Jste zde

Trinitární modlitby pro křesťanskou bohoslužbu

Při každé řádné křesťanské bohoslužbě vyznává věřící shromáždění svou víru v Boha, Otce, Syna a svatého Ducha. Zdá se však, že tajemství trojjediného Boha, ač svědomitě věřeno a slavnostně vyznáváno při bohoslužbě, je pro křesťanský život mimo bohoslužebné slavení existenciálně bezvýznamné. „Zdá se, že toto tajemství je předáváno zcela samoúčelně. I poté, co je sděleno, zůstává jako skutečnost zcela skryté."1 Tento Rahnerův nářek nad existenciální bezvýznamností vyznání trojjediného Boha je hojně doložen. V Německu i bývalý spolkový kancléř Helmut Schmidt, který se považuje za dobrého křesťana a nějakou dobu sloužil jako člen synodní rady své církve, prohlásil v týdeníku Die Zeit se svou charakteristickou neopatrnou upřímností, že Mysterium Trinitatis (tajemství Trojice) je zcela nepřístupné jemu i jiným lidem.2 Schmidt bezpochyby stojí v tradici Immanuela Kanta, který litoval, že křesťanská nauka o Trojici nemá vůbec žádný praktický význam.3

Podle mého názoru tento neblahý nedostatek zkušenosti, prokazatelný ve vztahu k Mysterium Trinitatis, je - do značné míry, ne-li zcela - důsledkem skutečnosti, že vyznání trojjediného Boha zůstává podivně osamocené i v křesťanské bohoslužbě. V nejlepším případě se objevuje v chvalozpěvech, ale i tam zůstává spíše zbožným citátem než něčím, co určuje život věřícího jedince a vyznávajícího shromáždění způsobem odpovídajícím záměru chvalozpěvů.

Opatření čelící tomuto politováníhodnému nedostatku zkušenosti musí tedy začít v bohoslužbě samé. Pro bohoslužby, jimž předsedám, proto připravuji modlitby podle trinitární struktury. Modlitby mají totiž ustavující význam pro duchovní život jednotlivého křesťana i shromáždění. Zde, v modlitbách křesťanské bohoslužby, má Mysterium Trinitatis svůj Sitz im Leben (zasazení v životě). Člověk, který si všimne, že oslovení trinitárního Boha má samo trinitární strukturu, začne chápat, že Bůh, kterého křesťané vyznávají a dosvědčují, je ve svých vlastních vnitřních vztazích mnohotvárný. Tento Bůh neexistuje v nádherné osamocenosti, ale je Ten, který existuje od věčnosti jako Bytí ve společenství, který existuje jako společenství vzájemné odlišnosti.

V této definici je třeba brát vážně dvě věci: vzájemnou odlišnost samu a společenství, které se v této vzájemné odlišnosti uplatňuje. Rozlišování mezi Bohem Otcem a Bohem Synem poukazuje na největší ze všech protikladů: víra v Boha Otce je víra v Boha jako původce života; víra v Boha Syna je víra v Boha, který pro nás zemřel naší smrtí. Ale víra v Boha Ducha svatého je víra v Boha, který sám v sobě podstupuje tento protiklad života a smrti a rozhoduje ho ve prospěch života. Trojjediný Bůh je tímto způsobem společenství vzájemné odlišnosti. Toto je trinitární život, do nějž nás Bůh chce zapojit.

V modlitbách, které následují, je trinitární společenství vzájemné odlišnosti oslovováno tak, aby se připomínala svébytnost jednotlivých osob Trojice. Tato svébytnost je připomínána, aby ti, jimž je připomínána, začali sdílet život trinitárního Boha. Tím křesťané začínají zakoušet tajemství božské Trojice - a tato zkušenost má veliký praktický význam. Neboť je-li člověk obrazem Božím, pak je člověk také povolán k tomu, aby odlišnost, která rozlišuje lidi, proměňoval ve společenství, které takovou odlišnost nestírá.

Děkujeme ti, nebeský Otče,
že každé ráno tvá milost přichází čerstvá a nová. I dnes nás oživuješ svou nevyčerpatelnou životní silou. Věčný Bože, zpíváme k tvé chvále nyní a navěky.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi pramen, který tiší naši žízeň po životě. Děkujeme ti svými srdci, svými ústy, svýma rukama.
Bože, Duchu svatý, přijď,
otevři naše srdce, otevři naše ústa, otevři naše ruce, abychom velebili Boží jméno svými myšlenkami, svými slovy a statečnými činy, abychom ti zpívali novou píseň před celým světem.
Tebe chválíme, tebe samého, náš trojjediný Bože. Amen4
 
Pane Bože, nebeský Otče,
i když to nevidíme, ty vládneš ve světě. Dej nám sílu a odvahu, abychom důvěřovali tvé vládě, spíše než vládě lidské.
Pane Ježíši Kriste, Synu Boží a příteli lidí,
ty jsi zakusil smrt, na niž jsme tě poslali; poznal jsi peklo, které jsme stvořili. Ale zlomil jsi moc pekla a smrti, takže s námi můžeš být každý den až do konce času.
Chválíme tě spolu s Otcem v nebesích a prosíme tě nyní o tvého svatého Ducha
Když tiše přednášíme svému nebeskému Otci věci, které se nás nejvíce dotýkají, modlíme se zvlášť za svobodu těch křesťanů, kteří jsou utiskováni a omezováni v totalitních státech. Nepřicházej k nám, Duchu svatý, aniž bys přišel také k nim s útěchou a silou. Amen5
 
Věčný Bože, všemohoucí Otče,
od počátku nám pomáháš. Ty jsi zdroj všech dobrých darů, dáváš každému z nás víc, než zasluhujeme. Děkujeme ti a prosíme tě, abys otevřel naše oči pro požehnání, jimiž nás tak hojně obklopuješ ze všech stran.
Pane Ježíši Kriste, lidský Bože,
žil jsi náš život a vytrpěl jsi naši smrt, abys s námi začal nový život. Objímáš nás v tajemství, v němž jsme navždy v bezpečí. Chválíme tvou skrytou přítomnost, zatímco toužíme po budoucí slávě, až se, zcela viditelný, setkáš s námi a s celým světem. Přijď, Pane Ježíši!
Bože, Duchu svatý,
moci shůry; chceš v nás planout jako svatý oheň. Rozdmýchej v nás lásku k pravdě, která vydá pozemské vědění, které tajemství tohoto světa neničí, ale vstupuje do nich, aby je láskyplně chránilo. Považuj nás za hodny poznat i tebe a v úžasu otevřít ústa. Amen6
Pane Bože, milosrdný Otče,
děkujeme ti, že ty sám jsi naším soudcem. Dáváš nám naději a odvahu, protože nás soudíš se spravedlností a slitováním. Pane, smiluj se nad námi.
Pane Ježíši Kriste,
chválíme tě, protože ses nechal soudit pro nás. Vydal ses soudu z lásky k nám. Dáváš nám důvěru a svobodu, neboť tvá láska je silná jako smrt. Tvá láska nás osvobozuje od viny a od mocností, do jejichž rukou jsme upadli. Tvá láska nás vede k Otci, u nějž se za nás přimlouváš. Vládneš světu milostí a slitováním. Kriste, smiluj se nad námi.
Přijď, Duchu svatý,
promluv k nám, abychom měli uši k slyšení v nedoslýchavém světě.
Přijď, Duchu svatý,
probuď nás z děsů, které nás skličují.
Přijď, Duchu svatý,
obnov nás skrz naskrz, abychom se ve světě plném násilí stali nástroji pokoje, abychom se v čase nespravedlnosti stali svědky soucitu. Amen7
 
Pane Bože, nebeský Otče,
ty nás znáš. Znáš nás lépe, než známe sami sebe. Shlédni se zalíbením na to, co je v nás správné, a na dobro, které děláme. A svou láskou vymaž vše, co je v nás zlé a ničivé.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi cesta do Otcova domu. Drž nás při sobě, abychom došli do cíle.
Bože, Duchu svatý,
ty nám otevíráš slovo pravdy, z něhož žijeme. Přijď nyní a otevři také naše srdce. Shromáždi rozptýlené, osvoboď spoutané, povzbuď nečinné. Obnov naše mysli a jazyky, abychom se nyní odvážili přednést našemu nebeskému Otci to, na čem nám nejvíc záleží... amen8
Pane náš Bože, Otče, Synu a svatý Duchu,
voláme k tobě. Pohleď, jak náš svět zestárnul! Přijď, Duchu svatý, obnov svět. A dej nám také nového ducha důvěry, abychom odolali náporům nedůvěry.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi jasný den, který zahání všechnu naši temnotu. Přijď k nám nyní se svým tvůrčím slovem, abychom mohli chválit tebe a nebeského Otce, který tě poslal.
Otče, všemohoucí Bože,
skrze svého Syna Ježíše Krista ses nám svěřil. Učiň, ať důvěřujeme tobě a sobě navzájem, abychom se stali svědky víry v tomto světě nedůvěry a podezřívání, abychom všem ukázali, jak moc je miluješ. Proto tě milujeme, věčný Bože, lidský Bože, přicházející Bože. Amen9
Pane Bože, nebeský Otče,
stvořil jsi nebe a zemi a své stvoření jsi svěřil nám. Naše ruka však dopadla na stvoření těžce, pozvedli jsme své ruce proti tobě i proti jiným lidem. Vyznáváme před tebou, všemohoucí Bože, že jsme nehodní synové a dcery a plně si zasloužíme tvůj svatý hněv.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi věčný Boží Syn i náš bratr: Kam se utečeme, abychom vytrvali? Jen k tobě, Kriste Pane.
Bože, Duchu svatý,
ty obnovuješ zemi a lidi na ní. Přijď k nám nyní, plně nás obnov, aby naše sklíčená srdce nalezla novou odvahu, aby náš rozum nalezl nový a lepší vhled, aby naše práce nebyla marná. Uprostřed tohoto hynoucího světa nás učiň způsobilými svědky tvého přicházejícího království. Amen10
Všemohoucí Bože, nebeský Otče,
jsi Bůh chvályhodný, neboť jsi Bůh přátelský. Odpouštíš naše hříchy a neodplácíš nám naše přestoupení. Vyznáváme před tebou své nepřátelské skutky, své zlovolné činy, vinu, již jsme na sebe navršili vzhledem k tobě a k našim bližním.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi vzal na sebe naše břemena. Zemřel jsi za nás smrtí hříšníka, abychom my mohli žít. Ty jsi věrný Syn Boha Otce. Učiň i nás věrnými dětmi Božími.
Bože, Duchu svatý,
přijď nyní k nám bezbožným lidem a učiň každého z nás - jakkoli je to nepravděpodobné - svatým. Přijď, Duchu svatý. Amen11
Všemohoucí Bože, nebeský Otče,
dáváš nám život a prostředky k životu. Denně a hojně nám prostíráš stůl. A my zanedbáváme díky, které ti náleží; bojíme se podělit se s druhými o to, co nám dáváš: náš denní chléb, náš čas, naše srdce, naše životy. Pane, zahanbuj nás svou dobrotou, ať pochopíme, jak jsme zhřešili myšlenkou, slovem i skutkem.
Pane Ježíši Kriste,
sdílel jsi naši bídu a zemřel jsi za nás, abychom my mohli žít. Pozval jsi nás k hostině pro hříšníky a připravuješ nám radost za radostí u svého stolu. Ač toho nejsme hodni, rádi přicházíme a vyznáváme před tebou svou vinu, svou velikou vinu.
Bože, Duchu svatý,
ty nás zušlechťuješ a činíš nás svatými ohněm své lásky. Modlíme se, abys přišel a obnovil nás skrz naskrz, abychom mohli z čistého srdce říkat: „Bože, buď milostiv mně hříšnému!" Amen12
 
Všemohoucí Bože, nebeský Otče,
ty jsi probudil svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, ze smrti. Ze sevření hrobu jsi učinil nové lidství; z temnoty smrti jsi vynesl na světlo nový život. Za to ti děkujeme. Za to tě chválíme. Sláva tobě po celou věčnost!
Pane Ježíši Kriste,
pohltil jsi smrt svým vítězstvím a toto vítězství jsi dal nám ubohým, nám, kteří jsme selhali. Oslavujeme tě a modlíme se: vyveď nás z našich omezení, z vězení našich každodenních životů, a přijmi nás do své říše svobody. Osvoboď nás, teď, tady a vždycky.
Bože, Duchu svatý,
rozšiř brány světa, otevři jeho dveře, aby tento svět byl zasažen a obnoven svou mocí. Otevři také naše vlastní srdce, naši mysl a náš rozum, abychom se vzájemně objevovali, chápali jeden druhého, učili se milovat a ctít. Amen13
 
Všemohoucí Bože, nebeský Otče,
jsi hoden chvály, neboť jsi podivuhodně stvořil svět a korunoval jsi ho lidmi. Uchováváš nebe i zemi. Každé ráno vkládáš dílo svých rukou do našich rukou - ačkoli ho hanebně zneužíváme. Svěřuješ nám svět, abychom mohli žít na zemi v pokoji a radosti. Ne my, věčný Tvůrce a otcovský Uchovavateli - ne my, ale ty jsi hoden chvály. Chválíme tě!
Pane Ježíši Kriste, Synu Boží a Světlo z věčného Světla,
ať tě chválí celý svět, neboť jsi nesl a prolomil temnotu našich hříchů. Tvá smrt odňala smrti její moc. Vstal jsi z mrtvých a prolomil jsi temnotu, jíž tak často a tak záludně ztemňujeme životy své i životy druhých. Jsi a zůstáváš Světlo Života: světlo, které osvěcuje, světlo, které zahřívá, světlo, které nám ukazuje směr - buď chválen v čase i věčnosti.
Bože, Duchu svatý,
nádherné pouto nezlomné lásky mezi nebem a zemí! Přicházíš k lidem, kteří nedovedou chválit. Otevíráš zavřené uši a dotýkáš se zahořklých srdcí. Obnovuješ to, co kvůli nám stárne. Přijď, Duchu svatý, zneklidňující Duchu, pohni a osvoboď naše srdce, abychom tě srdečně chválili, abychom se všichni v děkování a modlitbě svěřili tobě, Duchu, Synu, Otci: našemu Bohu. Amen14
 
Nebeský Otče,
dáváš nám náš každodenní chléb. Děkujeme ti a nikdy se nepřestáváme modlit: Každé ráno dávej nám a všem svým dětem všechno, co potřebujeme pro své tělesné životy.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi chléb života, sestup k nám z nebe. Chválíme tě, protože se nám dáváš, abys uspokojil náš hlad po životě. Chválíme tě svou modlitbou za to, že vyživuješ naše duše a posiluješ je svým svatým Duchem.
Bože, Duchu svatý,
přijď k nám, naplň nás radostí a touhou po životě. Obnov hlad po životě v těch, kdo jsou duchovně a časově unaveni životem. Naplň lačné pochopením, abychom poznali nejen, kde máme dávat, spíše než brát, ale i kde si můžeme svobodně brát, svobodně prosit, svobodně dávat. Dej nám dnes náš denní chléb. Amen15
 
Pane Bože, nebeský Otče,
chválíme tě a vyvyšujeme tě, že se tu můžeme shromažďovat v tvém jménu, že tu můžeme být pro tebe, právě jako ty jsi tu pro nás. Dej, abychom ti naslouchali, abychom uprostřed svých zmatených životů nalezli cesty, které nás nakonec dovedou, abychom tě viděli tváří v tvář.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi cesta, cesta života, která nás opravdu vede kupředu. Děkujeme ti, neboť nikoho nesvádíš na scestí; naopak hledáš ty, kdo z cesty sešli, a voláš k sobě celý svět, aby nic a nikdo nebyl ztracen.
Pane Bože, Duchu svatý, prosíme,
přijď do našich srdcí a učiň nás hodnými své pravdy. Dávej nám každý den odvahu poznávat pravdu a dnes nám dej odvahu, abychom ji vyslovili ve svých srdcích a přednesli nebeskému Otci své starosti. Amen16
 
Pane Ježíši Kriste,
ty znáš Otcovu velikou moc. Děkujeme ti za jeho ještě větší lásku.
Pane, Duchu svatý,
v tobě je Otec přítomen. Děkujeme ti za blízkost jeho pomoci.
Pane Bože, nebeský Otče,
přijď k nám, prosíme, jako přítel a buď nám nápomocen po všechny naše dny. Dej směr a cíl těm z nás, kdo jsou bystří. Dej vyrovnanost a odvahu těm z nás, kdo jsou slabí. A líné nakopni. Povzbuď unavené živým duchem. Ukazuj cestu všem, kdo ztratili naději. Doveď osamělé k milujícímu bližnímu. Šťastně sveď dohromady milence.
Pane, dotkni se také mocných duchem porozumění. Vyveď je z nekalého zápasu o moc, avšak veď je do prospěšného zápasu o spravedlnost a řád, do důstojného zápasu o lidský soucit. Jejich práce je těžká; kéž slouží dobru všech národů, především těch, které jsou utiskovány, jejichž rány hlasitě křičí k nebi. Uzdrav, Pane, neboť je čas.
Vnes mír do Vietnamu, ochraňuj mír na hranicích Izraele. Dej svobodu všem, kdo ji nemají. Dotkni se církve novým duchem, abychom si nikdy nestěžovali, aniž bychom také děkovali, abychom nikdy nebojovali, aniž bychom trpěli, abychom nikdy nestáli na místě, aniž bychom rostli. Vyžeň z nás žízeň po duchovním násilí. Místo ní nám vlij odvahu duchovní síly, abychom odpouštěli hříchy v rozkládajícím se světě a přivolávali čas zmrtvýchvstání. Dej nám odvahu volat k tobě: Pane, nikdy nás nepřestávej hledat, ty se Synem a Duchem, v životě i ve smrti, dokud se nenalezneme ve věčnosti. Amen17
 
Dobrý Otče v nebesích,
ty nás neúnavně hledáš, i když se ztrácíme. Jsme vděční, že žádné místo není mimo oblast, kde nás hledáš. Tvůj drahý Syn Ježíš Kristus nám vypověděl, jak moc ti na nás záleží. V něm přicházíš za každým z nás. Tvůj dobrý Duch nám otevírá oči pro dobré dary, jimiž oživuješ ztracené i nalezené. Dej nám toho dobrého Ducha a starej se o nás skrze Ježíše Krista, svého Syna, našeho Pána, který s tebou a s dobrým svatým Duchem žije a vládne od věků na věky. Amen18
 
Děkujeme ti, všemohoucí Bože, nebeský Otče,
za tvého Syna Ježíše Krista, který přišel na zem pro nás, který zemřel, abychom my mohli nalézt pokoj: pokoj s tebou, ó Bože; pokoj spolu navzájem; a pro každého z nás, pokoj se sebou samým.
Pane Ježíši Kriste, děkujeme ti,
že přicházíš blízko k nám v chlebu a vínu, blíž každému z nás než jsme sami sobě. Kde jsi ty, Pane, hřích se vzdaluje. Kde jsi ty, tam je život a štěstí. Pane, zůstávej s námi stále.
Bože, Duchu svatý, který jsi pouto lásky mezi Otcem a Synem, mezi nebem a zemí,
spoj také nás mezi sebou; dej, ať rosteme ve společenství, které nevyžaduje stejnost, ale potvrzuje, posiluje a hájí odlišnost každého. Posiluj naši víru, obnovuj naši lásku a oživuj naši naději, abychom mohli žít, mluvit, jednat, a bude-li to třeba, trpět jako svědkové a nástroje tvé pravdy, vždy povzbuzováni a podpíráni tebou, který jsi Tři v Jednom - až tě, osvobozeni od hříchu a omylu, uvidíme ve věčnosti. Amen19
 
Pane, náš Bože a nebeský Otče,
ty jsi nás smrtelníky určil a povolal do svého věčného království. Víme, že tě nejsme hodni, a o to víc jsme vděčni za tvou otcovskou laskavost.
Pane Ježíši Kriste, Bože z Boha, Světlo z Otcova Světla,
ty jsi osvítil temnotu tohoto světa a vnesl jsi vroucnost a jas do našich vlastních životů. Důvěřujeme ti a svěřujeme se ti.
Bože, Duchu svatý,
navštěvuješ nás v naší křehkosti. Přenášíš naše křehké bytí k Otci, do jeho věčného života, do života, který trvá. Přijď k nám nyní a dej nás dohromady, každého jednotlivého z nás. Shromáždi nás všechny v naší odlišnosti do svého vlastního shromáždění, abychom společně svědčili o pravdě, která nás potěšuje v životě i ve smrti. Amen20
 
Všemohoucí Bože, nebeský Otče,
dáváš nám náš každodenní chléb a ve své milující laskavosti nás zachováváš naživu. Děkujeme ti a prosíme tě, abys nás stále sytil, abychom my mohli usilovat nasytit tento hladovějící svět.
Pane Ježíši Kriste,
ty jsi chléb života. Vzbuď v nás hlad po tobě.
Pane, Duchu svatý,
shromáždi nás kolem tohoto živého chleba; sjednoť nás tímto chlebem, který nám dává život pro čas i věčnost. Kéž okusíme, jak přátelský jsi, Bože, Otče, Synu a svatý Duchu. amen21
 
Všemohoucí Bože, nebeský Otče,
svou vše přesahující moudrostí vedeš běh našeho světa. Svět se ti stále snaží uniknout, Pane, ale ty laskavou rukou přivádíš vše zpět k sobě. Děkujeme ti, Pane, a prosíme tě, abys vedl také běh našich životů v tomto světě, abychom nalezli spočinutí v tobě, ó Bože.
Pane Ježíši Kriste,
tvá vše přesahující moudrost se zjevuje v hlubinách lidské bídy a ve slovech a činech, které jsou v našich očích bláznovstvím. Otevři naše slepé oči pro svou skrytou slávu, která září tam, kde to nejméně čekáme.
Bože, Duchu svatý,
ty jsi Duch, který blázny činí moudrými a slabé silnými. Pozvedni nás, svatý Duchu, z naší slabosti. Povzbuď unavené, shromáždi rozptýlené, utiš rozrušené. Bože, Duchu svatý, ty jsi Duch radosti. Naplň nás nyní radostí z víry, abychom - prosti strachu a bázně - dovedli vyjít ze sebe a svěřit se zcela a úplně tobě, Trojjediný Bože. Amen22

Poznámka k Jüngelovu textu

Souhlasím s prof. Jüngelem, že je na místě povzbuzovat víru v Trojici, aby ovlivňovala život křesťanů. Při studiu systematické teologie u Josefa Zvěřiny traktát De Deo trino ovlivnil moji víru snad nejvíce z celého studia. Do té doby jsem měl představu Boha unitárního, statického, který se nachází „vysoko" nad naším světem. Tuto představu mi Zvěřina zcela rozbil. Trinitární teologie mi pomohla objevit Boha dynamického, který existuje ve vztahu, děje se, tj. mění, vyvíjí a vtahuje nás do svého života.

Souhlasím i s tím, že trinitární víra má nalézat ohlas v trinitární modlitbě, neboť modlitba (zejména společná, liturgická) pomáhá, abychom věřili stejně. Sestavené kolekty ve mně však vzbudily smíšené pocity.

Jednak dobré: Kolekta je starokřesťanský typ společné modlitby, ke které přispívalo celé shromáždění a předsedající ji uzavíral. Ve středověku došlo k její klerikalizaci a privatizaci (byla přednášena pouze předsedajícím a navíc nesrozumitelným jazykem a tiše). Martin Luther se pokusil tuto formu obnovit v původní podobě. I když postupně se luterská kolekta opět klerikalizovala, hlasitý přednes a srozumitelný jazyk zůstal. Kazatel ji zpravidla improvizuje (což považuji za přínosné), ovšem forma bývá přetížená, chaotická - zcela neuspořádaně jsou oslovovány jednotlivé osoby Trojice, často není zřejmé, zda se kazatel obrací k Otci, k Synu, či k Trojici jako celku. Z tohoto pohledu jsou uspořádané modlitby navržené prof. Jüngelem přínosné (i když podle mého názoru z didaktických důvodů by neměl střídat pořadí oslovování jednotlivých osob). Pokouší se napravit současný stav v luterských církvích.

Za nedobré považuji, že modlitby příliš neberou v úvahu liturgickou tradici prvních křesťanských staletí, která se musela vyrovnat s trinitárními spory. Liturgická modlitba se vždy (s výjimkou protiariánského období) obrací k Otci, skrze Syna v prostředí Ducha svatého. Ekumenické sbližování církví, které je mnohdy inspirováno společně slavenou liturgií, jde tímto směrem - i když jsou zmiňována specifika jednotlivých osob, oslovován je vždy jen Otec. Tímto způsobem jsou dnes psány modlitby nově vydávaných agend, sloužící jako inspirace pro modlitby improvizované. Taková modlitba neodporuje tradici většiny církví Východu i Západu, taková modlitba je „snesitelná" i při mezináboženských setkáních abrahámovských náboženství. Muslimové ani židé, jak známo, Trojici nevyznávají. Prof. Jüngel sice modlitby sestavoval pro křesťanská shromáždění, je ale zbytečné dráždit bratry jiných náboženství domnělým triteismem, když navíc struktura modliteb odporuje i vlastní tradici.

Pavel Hradilek

1Karl Rahner, Der dreifaltige Gott als transzendenter Urgrund der Heilsgeschichte, in: Mysterium Salutis: Grundriß heilsgeschichtlicher Dogmatik, ed. J. Feiner a M. Löhrer, vol. 2 (Zürich & Köln: Benziger, 1967), 322.

2Helmut Schmidt, Gespräch über den deutschen Herbst 1977 und die Folgen, Die Zeit (4. července 1997) 8: „Mnoho křesťanských dogmat je mi zcela nepřístupných. Patří k nim svatá Trojice, neposkvrněné početí, a křesťanská etická nauka horského kázání."

3Immanuel Kant, Der Streit der Fakultäten, Werkausgabe, Bd. 11 (Frankfurt/M., 1977), 303n.: „Z nauky o Trojici, vzaté doslovně, nelze vyzískat vůbec nic praktického, i když si myslíme, že ji chápeme, a ještě méně, když si uvědomíme, že přesahuje všechny naše pojmy."

4Německý originál in: Eberhard Jüngel, Unterbrechungen: Predigten IV (Mnichov, 1989), 168.

5Tamtéž, 169.

6Tamtéž, 169n.

7Tamtéž, 170.

8Tamtéž, 171.

9Tamtéž.

10Tamtéž, 172.

11Tamtéž, 173.

12Tamtéž, 174.

13Tamtéž, 174n.

14Tamtéž, 175n.

15Tamtéž, 176.

16Tamtéž, 176n.

17Německý originál in: Eberhard Jüngel, Geistesgegenwart, 3. vydání (Mnichov, 1979), 23n.

18Tamtéž, 65.

19Modlitba pro bohoslužbu svatého komunia, evangelická nadace, Tübingen, 13. listopadu 1992.

20Modlitba po kázání, kolegiátní kostel, Tübingen, 14. listopadu 1993.

21Modlitba pro bohoslužbu, berlínský dóm, neděle Laetare, 26. března 1995.

22Modlitba pro bohoslužbu, kolegiátní kostel, Tübingen, neděle Cantate, 5. května 1996.