Jste zde

Zprávy

Theodoros II. podpořil egyptský režim

Frankfurt-Káhira (KAP) Koptský papež Theodoros II. varoval, že na Blízkém Východě možná nebudou žádní křesťané. Německým novinám Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že evropští křesťané by měli pomoci svým ohroženým bratřím ve víře, aby mohli zůstat ve svých domovech. Alexandrijský patriarcha apeloval na západní vlády, aby zabránily financování terorismu a násilí a podpořily hospodářský rozvoj a vzdělání v jeho zemi.

Zároveň by si podle Theodora II. lidé v Evropě měli více vážit svých křesťanských kulturních a historických kořenů, aby nedocházelo třeba k tomu, že se kostely mění na mešity.

Situaci křesťanů v Egyptě patriarcha zhodnotil příznivě. „Koptská pravoslavná církev se opět těší společenskému uznání,“ řekl. Vláda uznává, jak důležitou roli církev měla při udržení jednoty země a zabránění občanské válce. Probíhá také dialog s muslimy a koptský papež se pravidelně schází s velkým šejkem univerzity al-Azhar, která je nejvyšší věroučnou autoritou sunnitského islámu.

Theodoros II. v rozhovoru hájil současný režim maršála Sísího i jeho tvrdý postup proti islamistickému Muslimskému bratrstvu, jehož demokraticky zvolenou vládu Sísí v roce 2013 ukončil pučem.

František chce „léčit nemoci“ kurie

Vatikán (KAP) Papež František změnil tradici dosavadního předvánočního setkávání s vedením římské kurie.

Jednak po vedoucích představitelích svého aparátu pozval k setkání i obyčejné zaměstnance vatikánského městského státu a jejich rodinné příslušníky, aby jim poděkoval za jejich služby a připomněl jim střed vánočních svátků, narození Krista. Bylo to více než 1000 lidí.

A dále při setkání s kuriálními kardinály a biskupy namísto obvyklého bilancování uplynulého roku a plánů na příští období papež předložil kritickou reflexi kurie a jejího fungování. Ta je podle něj „dynamické tělo“, jež přes různorodý kulturní a etnický původ svých členů musí efektivně a disciplinovaně pracovat a díky těsnému vztahu k Bohu se zlepšovat „ve společenství, svatosti a moudrosti“.

Tělo kurie ovšem podle Františka trpí různými nemocemi, a papež jich v neobvykle důrazné promluvě vypočítal patnáct. Patří k nim nemoc spočívající v pocitu nesmrtelnosti, imunity a nezastupitelnosti; nemoc slepé aktivity, jež ztrácí z očí cíl pastorační služby; nebo přílišné plánování a duchovní zatvrzelost. Jako nemoci jmenoval František také rivalitu, marnivost, šíření drbů, podbízení se nadřízeným, kariérismus, izolování se, nedostatečnou koordinaci s druhými, ale také ziskuchtivost, předstíranou sílu, sterilní pesimismus nebo i dvojí život.

Podle některých pozorovatelů jde v zásadě o ignaciánskou tradici zpytování svědomí při významných příležitostech, podle italského deníku Corriere della Sera může jít i o papežovo rozhořčení a znechucení nad průběhem reforem kurie.

Bartoloměj I. proti násilí ve jménu náboženství

Istanbul (KAP) Pravoslavný ekumenický patriarcha konstantinopolský Bartoloměj I. ve svém vánočním poselství vyzval k celosvětové angažovanosti proti násilí a k ochraně lidské důstojnosti. Kritizoval přede vším „násilí a barbarství“ ve jménu náboženství, které se šíří Blízkým Východem a jehož oběťmi se stávají křesťané. „Ideologický, společenský nebo náboženský útvar, který pohrdá člověkem stvořeným k božímu obrazu a poroučí nebo dovoluje usmrcovat naše bližní strašným a primitivním způsobem, jistě nemá nic společného s boží láskou,“ řekl patriarcha.

Pravoslavné církve slaví Vánoce v různých termínech. Některé z nich, především Konstantinopol, Bulharsko a Rumunsko, slaví stejně jako Západ 24./25. prosince. Jiné, zejména ruská a srbská pravoslavná církev, Vánoce kladou na 6./7. ledna. Rozdíl vznikl zavedením nového gregoriánského kalendáře na Západě, který katolické státy přijaly roku 1582, zatímco některé pravoslavné církve setrvaly u starého juliánského počítání času.

Elie Wiesel doktorem krakovské univerzity

Varšava (KAP) Židovský spisovatel Elie Wiesel (86), dokumentarista holocaustu, nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1986 a spoluzakladatel (s V. Havlem a Y. Sasakawou) nadace Forum 2000, získá čestný doktorát Papežské univerzity Jana Pavla II. v polském Krakově. Univerzitní senát ho jednomyslným usnesením poctil za jeho obranu lidské důstojnosti a za snahu prohloubit veřejné pochopení holocaustu. Jako další důvody uvedla univerzita, že Wiesel Polákům připomenul protifašistického bojovníka Jana Karskiho (1914–2000) a že upozornil na zločiny genocidy, antisemitismu, netolerance, lhostejnosti a xenofobie.

Wiesel se narodil roku 1928 v rumunském Sighetu a jako mladý muž prošel koncentrač­ními tábory Osvětim a Buchenwald. Své válečné zkušenosti zpracoval v řadě knih, první z nich je Noc, vydaná roku 1958.

Rozvedení: Němečtí biskupové nejednotní

Bonn (KAP/KNA) Postoje německých katolických biskupů v otázce znovu sezdaných rozvedených se rozcházejí. Vyšlo to najevo v dokumentu, který německá biskupská konference zveřejnila pod titulem „Teologicky ospravedlnitelné a pastoračně přiměřené způsoby doprovázení znovu sezdaných rozvedených“. Text byl velkou většinou německých biskupů přijat již v červnu a kard. Reinhard Marx jeho hlavní myšlenky přednesl v říjnu ve Vatikánu na biskupské synodě.

Většina členů německé biskupské konferen­ce se vyslovuje pro to, aby se v odůvodněných případech věřící žijící ve druhém manželství připouštěli k eucharistii a ke zpovědi. Menšina chce podržet současná pravidla, podle kterých rozvedení po druhém sňatku sice patří k církvi a jsou členy farností, ale v zásadě nemohou ke svátostem. Zajedno jsou biskupové v tom, že pastoraci těchto lidí je třeba podpořit.

Připomínka husovského výročí v Kostnici

Berlín (KAP) Na rok 2015 připadá 600. výročí upálení Jana Husa, k němuž došlo 6. července 1415 v německém městě Kostnici (německy Konstanz), ležícím u Bodamského jezera. Tam bude výročí připomínat jednak rozsáhlý kulturní program a dále mezinárodní letní fórum Evropského parlamentu mládeže a „hospodářský koncil“. V duchu církevních shromáždění se bude rokovat o budoucích společenských výzvách.

Novou trvalou výstavu bude mít kostnický Husův dům. Představí život a myšlenky českého reformátora. Na místní univerzitě budou Janu Husovi věnovány přednášky a projekty. Řada akcí se uskuteční v česko-německé spolupráci. Husitská církev 4. července v Kostnici odhalí sochu Jan Hus – cesta ke smíření. Na den úmrtí 6. července se plánuje mezinárodní ekumenická bohoslužba v hlavním městském chrámu. Křesťanské církve si kostnický koncil (1414–1418) připomenou i mnoha jinými způsoby.

Pětileté oslavy výročí koncilu v kostnickém regionu začaly roku 2014, kdy byl hlavním tématem iniciátor koncilu, císař Zikmund.

Nový kardinál komoří

Vatikán (KAP) Papež František jmenoval novým papežským komořím (camerlengem) francouzského kardinála Jeana-Louise Taurana (71). „Komoří svaté římské církve“ plní důležitou roli zejména v době sedisvakance, tedy mezi úmrtím dosavadního papeže a zvolením nového. Má pak za úkol připravit papežskou volbu a vykonává běžné funkce hlavy katolické církve a vatikánského státu. Dosavadním komořím byl italský kardinál Tarcisio Bertone (80).

Kardinál Tauran je od roku 2007 prezidentem Papežské rady pro mezináboženský dialog. Byl to on, kdo po zvolení papeže Františka 13. března 2013 vyhlásil jeho volbu světu z balkónu Dómu sv. Petra.

Zástupcem komořího papež jmenoval vedoucího papežské diplomatické školy arcibiskupa Giampiera Glodera.