Jste zde

Pavel Hradilek

Výročí smrti Bedřicha Provazníka

Před deseti lety zemřel biskup skryté církve Bedřich Provazník (31. 5. 1936 – 4. 2. 2007). Patřil původně do okruhu biskupa Felixe Marii Davídka. Na kněze byl vysvěcen v r. 1968 v Brně, na biskupa konsekrován ve svých 33 letech v r. 1969 Eugenem Kočišem. Stalo se tak poté, co řeckokatolická církev mohla opět veřejně působit (od r. 1968) a péči o tajně svěcené ženaté služebníky dostal na starost právě Bedřich Provazník. Na „Kobeřickém synodu“ svolaném F. M. Davídkem na Vánoce v r. 1970, se Bedřich Provazník dostal vůči Davídkovi do opozice.

Eucharistická pohostinnost

Je chvályhodné, že již i u nás dochází k eucharistické pohostinnosti mezi církvemi (např. informace v minulém čísle Z brněnské ekumeny), i když to občas naráží na některé římskokatolické autority (jako v případě interkomunia v Litomyšli či přijímání protestanta při katolickém pohřbu Antona Srholce na Slovensku). Myslím, že napětí, které interkomunio provází, není způsobeno teologií. Ta naopak dokáže překlenout nejrůznější spory minulosti. Není způsobeno ani předpisy. Ty jsou sice v římské církvi restriktivní, ale umožňují řadu výjimek.

45 let od smrti dr. Myslivce

Josef Myslivec (7. července 1907 – 20. listopadu 1971) byl právník, byzantolog, liturgolog, kunsthistorik, překladatel. Osm let byl vězněn v komunistických žalářích. V letech 1968–1970 přispíval do časopisů Via a Katolické noviny, zejména na liturgická témata. Pod pseudonymem Pavel Strachota vydal roku 1970 v Římě výbor z patristických textů pod titulem Hlasy otců. Patřil mezi nejbližší spolupracovníky Jiřího Reinsberga1 při uskutečňování liturgické obnovy II. Vatikánu.

Je důvod měnit pořadí iniciace?

Kolega Marek Lukášek se v předchozím příspěvku kloní k názoru, že příjímání nepokřtěných při večeři Páně by ve výjimečných situacích spíše mělo být umožněno. Já si myslím, že by spíše být umožněno nemělo. Slůvko „spíše“ značí, že ani jeden z nás není ve svém názoru zcela vyhraněný. K jisté opatrnosti ve formulování stanoviska mě vede praxe vlastní římské církve.

Ariánství a liturgie

Učení alexandrijského kněze Aria (260–336) výrazně ovlivnilo církev 4. století. U Germánů trval vliv ariánů až do 7. století. Dnes již dávné spory ariánů a zastánců ortodoxie ztratily své ostny a čteme-li ariánské modlitby, nepřipadají nám zas tolik „heretické“. Arius dával důraz na jedinečnost Boha Otce a byl tedy zastáncem přísného monoteismu, který podle něj učení o Trojici a soupodstatnosti osob Syna a Otce rušilo. Toto učení formuloval Nicejský ekumenický koncil (325) svolaný k vyřešení sporu.

Svobodu nechtěl sám pro sebe

Anton Srholec se narodil v rodině rolníka ve Skalici jako jedno ze 7 dětí 12. 6. 1929. Jako mladý vstoupil k salesiánům. Začátkem 50. let byl odsouzen za ilegální přechod hranice na 12 let vězení – z toho si 10 let odseděl, z velké části při těžbě uranu. Poté pracoval 10 let jako dělník, nejdéle v Ostravě. Přitom studoval tajně teologii, udělal si státnice z němčiny a angličtiny. V roce 1971, na počátku normalizace, mohl ještě vycestovat do Itálie a tam byl Pavlem VI. vysvěcen na kněze. Poté pracoval jako kostelník v bratislavském Blumentálu.

Zemřel Pavel Filipi

28. prosince 2015 zemřel profesor praktické teologie ETF UK ThDr. Pavel Filipi (nar. 1936).

Za Fridolínem Zahradníkem

Ve čtvrtek 19. listopadu 2015 zemřel v domácím prostředí ve věku 80 let jeden z nejaktivnějších a nejodvážnějších biskupů skryté církve Fridolín „Frída“ Zahradník z Rychnova nad Kněžnou (nar. 1935). Dokázal vynalézavým způsobem sloužit církvi i za ztížených podmínek po celém území bývalého Československa.

Liturgie Národního eucharistického kongresu

V sobotu 17.10. proběhl v Brně Národní eucharistický kongres, pořádaný římskokatolickou církví. Záznam eucharistické liturgie je k disposici v archivu ČT.1

Jednak mě kolegové v redakci vyzvali, abych liturgii komentoval, jednak na ni přišla řeč se studenty, a proto jsem záznam shlédl. Měl jsem poměrně nízké očekávání, ale liturgie neměla mnoho hrubých nedostatků. Liturgické zásady dané rubrikami byly vcelku dodržovány, ovšem jako bych postrádal poselství liturgie.

Vzpomínka na prof. Radima Palouše

V září zemřel ve věku 90 let chemik a filosof, mluvčí Charty 77, první polistopadový rektor Karlovy univerzity prof. Radim Palouš. Významně se zasloužil o vznik Institutu ekumenických studií. Přípravné schůzky, při kterých se formoval záměr otevřít ekumenické studium teologie, se odehrávaly na rektorátě, v pracovně jeho kancléře Jana Kofroňě, která bezprostředně sousedila s pracovnou rektora. Ještě předtím jsme jej spolu s Ivanou Dolejšovou (nyní Noble) navštívili doma, na Malé Straně. Ivana mu referovala o záměru a představila se jako husitská farářka. Prof.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Pavel Hradilek