Jste zde

Internet

Internet se pozvolna stává součástí životů mnoha z nás. Protože ve světové síti nalezneme skoro vše (většinou kromě toho, co právě hledáme), existuje zde i spousta náboženských stránek nejrůznějšího zaměření a kvality. Následující internetové stránky jsou vybrány z těch, které by se mohly líbit čtenářům Getseman. Pokud sami nemáte přístup k internetu, ale chtěli byste se na uvedené stránky podívat, můžete si buď pořídit příslušné vybavení, zaplatit připojení a hradit nehorázné telefonní poplatky (v současné době cena asi 20.000,- Kč jednorázově za počítač + nejméně asi 500,- Kč měsíčně poplatky a telefon); nebo si zaplatit na pár hodin místo v internetové kavárně (jsou ve velkých městech a necháte v nich pár stokorun podle doby, kterou u počítače strávíte); nebo - což je nejpohodlnější - vyhledáte někoho, kdo internet používá a dovolí vám pod svým vedením dělat po světové síti první krůčky.

Parteneia - virtuální diecéze www. parteneia.org

Stránka vznikla z podnětu biskupa J. Gaillota před dvěma lety. Skládá se v zásadě ze dvou částí: z .cestovního deníku" Jacquese Gaillota a „elektronického katechismu".

Cestovní deník Jacquese Gaillota

V srpnovém vydání vypráví J. Gaillot o svých třech návštěvách. Nejprve to byl „Katholikentag", kam byl pozván hnutím .Wir sind Kirche". Zde se shromáždilo asi 25.000 lidí, mezi nimiž bylo mnoho mladých. „Církev se obnovuje zdola. Křesťané na sebe berou zodpovědnost. (. . .) Je zde i mnoho žen, které jsou úžasně aktivní. Církev .zdola" je zcela uznává. Je pro mne velké štěstí, že mohu prožívat toto jaro Církve, kdy se mnoho věcí stává možným." Potom navštívil církev v Maconu, kde mezi 300 věřícími hovořil na téma „Církev a laici". Dále navštívil protestanty v Batignolles: „Přicházím sem pravidelně, abych se setkal s 30 účastníky hladovky. Jsou to Číňani, Turci a Afričané a ze solidarity s nimi je zde i jeden Francouz. Dnešní zprávy pro ně nejsou příznivé. Jsou rozčarováni. Ministerský předseda odmítl schválit zaměstnávání lidí bez dokladů v provozu, kde pracují vězňové. Účastníci této hladovky jsou z toho znechuceni a zřejmě se svou akcí skončí. Ale jejich boj je i naším bojem. Jejich budoucnost nás mobilizuje více než dříve." Díky internetu můžeme tyto zprávy číst v sedmi jazykových mutacích.

Elektronický katechismus

Je kolektivním dílem a sestavuje se po celé planetě. Na jeho tváři se podílí ti, kdo mají přístup k elektronickým mediím a kdo chtějí přispět k jeho tvorbě. Malý tým každý měsíc navrhuje dvě témata, k nimž se každý krátce vyjádří a přispěje tak k diskusi. Témata pro měsíc srpen byla „Maria" a .Ženy a církev". V průběhu roku 1997 tuto stránku navštívilo denně průměrně 250 účastníků a J. Gaillotovi bylo na adresu jgaillot@parteneia.fr zasláno průměrně 45 mailů (elektronických dopisů) týdně.

Církve a internet

Světová rada církví je průkopníkem v elektronické komunikaci a využívá všechny její možnosti. Katolická církev disponuje množstvím stránek různého obsahu, (mj. svou stránka má i Vatikán: http://www.vatican), různých diecézí, řádů, komise Justitia et Pax, pastoračních institucí, vydavatelství. V Latinské Americe plánuje katolická církev zřídit internetovou oficiální poradnu pro osobní povolání. Brazilská „základní společenství" lze nalézt na adrese www.ongba.org.br/memoria/9cebs/.

Alternativní obchod www.peoplink

V roce 1925 se příslušníci národa Kuna žijící v panamském Karibiku vzbouřili a dosáhli relativní politické autonomie. Ženy tohoto lidu jsou proslulé svým uměním vyrábět látky neuvěřitelně lákavých vzorů s tradiční kunskou symbolikou. Postupně přišly na to, že svá umělecká díla mohou prodávat turistům a obchodníkům s uměleckými předměty, ale jejich „mola" se v Paříži a New Yorku prodávají o 1000 % dráž, než je prodávají ony překupníkům. Z tohoto důvodu Balbina Denisová a 1500 žen národa Kuna vstoupily na Internet. S pomocí Peoplink, americké organizace spravedlivého obchodu, již rok využívají tuto moderní technologii. „Můžeme být analfabeti, ale daly jsme se dohromady", říká B. Denisová, bývalá ředitelka družstva Kuna Mola. Vybaveny digitálními kamerami fotografují ženy kmene Kuna svá díla a elektronickou poštou je posílají k Peoplelink, kde se vytváří jejich webová stránka. Peoplink si z obchodu ponechává 30 %, a tak dovoluje zlepšit hospodářskou situaci rodin těchto žen, když jim umožní prodávat jejich výrobky mimo dosavadní obchodní kanály. Adresy dalších organizací, které podporují spravedlivý obchod: www.equalexchange.com www.fairetradefederation.com www.globalexchange.com www.ifait.org www.villages.ca www.oxfam.org.uk www.igc.org/dgap www.lwr.org

Zachovat vzpomínky na vysvobození z otroctví www.sunsite.unc.edu/docsouth

Nejstarší zachovanou vzpomínkou Johna Andrewse Jacksona bylo otroctví na plantáži Jižní Karolíny v minulém století a to, jak sloužil jako strašák v kukuřičném poli. Po letech dřiny a velkého útlaku se mu podařilo uprchnout do močálů a ukrýt se na lodi plující do Bostonu, kde vstoupil na břeh již jako svobodný člověk. Bethany Veney, známá pod přezdívkou „Tante Betty", se několikrát pokusila o útěk, který se jí zdařil až díky pomoci obchodníka z Nové Anglie. Až do nedávného data byly podobné životní příběhy uprchlých otroků, které sami diktovali nebo sepsali, téměř neznámé a nedosažitelné, neboť byly většinou roztroušeny po soukromých a specializovaných knihovnách Spojených států. Před nedávnem byla tato díla zpřístupněna na internetu díky rozsáhlému projektu nazvanému „Documenting the American South". Cílem autorů projektu ze Severní Karolíny je shromáždit všechny příběhy otroků v rozmezí let 1860 až 1920 a umístit je do sítě, aby byly volně přístupné po celém světě. V současnosti obsahuje stránka již 22 těchto děl, která jsou doprovázena ilustracemi a originálními texty. Nejdojemnější jsou líčení cesty neznámých mužů a žen a jejich život, který i po útěku zůstal velmi těžký a nejistý. Cílem projektu je získat alespoň 200 těchto svědectví. Stránka zaznamenává asi 9000 čtenářů denně, většinou studentů a vědců, ale i velmi širokého publika, od adolescentů po důchodce, od Ameriky až po Rusko.

Izraelští pacifisté komunikují s „nepřáteli" prostřednictvím internetu www.angelfire.com/il/FourMothers

Poté, co se 4. února 1997 zřítily po vzájemné kolizi dvě izraelské helikoptéry, rozhodly se matky čtyř vojáků, kteří při havárii zahynuli, inspirovány čtyřmi matkami židovského národa (Lea, Sára, Rebeka a Ráchel), založit sdružení prosazující odchod Izraele z jižního Libanonu. Uskupení se nazvalo Four Mothers a přihlásilo se na síť Web v hebrejštině, aby poukázalo na lidské oběti těchto bojů. Ale pro tyto ženy začal internet hrát trochu jinou roli. „Bylo důležité ukázat Libanoncům, že myslíme i na ně", vysvětluje Jona Rochlinová, členka sdružení. „Jsem přesvědčena, že Internet je nejlepší prostředek, jak komunikovat s „nepřáteli`." J.Rochlinová stránku přeložila z hebrejštiny do angličtiny a prostřednictvím sítě se spojila s reportérem libanonského deníku Beyrouth Daily Star s otázkou, zda jí poskytne rozhovor. Po síti, samozřejmě. Jednalo se o premiéru, neboť dosud libanonští novináři izraelskému tisku žádný příspěvek neposkytli. Rozvinul se vzájemný dialog a dnes si izraelská i libanonská strana vyměňují názory v dialogu, který by bez internetu asi nebyl možný. Dnes anglická stránka Four Mothers obsahuje třicet článků především z amerických a izraelských tiskovin a čtyřicet různých spojení. Mezi nimi nalezneme i seznam všech vojáků padlých na frontové linii a seznam libanonských přívrženců hnutí Hizballáh.

Lidská práva, ekologie, odbory a boj za postavení ženy www.igc.org

Institut for Global Communication (IGC) byl založen r. 1986 v San Francisku a za své poslání si zvolil podporovat „hnutí na celém světě, která pracují pro mír, ekonomickou a sociální spravedlnost, lidská práva a za ochranu životního prostředí". Jejich práce se zjednodušila přístupem k elektronickým médiím. Dnes se mezi členy počítá 15.000 lidí z celého světa a členy Institutu jsou více než 300 amerických i zahraničních organizací. Díky této šíři, která nemá srovnání, může IGC živit informacemi svou síť rozdělenou do pěti částí: PeaceNet (pacifismus), ConflictNet (řešení konfliktů a pomoc obětem), EcoNet (životní prostředí), LaborNet (činnost odborů) a WomenNet (boj za práva žen). K diskusním skupinám mají přístup pouze členové sítě, ale IGC vytvořila paralelně širokou informační síť otevřenou pro všechny, nabízející dvakrát týdně výběr nejlepších článků a pracovních dokumentů vytvářených účastníky, ale i zprávy pocházející z alternativních a specializovaných tiskových kanceláří.

Barma - tvrdá diktatura a internetoví bojovníci

Na obrazovce počítače vyvstávají ukrutnosti: uprchlíci natlačení v táborech na thajské hranici, věznění odpůrci režimu, obchod s drogami. . . Seznam je dlouhý a zabírá několik stovek stránek internetu, bojujících za obranu lidských práv v Barmě. Zatímco v horách bojují guerilové skupiny s kalašnikovy proti diktatuře generálů, stovky politických uprchlíků z Barmy v USA, Austrálii, Thajsku nebo v Evropě se rozhodly postavit před oči světa ukrutnosti páchané v Barmě. Zar Ni tráví za klávesnicí více než 15 hodin denně. Je to moderní guerillový bojovník. Byl na počátku tohoto prodemokratického hnutí, které začalo využívat síť sítí. V r. 1988 uprchl do Spojených států a v r. 1995 začal první kampaň .Free Burma Forum". .Díky internetu se nám podařilo vybudovat mezinárodní síť, která slučuje aktivisty a sympatizanty, ať jsou z Barmy nebo ne." Internet rovněž dovoluje vést kampaně bojkotující společnosti a vlády, obžalované ze spolupráce s juntou. Ve Spojených státech musela Pepsi Cola stáhnout z Barmy své aktivity, stejně tak jako i další nadnárodní společnosti. informace anglicky: www.freeburma.org. informace francouzsky: www.altern.org/odp