Zprávy

Radost lásky

Papež František vydal 8. dubna apoštolskou exhortaci Amoris laetitia (česky Radost lásky). Jedná se o papežovo shrnutí závěrů biskupské synody z loňského října, která byla věnována otázkám rodiny.

Komentář k exhortaci přinášíme uvnitř to-hoto čísla.

Zestátnění kostelů v tureckém Diyarbakıru

Vatikán-Ankara (KAP/KNA) Turecký stát zabral a zestátnil všechny křesťanské kostely ve městě Diyarbakır. Velkou část města totiž v rámci ofenzívy proti tamním kurdským separatistickým bojovníkům obsadila armáda a konfiskaci kostelů zdůvodňuje „ochranou památek“. Dvě z církví, syrskopravoslavná a evangelická, již proti rozhodnutí podaly protest k soudu. Dalšími postiženými jsou arménská, arménskokatolická a chaldejská církev. Arménská církev přitom přišla o katedrálu sv. Cyriaka (arménsky sv. Giragose), jeden ze svých největších kostelů, před šesti lety obnovený z ruin a současnými boji opět těžce poničený.

Turecko v minulém měsíci rovněž zabralo pozemek pravoslavné církve na ostrově Chalki (turecky Heybeliada), kde v minulosti býval klášter Proměnění Páně a církevní akademie. Budovy kláštera z 19. století nechal turecký stát srovnat se zemí již roku 2007.

Nový turecký nacionalismus utlačuje nemuslimy

Bonn (KAP/KNA) Podle názoru katolického teologa Timo Güzelmansura se v Turecku opět rozmáhá nacionalismus. Na portále katholisch.de Güzelmansur uvedl, že v důsledku toho se „prohlašuje za nepřátelské mnohé, co není islámské a jednoznačně nepatří k ,turectví‘“. V širokých vrstvách obyvatelstva podle něj neexistují „žádné sympatie s křesťany“, i když se stát chlubí náboženskou různorodostí. Vláda provozuje „dvojakou strategii“: „na jednu stranu se dělá, jako by se křesťané v Turecku neměli čeho bát a jako by jim státní orgány naslouchaly. Na druhou stranu se systematicky konfiskují kostely a církevní nemovitosti.“

V Turecku podle Timo Güzelmansura neexistuje svoboda kultury. Křesťané tak smějí svou víru žít jen mezi kostelními zdmi. „Všechno ostatní, co by jinak bylo spojené s opravdovou náboženskou svobodou, však jim je zakázáno,“ uvedl Güzelmansur. Zejména neexistuje možnost vzdělávat teology a kněží, církev se nesmí účastnit soudních procesů a zahraniční duchovní často nedostávají povolení k pobytu a k práci. Podle Güzelmansurova odhadu jsou asi dvě procenta tureckého obyvatelstva křesťanské víry.

Wrexham zavírá kostely

Londýn (KAP) Diecéze Wrexham v severním Walesu zavře během příštích pěti let v důsledku nedostatku kněží skoro třetinu ze svých 62 kostelů. Sdělil to její biskup Peter Brignall v pastýřském listu. Skončí 22 kostelů, u některých se s přípravami na to začne již během příštích týdnů. „Pro mnohé to bude šok, pro jiné ne dost radikální, pro mnohé ulehčení, pro další zase zklamání nebo dokonce skandál,“ řekl k tomu biskup. Sám zavírání kostelů chápe jako „šanci k obnově“.

Podle propočtů bude v roce 2020 v diecézi Wrexham již jen 22 kněží před dosažením důchodového věku. Diecéze byla zřízena v roce 1987, zaujímá plochu 8361 čtverečních kilometrů a z jejích 720 tisíc obyvatel je katolíků asi 34 tisíc, tedy 5 %.

Ultrapravicový kněz nesmí veřejně vystupovat

Varšava (KAP) Polský lazaristický kněz Jacek Międlar dostal od svých řádových představených zákaz veřejného projevu včetně vystoupení v médiích a na sociálních sítích. Navíc Międlar také nesmí organizovat žádná shromáždění ani poutě a byl odeslán do uzavřeného kláštera. Slavil totiž v białystocké katedrále mši před zahájením pochodu ultrapravicové organizace Národní radikální tábor (Obóz Narodowo-Radykalny, ONR), a přitom podle místních médií vyzýval k „ne-kompromisnímu národně katolickému radikalismu“. V katedrále byli při jeho mši přítomni ultrapravicoví aktivisté s vlajkami a odznaky svých organizací.

Vizitátor polské provincie řádu lazaristů Kryspin Banko k tomu prohlásil, že jeho řád nepodporuje žádná „extrémní nacionalistická hnutí“. Arcidiecéze Białystok se za dění při Międlarově mši omluvila. Událost odsoudil i předseda polské biskupské konference arcibiskup Stanisław Gądecki. Kostely podle něj nesmějí využívány k šíření názorů protikladných ke křesťanské víře.

Každý pátý uprchlík v Itálii je v péči církve

Řím (KAP) V Itálii je každý pátý uprchlík (23 z celkem 112 tisíc) ubytován v církevních střediscích, farnostech nebo rodinách. Papež František v září vyzval farnosti, aby každá přijala jednu rodinu uprchlíků. Po své návštěvě uprchlíků na řeckém ostrově Lesbos sám papež přivezl do Vatikánu 12 syrských uprchlíků.

Vražda pákistánského provinčního ministra

Faisalábád (KAP) Dr. Sardar Soran Singh, lékař a ministr pro záležitosti menšin pákistánské provincie Chajbar Paštúnchwá, byl zastřelen islamistickou teroristickou organizací Tálibán. Jeho vraždu odsoudila mimo jiné pákistánská Katolická komise pro spravedlnost a mír. Předseda komise, biskup Joseph Arshad, označil stav lidských práv v Pákistánu za alarmující. Menšiny v zemi žijí podle něj v neustálé nejistotě. Komise také vyjádřila solidaritu sikhům, náboženské skupině, k níž zavražděný náležel.

Čína: režim přituhuje

Peking-Hongkong (KAP/KNA) I když je v Číně podle tamních zákonů náboženská svoboda, čínské komunistické vedení opět zvyšuje tlak na věřící včetně křesťanů.

Podle prezidenta a generálního tajemníka ústředního výboru čínské komunistické strany Si Ťin-pchinga musejí náboženské skupiny poslouchat jeho režim a členové strany musejí být „nesmlouvaví marxističtí ateisté“. Prezident se tak podle státních médií vyjádřil na dvoudenním setkání čínských vůdců věnovaném tématu náboženství. Vysvětlil pak, že „se musíme rozhodně bránit proti infiltraci zvenčí pomocí náboženství“ a že je třeba zabránit extremistům v šíření jejich ideologie. Hovořil také o potřebě přísně monitorovat náboženské aktivity na internetu.

V minulých letech se v Číně zřetelně zhoršila situace jak pro věřící, tak i pro jiné skupiny, například nevládní organizace. Jsou prováděny častější policejní razie a ničeny náboženské symboly nebo dokonce i kultovní místa.

Z oblasti Sin-ťiang, kde žije mnoho muslimů, přicházejí zprávy, že stále ubývá mešit a zpřísňují se podmínky pro muslimské školy. Roku 2014 poprvé některé úřady začaly zakazovat svým pracovníkům půst ramadán.

V Hongkongu veřejně protestovaly desítky křesťanů různých konfesí včetně kardinála Josepha Zena proti ničení křesťanských symbolů úřady a za osvobození vězňů svědomí z řad duchovních. Kardinál přitom řekl, že v bývalé britské kolonii podobně jako v jiných oblastech Číny citelně ubývá náboženské svobody. Kampaň proti křesťanským symbolům začala roku 2013 a jen v provincii Če-ťiang bylo od té doby zničeno přes 2000 křížů.

Stanislav Přibyl generálním sekretářem ČBK

Praha (KAP) Redemptorista a dosavadní generální vikář litoměřické diecéze Stanislav Přibyl byl zvolen budoucím generálním sekretářem České biskupské konference (ČBK). Úřad převezme po Tomáši Holubovi, který byl jmenován plzeňským biskupem. Stanislav Přibyl se narodil 16. listopadu 1971 v Praze. Roku 1990 nastoupil do noviciátu redemptoristů v Polsku, poté vystudoval teologii v Praze. Doživotní řeholní sliby složil roku 2005, následujícího roku obdržel kněžské svěcení. V Praze získal také licenciát (2012) i doktorát (2014) teologie. Zastával řadu pastoračních funkcí, litoměřickým generálním vikářem se stal k 1. lednu 2009.