Blíží se termín podání přihlášek ke studiu na Univerzitě Karlově (31. března 2021). V nabídce jsou i různé formy studia teologie na třech teologických fakultách univerzity. Spolek Institut ekumenických studií v Praze (IES) podporuje aktivity související s bakalářským programem Teologie křesťanských tradic (TKT) na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Důležitou charakteristikou studia je skutečnost, že je dostupné pro pracující i pro lidí, kteří studují jiné obory – kromě úvodního desetidenního studijního kurzu v září probíhá výuka jedenkrát týdně v odpoledních a večerních hodinách. Studium je orientováno na práci s texty a na rozvoj kritického myšlení. Obrátil jsem se na studenty 1. a 2. ročníku s několika dotazy.
1) Proč jste si vybrali studium oboru Teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě a jak jste se o něm dozvěděli?
2) Jak hodnotíte vaši volbu? Splnilo studium vaše očekávání? Co vás překvapilo nebo zarazilo?
3) Jak se vám studuje v době epidemiologických opatření?
4) Doporučili byste studium Teologie křesťanských tradic a proč?
5) Máte nějaké další komentáře nebo připomínky ke studiu?
Jana, 33 let, studentka 2. ročníku, matematička, asistentka na VŠ
1) Jak jsem se dozvěděla o možnosti studia na TKT, si už nevzpomínám, nejspíš někde na netu. Ovšem potom nastala fáze celkem pečlivého zjišťování informací, protože už se mi jednou stalo, že jsem po semestru odešla z oboru, který nabízel něco jiného, než jsem si původně představovala. Dohodla jsem si schůzku s Petrem Jandejskem, ředitelem IES a koordinátorem oboru TKT, a zeptala se ho na všechno, co mě zajímalo. Krom jiného třeba na to, jestli jde vážně o vysokoškolské studium, nebo jestli je TKT jen "akademické maskování" nějakých kurzů pro veřejnost či nějaké křesťanské komunity, což byl můj původní dojem. Když se Petr netvářil, že jsou podobné otázky nepatřičné, začal si Institut získávat moji důvěru. Zašla jsem se podívat i na výuku, promluvila si přímo se studenty a víceméně byla rozhodnutá, že to zkusím. Určitě svoji roli hrálo i to, že doba výuky je uzpůsobená už pracujícím, ale i to, že studium není konfesně vyhraněné. S tím souvisí obecně velká otevřenost Institutu a celého oboru, která se projevila i přijetím někoho, kdo se nepovažuje za křesťana, ke studiu teologie, což je přece jen minimálně neobvyklé.
2) Myslím, že to byla dobrá volba. Očekávala jsem hlavně uvedení do základních teologických disciplín a příbuzných oborů od lidí, kteří se v nich opravdu orientují. To se naplnilo částečně, hlavně proto, že první ročník se zaměřoval převážně na ty příbuzné obory a okolo samotné teologie jsme spíš tak kroužili, nicméně dočkáme se jí v dalších ročnících. Zároveň jsem očekávala od vyučujících (i spolužáků), že budou teologii "brát osobně", že to pro ně nebude jen akademická záležitost, ale bude prorůstat do jejich života. Musím říct, že i tohle očekávání se z velké části naplnilo, nicméně překvapila mě různost způsobů a forem, kterých tohle prorůstání může nabývat. Některé jsou pro mě inspirativní, některé jsou mi blízké, některé i po roce nesrozumitelné a pořád cizí. Svoje očekávání jsem spíš nesplnila sama. Jako každé vysokoškolské studium je TKT především příležitost věnovat se tomu, k čemu člověka jednotlivé předměty přivádí, a v tomhle ohledu mám vůči sobě velký dluh ve formě spousty nepřečtených knih, neprostudovaných a nepromyšlených témat a nevyužitých příležitostí klást ty správné otázky vyučujícím i spolužákům. Překvapilo mě to, že samotné studium a skládání zkoušek pro mě bylo mnohem jednodušší, než jsem čekala, přestože občas to bylo časové náročné (ze svých předchozích studií jsem nebyla zvyklá psát seminární práce, kterých jsem si tady užila víc než dost). Zarazilo mě, že přes už zmiňovanou otevřenost narazí člověk na Institutu i na různé "zaběhané způsoby", které se spíše než samotného studia týkají fungování společenství, které kolem oboru vzniká. Například u společného slavení liturgie a modliteb bych přivítala větší pestrost a možnost, aby se projevily specifické důrazy a způsoby dané tradicí jednotlivých studentů, namísto specifického "institutního způsobu".
3) Přechod do on-line studia byl trochu komplikovaný a v důsledku jsme o nějaké předměty letního semestru víceméně přišli, než jsme se naučili fungovat v on-line prostoru. Ovšem po letních prázdninách se nový semestr rozběhl už bez problémů. Vzhledem k tomu, že jsme v ročníku celkem tři, nejsou v tomhle komorním počtu s on-line výukou problémy, řekla bych, že probíhá stejně jako v době předcovidové. V něčem je to i jednodušší, protože za normálního provozu bych asi nestíhala dvakrát v týdnu dojet na fakultu kvůli volitelným předmětům, které se nevejdou do hlavního středečního bloku výuky. A je milé vidět, jak našim učitelům "narušují" výuku jejich děti, které za nimi občas pobíhají. Samozřejmě se těším na možnost potkat se zase se všemi osobně a zajít po výuce do hospody, kde se často odehrávaly zajímavější teologické debaty než na fakultě.
4) Záleží komu. Nedoporučila bych ho těm, kteří primárně hledají duchovní povzbuzení, podněty nebo společenství a nemají možnost nebo ochotu se skutečně věnovat studiu. Také bych ho nedoporučila těm, kteří nejsou ochotní alespoň na úrovni akademické debaty zpochybnit a nechat si zpochybnit svoje přesvědčení. Jinak obecně bych studium na TKT rozhodně doporučila. Kvůli kvalitě vyučujících (jména si může každý dohledat na webu), celkové otevřenosti prostředí, kde je prostor i na poměrně kontroverzní otázky a debaty, komornímu prostředí a specifickým vztahům mezi vyučujícími a studenty (skoro každý vám nabídne tykání), kvůli tomu, že vás donutí se zabývat i tématy a obory, ke kterým byste se z vlastní vůle nedostali, kvůli intenzivním každoročním kurzům ve Strašicích, které vás na více než týden ponoří do podivného prostředí, kde vás teologie obklopuje ze všech stran (i pavouk v dámských sprchách se jmenuje Tertulián).
Marek, 50 let, student 2. ročníku TKT, programátor
1) Chtěl jsem číst SZ v originále, hledal jsem různé kurzy na internetu, až jsem došel k nabídce TKT. Potřeboval jsem studium skloubit s prací, ale nechtěl jsem mu obětovat každý víkend.
2) Jsem spokojený.
3) Dokonce lépe než v době "normální". Se spolužáky i učiteli jsme měli možnost být společně na týdenním soustředění na začátku semestru, ještě když opatření nebyla tak přísná. Tam jsme se seznámili, při setkáních přes internet jsme tedy už známí. Je nás malá skupina v ročníku, takže přes Zoom nebo Teams to je v pohodě. Navíc odpadá cestování do školy, které – zvlášť v případě, že jde třeba jen o jednu přednášku - zabírá dost času.
4) Ano.
Tomáš, 47 let, student 1. ročníku TKT, vedoucí výzkumného oddělení a pedagog technického zaměření (ČVUT)
1) Ve farnosti pomáhám s organizací přednášek, redakcí farního listu a úvody před čteními v kostele, tak mi přišlo, že bych se měl dovzdělat. Dostalo se to ke mně asi různými cestami, zeť kamaráda ve farnosti studiem prošel, kolegyně v práci je absolventkou TKT, časopis Getsemany o tom referoval.
2) Otevřely se mi dveře do tak bohatého světa v pluralitě teologie a filosofie, že jsem stále ještě ve fázi údivu. Zatím studium překračuje moje představy, protože jednak nejde o nějaké memorování, ale pracuje se hodně s konkrétními texty, diskutuje se nad nimi. Překvapila mě pravoslavná teologie svou šířkou a hloubkou.
3) Nic moc, se svými spolužáky se vídám jen přes Zoom. Na druhou stranu mi to hodně šetří čas tím, že ve středu doma doučím své studenty a pak jen přepnu na přednášky TKT. A o přestávkách mohu aspoň svým dětem zkontrolovat jejich online úkoly.
4) Rozhodně. Přestože jsem nikdy neměl problém zastávat některá odlišná stanoviska od oficiálního učení své církve, studium TKT mi postupně ukazuje, že různé přístupy a teologická východiska mohou koexistovat vedle sebe, aniž by se navzájem rušily a škrtaly.
5) Je velká škoda, že se nepotkáváme na společné liturgii. Na to se hodně těším.
Luboš, 26 let, student 1. ročníku TKT, IT analytik
1) Už po střední jsem chtěl jít studovat ETF UK, ale nakonec jsem se rozhodl jinak a teologii se věnoval jen jako koníčku. Dnes mám školu hotovou a napadlo mě, že bych se přeci jen na studium teologie dal. Protože ale pracuji, dost mi to zužovalo výběr oborů. Věděl jsem, že chci na ETF, a TKT pro mě byl jediným oborem, který dává v mojí situaci smysl. Obor jsem navíc znal od několika kamarádů, kteří s ním kdysi měli zkušenosti.
2) Svou volbu hodnotím pozitivně. Přestože dnešní doba onlinová je pro studium ztěžující, nebylo to tak špatné, jak se dalo čekat. Většině vyučujících se podařilo tuto formu zvládnout tak, že jsem zůstal motivován a zaujat studiem. Očekával jsem možná větší náročnost studia. Nebyl jsem si jistý, zda jej budu stíhat při práci a rodině, ale zatím to nebyl velký problém. Možná je to tou online výukou, že jsou vyučující méně nároční, kdo ví. Další věc, která mě mile překvapila, i když jsem na to byl upozorněn, je velmi vřelý vztah všech studentů i vyučujících a celkový komunitní charakter oboru.
3) Studium online je náročné. Vzhledem k mé IT profesi jsme v podstatě od rána do večera před obrazovkou. Nemůžu si od počítače odpočinout ani ve škole, často tak jen zapnu přednášku a ještě bokem řeším něco, co jsem "v práci" nestihl. Navíc je těžké udržovat vztahy se spolužáky, které jsem od podzimu neviděl. Jistě by bylo studium jiné, kdyby bylo možné po přednášce jít na pivo. Na druhou stranu je díky omezeným možnostem dělat cokoli jiného více času na četbu a práci na seminárkách, takže v tom je dnešní doba pro studium snadnější.
4) Určitě ano, předně kvůli vřelému prostředí a dobrým vztahům s vyučujícími a spolužáky. Nicméně myslím, že studium dá dobrý teoretický základ pro další studium teologie. Je myslím opravdu dobré pro lidi věřící i hledající, kteří chtějí prohloubit své znalosti teologie, a to nejen z pohledu vlastní tradice, kde jsou doma, ale také z pohledu tradic jiných, které jsou mu možná vzdálené. V tom vidím velký přínos TKT - možnost poznat také jiné způsoby myšlení o křesťanství, než jaké znám ze své církve a z četby, kterou si sám vybírám.
Zájemci o studium tříletého bakalářského oboru Teologie křesťanských tradic najdou další informace na webových stránkách spolku Institut ekumenických studií v Praze (www.iespraha.cz) nebo na stránkách Evangelické teologické fakulty (www.etf.cuni.cz). Pro akademický rok 2021/2022 je možné podávat přihlášky do 31. března 2021. U uchazečů se předpokládá základní orientace v biblických knihách a církevních dějinách (viz seznam doporučené literatury), obecně kulturní přehled a znalost jednoho světového jazyka (angličtiny, němčiny nebo francouzštiny).
Poslední komentáře