótés. CDK, Brno 1999.

V posledních týdnech bylo napsáno o nedávno zemřelém prof. Janu Sokolovi hodně pěkných a daleko kvalifikovanějších svědectví, než mohu nabídnout. Měl všestranné nadání ať již pro filosofii, jazyky, informatiku, teologii. Kromě toho byl velmi zručný i manuálně.

Nedávno zemřelý Jan Rybář byl téměř třicet let čtenářem Getseman. Na časopis pravidelně přispíval, posílal ke zveřejnění své kratší texty. Vybírám některé:

V září 2005 nám poslal glosu Sorry, Mary...

Nevím přesně, kdy jsem se s Bennem Benešem seznámil. Muselo to být někdy v r. 1974, nebo v prvních měsících r. 1975. Salesiánský kněz Václav Komárek byl od ledna 1974 zbaven státního souhlasu. Skupiny, které se kolem něj vytvořily, přešly do „podzemí“. Salesiáni měli široce rozvinutou síť paralelní existence církve, a Benno v tom hrál zásadní roli. Byl vikářem tajného provinciála Františka Míši – „Domina“. Bylo mu 37 let, pracoval jako chemik ve Výzkumném ústavu paliv a veškerý ostatní čas věnoval církvi.

Na rozdíl od autora předchozího článku, který v Číně žije a má do problematiky vztahu Číny a Vatikánu hluboký vhled, jsem naprostý amatér, který informace o Číně sbírá pouze zprostředkovaně, z tisku, od lidí, kteří tam byli a o situaci tamních křesťanů se zajímali. Přesto ve mně (předběžná?, dosud nezveřejněná) dohoda mezi Vatikánem a Čínou vyvolává rozpaky.

Václav Konzal se narodil jako čtvrté dítě ze šesti sourozenců ve věřící, angažované katolické rodině. Neměl pocit, že je rodina „bigotní“. Doma zakoušel svobodu – když splnil své úkoly (např. mytí nádobí, úklid místností, krmení králíků), měl dost volna. Ve škole neměl problémy, byl nadprůměrným žákem.