Jste zde

278 - leden 2016

autor: 

Islám zevnitř

Někteří muslimové popisují svoji víru jako „náboženství míru“. Dokazují to mnoha mírumilovnými výroky koránu i humanitními snahami muslimů počínaje prorokem Mohamedem. Nelze jistě zpochybnit, že mezi muslimy jsou stamilióny mírumilovných lidí. Ale podle stejné logiky by „ideologií míru“ byl i nacismus, jelikož Hitler také rád řečníval o tom, jaký je mírotvůrce, a dával lidem práci.

Někteří odpůrci islámu naopak tvrdí, že islám vede nevyhnutelně k násilí. Dokazují to mnoha válečnickými výroky koránu i zločiny muslimů počínaje prorokem Mohamedem. Nelze jistě popřít, že zakřivená šavle jako připomínka fanatického násilí provází islám od jeho počátků až do našich dnů. Ale podle stejné logiky by nevyhnutelně násilnický byl každý větší národ včetně českého; vždyť i naše dějiny provází násilí od samých počátků a v našem národním znaku je dravé zvíře.

Ve skutečnosti má každý z nás lidí v sobě obojí, agresi i altruismus, a tuto naši obojakou povahu zákonitě kopírují i všechny velké a dávné instituce: národy, náboženství, ideologie. Správná otázka není, zda zločinnost nebo dobročinnost jsou v nějakém náboženství přítomné. Správná otázka je, jak v konkrétních dějinných okolnostech to zlé a to dobré vzniká a rozvíjí se a případně jak máme omezit to první a podpořit to druhé.

Dnes nás ohrožuje rostoucí islámský náboženský a politický radikalismus, který vědomě přijímá i agresivní a násilné tradice svého náboženství. Šíří se jako rakovina celým muslimským světem – především arabskými zeměmi, ale i jinde. Je zřejmě hnán mimo jiné špatnou ekonomickou, mocenskou a kulturní situací většiny muslimského obyvatelstva, závistí a záští vůči Západu i blouznivou vírou fundamentalistů, že doslovné uplatnění božského textu přinese doslovné splnění všech zaslíbení.

Problém asi nebude sprovozen ze světa brzy. I kdyby se podařilo zničit jednu teroristickou organizaci, její pohrobci brzy založí novou. Tím spíš je důležité mít přesnou znalost toho, co se v islámu dnes odehrává, nepodléhat zjednodušením. Německý časopis Herder Korrespondenz k tomu nedávno přispěl rozhovorem o problému radikalismu, který vedli dva „insideři“ a znalci islámu, Hamed Abdel-Samad a Mouhanad Khorchide. Pro jeho zajímavost ho přetiskujeme.

A v dalším článku své „české“ zkušenosti s muslimy líčí Daniela Knorrová.

V čísle dále najdete vzpomínku Pavla Hradilka na českého teologa Pavla Filipiho, který zemřel 28. prosince. Mimo jiné se velmi zasloužil o Institut ekumenických studií, a tím nepřímo i o náš časopis.

Martin Vaňáč se zamyslel nad stavem ekumenického dialogu. Jeho příspěvek míří k lednovým týdnům modliteb za jednotu křesťanů.

A konečně 95. výročí narození Felixe Marii Davídka připomíná Barbora Bárta Mráčková úvahou nad osobností a životem tohoto tajného biskupa.