Jste zde

Zprávy

Skromný pohřeb emeritního papeže

(MV) Na pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. byly na základě jeho přání pozvány pouze dvě oficiální státní delegace: z Itálie a z rodného Německa. Pohřeb se uskutečnil ve čtvrtek 5. ledna 2023 od 9:30. Poté byla rakev s jeho ostatky pohřbena v kryptě papežů pod bazilikou sv. Petra.

Přes účast velkého množství církevních představitelů a věřících, včetně reprezentatů různých států, se neopakovala velkolepá slavnost, kterou byl pohřeb jeho předchůdce Jana Pavla II. (8. dubna 2005).

Světový luterský svaz vzpomínal na Benedikta XVI.

(LWF) Světový luterský svaz (LWF) ve svém vyjádření soustrasti k úmrtí emeritního papeže Benedikta XVI. připomněl některé jeho aktivity sněren k luterským církvím.

V prosinci 2010 se papež Benedikt XVI. setkal s bývalým prezidentem LWF biskupem Dr. Munibem Younanem a bývalým generálním sekretářem Rev. Dr. Martinem Jungem a vyjádřil jim hlubokou vděčnost za mnoho významných plodů, které přineslo pět desetiletí bilaterálního dialogu. Po zprávě o papežově rezignaci Younan a Junge vzdali hold jeho přínosu k hlubokému a poctivému teologickému rozlišování v ekumenických dialozích a také jeho zaměření na společnou křesťanskou misii ve stále sekulárnějším světě.

Během audience s představiteli Sjednocené evangelicko-luterské církve Německa (Vereinigte Evangelisch-Lutherische Kirche Deutschlands, VELKD) v roce 2011 se Benedikt XVI. zaměřil na 500. výročí reformace a poznamenal, že to bude pro katolíky a luterány příležitost oslavit na celém světě společnou ekumenickou památku a společně se vypořádat s globálními výzvami.

Později téhož roku Benedikt během cesty do rodného Německa navštívil augustiniánský klášter v Erfurtu, kde Martin Luther žil více než deset let a kde byl vysvěcen na kněze. Při setkání s tamními luterskými představiteli papež hovořil o Lutherově teologickém hledání a vnitřním zápase s ústřední otázkou: Jak přijímám Boží milost? "Skutečnost, že tato otázka byla hnací silou celého jeho života, na mě nepřestává působit hlubokým dojmem," uvedl papež.

Dále pokračoval: „Víra, která je prožívána z hloubi nitra uprostřed sekularizovaného světa, je nejmocnější ekumenickou silou, která nás sbližuje a vede k jednotě v jediném Pánu."

Novoroční poselství Anne Burghardt

(LWF) S výhledem na valné shromáždění Světového luterského svazu (LWF) v Polsku v roce 2023 vyzvala generální tajemnice Anne Burghardt ve svém novoročním poselství křesťany, aby nebyli lhostejní, ale aby mluvili a jednali všude tam, kde vidí, jak lidská nejednota zasévá semena nenávisti, nejednoty, útlaku a neúcty k Božímu stvoření.

Vedoucí představitelka LWF připomněla, že valné shromáždění se uskuteční v září 2023 v polském Krakově na téma "Jedno tělo, jeden duch, jedna naděje". Jedná se o téma inspirované Pavlovým listem Efezským, který pravděpodobně cituje z křestní liturgie slavené raně křesťanskými společenstvími.

Burghardt zdůraznila, že naše křestní povolání je povoláním k jednotě s Kristem, s našimi sestrami a bratry v Kristu, s lidstvem a s Božím stvořením. Když postavíme Krista do středu, najdeme jednotu navzdory všem našim rozdílům. Když se naopak zaměříme na rozdíly mezi námi, dojde k rozdělení.

Zdůraznila, že naším posláním je nejen hlásat, ale také žít evangelium, nechat Boží království proniknout do naší reality, být 'kvasem', který přináší světu naději.

S odkazem na německého teologa a mučedníka Dietricha Bonhoeffera, který zemřel v nacistickém vězení, vyzvala všechny, aby měli stejnou vytrvalost a naději jako Bonhoeffer. Kéž máme stejný zrak jako Bůh, který vidí svět očima plnýma milosrdenství a milosti.

Svatojakubská cesta hlásí rekordní rok 2022

(KAP/KNA) Zájem o Svatujakubskou cestu neboli Cestu svatého Jakuba (španělsky Camino de Santiago), což je síť poutních cest vedoucích ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii, v roce 2022 překonal dosavadní rekord. Podle předběžných informací byl vydán certifikát o absolvování poutě 438.323 poutnicím a poutníkům, což je přibližně o 90.000 více než v roce 2019, kdy jich bylo vydáno 347.578. Rekordní počet následuje po výrazně nižších číslech v letech 2020 a 2021 způsobených kvůli různým omezením z důvodů pandemie covidu.

Knižní rozhovory s emeritním papežem

(MV) Emeritní papež Benedikt XVI.si byl během svého života vědom důležitosti médií a sám je hojně využíval. Zajímavým pramenem je série knižních rozhovorů, ve kterých prezentoval své názory a postoje nebo reagoval na mediální kritiky.

Už první takový rozhovor s italským novinářem Vittoriem Messorim z roku 1985 s názvem „Zpráva o víře“ (Rapporto sulla fede, česky O víře dnes, 1994) vyvolal nevídanou mediální pozornost. Jednak porušil do té doby běžnou zvyklost, že se nejvyšší představitelé římské kurie mediálně k aktuálním otázkám příliš nevyjadřují. Jednak zaujal svojí ostrou kritikou vývoje katolické církve po II. vatikánském kon-cilu, čímž potvrdil obavy ohledně směřování církve během pontifikátu papeže Jana Pavla II. Pozornost navíc umocnila skutečnost, že k vydání knihy došlo krátce před mimořádným zasedáním synody biskupů, svolaném u příležitosti 20. výročí ukončení koncilu.

O deset let později byla zahájena série čtyř knižních rozhovorů, které jsou výsledkem spolupráce s německým novinářem Peterem Seewaldem: Sůl země (1996, česky s názvem Křesťanství na přelomu tisíciletí 1997), Bůh a svět (2000, česky 2003), Světlo světa (2010, česky 2011) a Poslední rozhovory (2016, česky 2017). Všechny se staly bestsellery, v případě knihy z roku 2010 jde o první takový rozhovor s úřadujícím papežem. Poslední rozhovory jsou ještě unikátnější tím, že se v nich emeritní papež zpětně ohlíží za svým vlastním pontifikátem a stručně hodnotí svého nástupce. Peter Seewald se tak vypracoval na jednoho z největších znalců Ratzingerova života a svůj materiál využil pro vydání monumentální monografie s názvem Benedikt XVI. Život (Benedikt XVI. Ein Leben) v roce 2020.

U příležitosti 70. narozenin v roce 1997 vydal Ratzinger autobiografické vzpomínky (česky Můj život, 1999), ve kterých se sice dočteme řadu zajímavostí z jeho života do doby biskupského svěcení v roce 1977, ale schází popis důležitého období II. vatikánského koncilu. Výslovně uvedl, že nemůže a nechce líčit „onen zvláštní zážitek těchto let.“ Teologicko-církevní drama té doby podle něj do těchto vzpomínek nepatří.

Zvláštním příspěvkem k Ratzingerově živo-topisu, který je produktem velkého mediálního zájmu o „německého papeže“, se stal knižní rozhovor německého historika a novináře Michaela Hesemanna s papežovým starším bratrem Georgem (1924-2020) z roku 2011 s názvem Můj bratr papež (česky 2012), který přinesl řadu detailů především z dětství a mládí. Např. jak jinak nadanému studentovi nešlo kreslení a výslovně nesnášel tělocvik nebo jak citlivý introvert trpěl v internátu kvůli pospolitému životu. Zmínka je i o situaci, kdy se malý Joseph ocitl v ohrožení života, nakonec neustále zvracejícímu nemluvněti zachránily život ovesné vločky.

Martin Vaňáč padesátníkem

(red) Koncem prosince oslavil náš šéfredaktor padesátku. Ad multos annos!