046 - prosinec 1994

Advent naruby

Adventní biblické texty nás vedou k naplňování toho, co máme dělat vždy - připomínat sobě i druhým Boží království. Moc nám to nejde, ač by na pozadí hrůz, o nichž nás informuje každodenní zpravodajství, nemělo být až tak těžké zvěstovat království, kde hřích, bolest ani smrt už nebudou. To zvěstovatelé tržního náboženství to umějí mnohem lépe: obrazy konzumního ráje vidíme na každém kroku, usmívají se na nás z každého plakátu, po filmu se sebezávažnějším tématem hned zazní eschatologická znělka a otevře nám pohled na svět, kde není ani smrt, ani stáří a nemoc, a když máte nějaké banální trápení, odstraní je čistící prostředek nebo tišící pilulka. Komerční televize pak raději přerušuje i delší programy připomínkami rajské blaženosti, království, které je tak blízko. Je to ovšem náboženství bez milosti, založené na skutcích - ale ta chuť, ta vůně! Komunisté skončili, protože už jejich eschatologie Božího království na zemi ztratila věrohodnost a přitažlivost. Dovedeme však my přitažlivě svědčit o Božím království? A stavíme si aspoň sami před oči Boží království tak často, jako nám je před oči stavěn falešný ráj banalit?

Jaroslav Vokoun