Křesťanské reakce na BSE

Krize vyvolaná výskytem nemoci hovězího skotu BSE, nemoci nejspíše přenosné na člověka, nám umožňuje poznat jaké postoje a jaké typy řešení jsou naší západní společnosti vlastní. Svědčí o tom těchto několik ukázek.

Proti plánovanému poražení 400 000 kusů skotu, čímž se má opět stabilizovat trh s hovězím masem, je augsburský biskup Josef Dammertz. Lidé podle něj nesmějí se spolustvořením zacházet tak brutálně. Vyslovil se zároveň pro finanční podporu zemědělců, kteří bankrotují vlivem krize kolem BSE a důsledkem opomenutí různých státních orgánů. Pověřenec pro ekologii evangelicko-lutherské církve prof. Johann Georg Haditsch poukázal na zindustrializování chovu hospodářských zvířat a zemědělskou nadprodukci posledních let s tím, že člověk má jen omezené právo nakládat se zvířaty a rostlinami. Ekologické důvody by měly mít přednost před ekonomickými. Nový způsob přístupu ke zvířatům požaduje jihotyrolský morální teolog Karl Golser: „Člověk nesmí zvířata trápit, a sice nejen proto, jak mínil Immanuel Kant, že sám zesuroví, ale protože zvířata jako spolustvoření Boží mají svou vlastní hodnotu.“ Bůh označil při stvoření nejen člověka, ale i ostatní bytosti jako „velmi dobré“.

Hovoří se také o etické únosnosti a věcné proveditelnosti „darování“ přebytečného hovězího masa Třetímu světu. Prezident katolické charity Franz Küberl upozornil na miliony hladovějících, kterým by se nadbytečné hovězí maso mohlo rozdělit. Přitom poukázal i na množství potravin, které jsou denně likvidovány do odpadků. Naopak viceprezident a rozvojový expert rakouské katolické akce (KAÖ) Helmut Ornauer je proti těmto exportům, neboť v minulosti „často došlo díky potravinové pomoci k rozbití kulturních tradic a hladovění se nepodařilo zmírnit, spíše naopak“. „Je smysluplné a morální darovat lidem maso, když byl nedostatek potravin zapříčiněn pěstováním monokultur pro vývoz?“ Pověřenec pro rozvoj z diecézní charity v St. Pölten, Sepp Winklmayr, řekl, že je nezodpovědné tyto země požívat jako východisko z námi zapříčiněných katastrof. Podobně se vyjádřil ředitel evangelické Diakonie Michael Chalupka. Základem pomoci podle něj není náš přebytek, ale spíše požadavky postiženého místa. V tomto případě investice do přepravy atd. by bylo lepší použít přímo. Stejně tak nasytit trh chudých zemí našimi přebytky není podle něj etické. V konkurenci darovaných produktů nemůže místní zemědělec obstát. K návrhu ministra financí Karla-Heinze Grassera, aby bylo nadbytečně hovězí rozděleno mezi bezdomovce se vyjádřil, že místo toho, aby se chudým umožnilo podílet se na životě společnosti a tak i na trhu, propaguje se středověký model klášterních polévek pro chudé. Nemůžeme se domnívat, že nás individuální pokání a snaha se očistit jen tak vykoupí z provinění, kterého se dopouštíme na zvířatech. Chalupka upozornil i na to, že za krizí kolem BSE se nachází strukturální hřích, ve kterém žijí konzumenti, obchodníci politici i zemědělci.

sC - zpracováno podle Kathpressu