Německá otázka v církvi

Typická scéna z dnešního západního pohraničí: Krásně opravený kostel, který už málem padal, veliká sláva při skončení oprav - faráři, možná i biskup, zástupci státní správy české i německé. Jediný, kdo chybí, jsou obyvatelé zdejší obce. Do obce přišli po válce, dostali domy po Němcích, a dnes se Němců bojí, přičemž jejich strach je systematicky živen komunistickou propagandou.  Pro nás věřící nejsou Němci problémem, východní Německo pro nás představovalo relativní ideál církevní svobody a máme tam, ale i jinde, dobré přátele. Potíž je v tom, že ti, jimž chceme nést evangelium, v nich vidí své nepřátele a v nás jejich spojence. Co s tímto problémem, nevím, udivuje mě však, že se o něm ani nemluví. Přitom představuje momentálně asi největší překážku naší misie v pohraničí. A slovo pohraničí v této souvislosti neznamená jen příhraničí, ale říká se tak tradičně oblastem, z nichž byli vysídleni Němci. Je to asi třetina dnešního státního území, a to právě ta oblast, kde je počet křesťanů často mizivý a misie tím naléhavější. Co s tím?

• jv-