Jste zde

Glosy

autor: 

Veto Velkého kancléře KTF UK kardinála Vlka proti kandidatuře prof. Wolfa bylo krokem nezbytným, ale je otázkou, zda a jak rychle povede ke zlepšení situace na fakultě. Zanedbáno je příliš mnoho, jak ze strany fakulty, tak ze strany biskupů. Oba tábory (lze-li mluvit o jednotných táborech) mají svoji pravdu a své mocné zastánce. Nejedná se o „zápas Vlků“, jak napsaly jedny rakouské noviny. Jde o schopnost, či spíše neschopnost komunikovat mezi stoupenci různých pojetí téže církve. Silové řešení, jakým veto bezpochyby je, možnost dohody ještě vzdálí. Vzájemná důvěra, tolik potřebná pro zdárný chod fakulty, je v nedohlednu.

Ve vzniklé situaci rektor univerzity pověřil dosavadního děkana prof. Polce (mimochodem před třemi lety zvoleného rovněž proti vůli Velkého kancléře) výkonem práv a povinností děkana nejdéle do 30. 6. 2000.

Jak se může situace vyvíjet? Senát fakulty, který je demokraticky zvolen, není lehké mocensky obměnit a pravděpodobně bude při nové volbě trvat na svém původním rozhodnutí. Mezi učiteli fakulty je velmi málo kandidátů, kteří by mohli funkci děkana vykonávat. Buď nemají příslušnou vědecko-pedagogickou kvalifikaci (nejsou habilitováni), nebo by se těžko prokazovali čistým lustračním osvědčením. Velkému kancléři by nezbylo než volbu znovu vetovat. Pokud se má obnova fakulty zdařit, bude zapotřebí povolat nové učitele zvenčí, některé pensionovat a obměnit senát. I když je možné (a nutné) některé kroky provést rychle, celkově půjde o dlouhodobý proces. Vždyť výchova vysokoškolského učitele (od konce magisterského studia k habilitaci) trvá minimálně 10 let. K době doktorandského studia a době potřebné k sepsání habilitační práce je třeba připočítat nutnou dobu pastorační praxe. Pokud se tyto činnosti překrývají, je celková doba obvykle ještě delší.

Jiná varianta je nechat fakultu svému osudu. Postupně by zanikla. V letošním roce se např. hlásí z pražské arcidiecéze tři zájemci a z toho pravděpodobně jeden má šanci být přijat. Biskupové by mohli zřídit vlastní učiliště a povolat na něj pedagogy, kteří mají jejich důvěru, pozvat ty studenty, kteří je respektují. Problémy s financováním by byly tíživé, ale ne neřešitelné. Horší by bylo, že by mohlo dojít k viditelnému schizmatu.

Nezávidím Velkému kancléři řešení této situace, přesto, že za ni odpovídá svým liknavým postojem v minulosti z velké části sám. Myslím, že je potřeba jej v jeho úsilí všemožně podporovat, a to i tehdy, když prohraje. V posledních letech se mu podařilo obsadit seminář kompetentními lidmi. Věřme, že se to zdaří i v případě fakulty, kde je to ovšem mnohem těžší. Ty, kteří budou fakultu obnovovat, čeká perná práce. I pokud se fakultu podaří udržet ve svazku Karlovy univerzity, čeká ji v r. 2002 náročná akreditace. Zatím by podle řady kritérií v této akreditaci velmi pravděpodobně neuspěla a nemohla by nadále působit jako vysokoškolské učiliště.

Jinou významnou povzbudivou zprávou v minulém období byla papežova prosba o odpuštění provinění členů katolické církve. Papež vyznal hříchy, které církev spáchala v minulých staletích. Vyznání přijímali těžce ti katolíci, kteří se domnívají, že církev a její představitelé mají vždycky pravdu. Přesto se kritika objevila spíše z druhé strany. Údajně se jedná pouze o vnější gesto, kterému neodpovídá současná praxe jednání církve. Možná by pomohlo, kdyby se papež, stejně jako každý z nás, nevyznával ze staletých hříchů, ale z hříchů současných.

-pH-