Koptská pravoslavná církev

Původ a sebepojetí koptského křesťanství

Koptská pravoslavná církev v Egyptě odvozuje své založení od evangelisty Marka, který vedl v Alexandrii tamější křesťanskou obec a zde r. 68 zemřel mučednickou smrtí. Koptská církev dodnes živě cítí svou spojitost s místy v Bibli, kde se mluví o Egyptě. Mezi ně zvláště patří zpráva evangelisty Matouše o útěku svaté rodiny do Egypta s citací Ozeáše 11,1 „Z Egypta jsem povolal svého Syna". Také poznámka ve Skutcích apoštolů, že diasporní židé z Egypta zažili v Jeruzalémě seslání Ducha svatého, ukazuje na založení tamní obce. Hymny koptské církve meditují dějiny spásy izraelského národa v Egyptě. Rovněž tak na sebe vztahuje tato církev naději proroka Izajáše, který v 19. kapitole mimo jiné píše: .V onen den bude mít Hospodin oltář uprostřed egyptské země... Když budou volat k Hospodinu kvůli utiskovatelům, pošle jim zachránce, aby je obhájil a vysvobodil je. Hospodin se dá poznat v Egyptě, Egypťané poznají v onen den Hospodina... Obrátí se k Hospodinu, on přijme jejich prosby a vyléčí je." I alexandrijská katechetická a teologická škola je považována za založenou evangelistou Markem. Zde učili tak významní teologové jako Klémens a Origenés. Kořeny křesťanského mnišství - jak poustevnického, tak klášterního - se nacházejí v egyptské poušti a jsou spojeny se jmény jako sv. Antonín, Pachomius, Paulos z Théb, Bishoy aj. Alexandrijská theologie uchovala své christologické dědictví nezměněno od počátků a ve shodě s prvními třemi koncily. Koptská církev patří ke společenství orientálně-pravoslavných církví.  Dobytí Egypta Araby (641) bylo počátkem dějin církve pod vládou islámu.  I za Fátimovců docházelo k fázím útisku. 10. - 13. stol. znamenalo rozkvět koptského jazyka a kultury. Turecká perioda dějin, zvláště však probuzení islámu ve spojení s nacionalistickou exkluzivitou, znamená pro koptskou církev až podnes těžké časy.

V současnosti žije asi 12 milionů křesťanů jako menšina mezi 48 miliony islámských Egypťanů. Od pádu monarchie a počátků islámského fundamentalismu není situace koptské církve ve vlasti jednoduchá. Přesto prožívá od doby papeže-patriarchy Kyrilla VI. (1959 - 1971) a za současného papeže Shenoudy III. rozkvět. Tento rozkvět se projevuje především povoláními k mnišství, kterých se dostává mnoha mladým Egypťanům i v intelektuálních povoláních. V obcích je šířeno biblicko-katechetické hnutí, které má posílit laiky. V nedělních školách se děti seznamují s křesťanskou vírou a bohoslužebnou tradicí církve. Tato obnova je provázena sociálními a diakonickými programy. Centrum církve tvoří kláštery, které jsou srdcem alternativní koptské křesťanské kultury vůči arabizovanému islámu.  Autor tohoto příspěvku se účastnil stáže v jednom z koptských klášterů a s dojetím vzpomíná na svěcení kněží, kteří spolu se svými rodinami žijí určitý čas před svěcením v klášteře, a pak odcházejí do služby obcí s vědomím, že je pravděpodobně čeká věznění nebo i smrt pro Krista.

Koptské křesťanství v Německu

V době hospodářské konjunktury přicházeli mnozí Egypťané do Německa jako dělníci, studenti a praktikanti. Někteří zde založili rodiny. Když jejich počet dosáhl asi 2500 věřících, vyslala mateřská církev faráře, který založil obce ve Frankfurtu, Hannoveru, Hamburku, Berlíně, Düsseldorfu, Mnichově a Stuttgartu a slavil v nich pravidelně liturgii. Později vznikly obce v Trevíru, Oberkochenu a Norimberku. R. 1980 vznikl jako duchovní centrum německých Koptů klášter ve Waldsolms-Kröffelbachu v Taunusu.  Vedle mnišské komunity zde mohou konat své meditace i jednotlivci a skupiny, jako hosté zde žije několik rodin, pořádají se ekumenické konference a v budoucnosti se klášter stane i vědeckým centrem německých koptologů. R. 1993 byl otevřen klášter v Brenkhausenu jako centrum pro severní Německo. Obě koptské mnišské komunity převzaly objekty původně římsko-katolických klášterů. Protože v Súdánu a jinde hrozí muslimům při přestupu ke křesťanství trest smrti, roste koptská církev v Německu přílivem emigrantů. Bohoslužebnou řečí zůstává koptština s arabštinou (a současně němčinou) jako jazykem biblických čtení a kázání, všechny liturgické knihy však již byly přeloženy do němčiny. Každý desátý věřící koná vedle svého zaměstnání službu diakona v obcích, o něž spolu s nimi pečují dva farní kněží a čtyři mniši. Ekumenická spolupráce se daří dobře, koptská církev je členem SRC a její charismatický papež - vyznamenaný titulem „Nejlepší kazatel světa" je jedním z jejích sedmi místopředsedů.  Dosavadním vrcholem koptského křesťanství v Německu jsou letošní svatodušní svátky, kdy byl kněz-mnich Damian El-Anba-Bishoy vysvěcen prvním biskupem koptské církve v Německu.

Podle: Evangelischer Bund, Bensheim 1995, Nr. 1. Upraveno a doplněno se souhlasem autora -jv-