Jan Valerián Jirsík

Český kněz a teolog Jan Valerián Jirsík se narodil 19. června 1798 v posázavském Kácově, kde však strávil jen svá raná dětská léta. Před završením deseti let věku se s rodiči přestěhoval do Německého Brodu (dnešního Havlíčkova), kde zůstal přibližně do roku 1810. Je uváděn v seznamu studentů německobrodského gymnázia v letech 1808–1810. Následovala studia v Hradci Králové, odkud přestoupil na filosofické učení v Litomyšli. Pravděpodobně v této době se rozhodl pro kněžské povolání. Roku 1816 vstoupil do arcibiskupského semináře a začal studovat na pražské teologické fakultě. Na kněze byl vysvěcen 28. prosince 1820 ve svatovítské katedrále. Jeho prvním působištěm v duchovní správě se stal Cítov u Mělníka, kam nastoupil jako kaplan 2. února 1821. V září 1822 získal kaplanské místo v Roudnici nad Labem, kde vznikala také jeho první literární díla Škola nedělní (1826) a Říp a jeho chrám (1826). Na podzim 1827 se uprázdnila lobkovická zámecká kaplanka v Jezeří (Eisenberg) v sever-ních Čechách a Jirsík si o místo zažádal. Kníže Ferdinand z Lobkovic žádosti vyhověl a mladý kněz v únoru 1828 nastoupil. Zde se poprvé ocitl v oblasti se silným zastoupením německého živlu. Doba jeho zdejšího působení nakonec přesáhla čtyři roky. Ve vysvědčení litoměřické konzistoře z února 1832 je zmíněno i Jirsíkovo studium teologie – pravděpodobně se už tehdy rozhodl, že z ní složí doktorát, jelikož zanechal všech dalších zájmů a omezil svou publikační činnost. V témže roce se stal farářem v Minicích u Kralup. Tvůrčí přestávka, jejíž příčinou bylo také řešení hmotných problémů jeho rodiny, netrvala dlouho, neboť již od roku 1835 začal zveřejňovat články v Časopise pro katolické duchovenstvo (dále ČKD) a vyšlo mu záhy velmi oceňované dílo Proč jsem Katolíkem? Roku 1837 složil dvě rigoróza na pražské teologické fakultě.

Díky svému dlouhodobému kladně hodnocenému kněžskému působení i vzhledem k tomu, že začal být díky své publikační činnosti značně proslulý, povýšil i v rámci církevní hierarchie. Dne 28. února 1846 se stal členem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, kde nahradil – mimo jiné i na postu českého kazatele – Josefa Ondřeje Lindauera, který byl jmenován českobudějovickým biskupem. Jirsík byl do své funkce instalován v chrámu sv. Víta 22. března téhož roku. V roce 1847 se stal redaktorem ČKD. Pražská teologická fakulta jej roku 1848 ocenila udělením čestného doktorátu. V témže roce se také zúčastnil jednání Slovanského sjezdu. Když 4. června 1850 nečekaně zemřel biskup Lindauer, stal se Jirsík kandidátem na obsazení uprázdněného biskupského stolce. Císař jej českobudějovickým biskupem jmeno-val 25. března 1851, v témže roce získal i papežské svolení, byl konsekrován a intronizován. Biskupem zůstal přes třicet let. Zemřel 23. února 1883 v Českých Budějovicích a byl pohřben na zdejším staroměstském hřbitově u kostela zasvěceného sv. Prokopovi a Janu Křtiteli.

První významná biografie věnovaná Jirsíkovi se nalézá v knize Franze Mardetschlägera, která byla vydaná krátce po jeho smrti při příležitosti stého výročí založení českobudějovického biskupství v roce 1885. V následujícím století byla Jirsíkovi věnována řada publikací, v nichž se kromě biskupské činnosti zdůrazňuje především jeho podpora českému školství a aktivní vlastenectví. Českobudějovický historik Karel Pletzer sestavil Jirsíkovu bibliografii a historiografický soupis děl o Jirsíkovi do roku 1993. V roce 1993 vyšla jediná závažnější vědecká monografie od církevního historika Jaroslava Kadlece, která se zaměřila na představení hlavních oblastí Jirsíkova kněžského a posléze biskupského působení. Z perspektivy ekumenické teologie psal o Jirsíkově díle Jaroslav Vokoun (1999), pastorální teologie Alois Křišťan (2006) a Tomáš Veber (2006), dogmatické teologie Ctirad Václav Pospíšil (2010, 2011), fundamentální teologie Eduard Krumpolc (2011). Studie Rudolfa Svobody se zabývají Jirsíkovou účastí na I. vatikánském koncilu (2010, 2011, 2013, 2016), ve spolupráci s Radkou Novotnou a Soňou Kamenovou autor představuje také dílčí souvislosti jeho přínosu do oblasti vzdělávání (2014). Naposledy pojednává o Jirsíkově teologickém díle v souvislostech s tzv. katolickým osvícenstvím, resp. s jeho pozdní fází v českém prostoru, Kamila Veverková (2015).

Vybráno ze studie Rudolfa Svobody