Tanečky kolem výběru nových biskupů v ČR

Pražský arcibiskup Jan Graubner poslal papeži Františkovi svoji rezignaci, protože se 29. srpna dožil 75 let. To je věk, ve kterém je biskupům uloženo tento krok udělat (CIC kán. 401 § 1). Jedná se však o pouhou formalitu. Arcibiskup informoval o sdělení papežského nuncia, který mu řekl, že musí mít trpělivost, protože napřed musí řešit jiná místa. Olomoucké arcibiskupství, odkud byl loni v květnu poněkud překvapivě přeložen do Prahy, je stále neobsazené. Zdá se, že tento nápad, se kterým údajně přišel dnes už bývalý prefekt Dikasteria pro biskupy kanadský kardinál Marc Ouellet, nebyl zase až tak promyšlený. Okolnosti svého jmenování popsal na tiskové konferenci před rokem nezvykle otevřeně sám Graubner. Právě s poukazem na svůj věk se zdráhal jmenování přijmout, ale kardinál Ouellet ho přemlouval s tím, že on sám taky už tři roky přesluhuje. Když při dalším telefonátu kardinál doplnil obvyklou frázi, že je to „vůle Svatého otce“, Graubner se jmenováním souhlasil. Podle kardinála se mělo jednat maximálně o 3-4 roky. Od roku 2020 je Graubner znovu předsedou České biskupské konference (byl jím už v letech 2000-2010), což je funkce, ve které se střídají pražští a olomoučtí biskupové. Pětiletý mandát mu skončí v roce 2025. Bude zajímavé sledovat, který z arcibiskupů bude do této funkce zvolen po něm, aby se dodržela vyváženost mezi českou a moravskou církevní provincií.

Ve stejném týdnu, kdy Graubner podal rezignaci, ujal se svého úřadu ostravsko-opavský biskup Martin David, jmenovaný začátkem července. Okolnosti tohoto zdlouhavého jmenování jsou ukázkou, jak je tento proces zbytečně komplikovaný. Bývalý generální vikář (v letech 2008-2020) a pomocný biskup (2017) byl už v červnu 2020 jmenován apoštolským administrátorem diecéze a bylo mu de iure svěřeno řízení diecéze, které s ohledem na nemoc biskupa Františka Lobkowicze vykonával už předtím. Lobkowiczovi byl ponechán status sídelního biskupa. Už tehdy v roce 2020 mohlo dojít k rezignaci biskupa Lobkowicze a jmenování Davida. Nedošlo k němu ani v únoru 2022, kdy biskup Lobkowicz zemřel. Pravdou je, že tehdy nebyl obsazený post apoštolského nuncia v ČR, který je za proces zodpovědný (Charles Daniel Balvo byl v lednu 2022 jmenován nunciem v Austrálii, novým nunciem byl jmenován Jude Thaddeus Okolo v květnu a do ČR dorazil začátkem července). Jednalo se však o očekávanou událost a je otázkou, proč proces jmenování Davida musel trvat ještě další rok a půl.

Jsem zvědavý, zda budeme svědky podobných průtahů také v případě olomoucké arcidiecéze, kde se nabízí jmenování jednoho ze dvou pomocných biskupů, např. Josefa Nuzíka, stávajícího administrátora. V říjnu 2023 předloží rezignaci litoměřický biskup Jan Baxant. Také apoštolský exarcha Ladislav Hučko se letos dožil 75 let (v únoru). Tanečky kolem biskupských jmenování, neprůhlednost a utajování celého procesu jsou smutnou ukázkou klerikalismu kombinovaného s těžkopádností církevních procesů a struktur. Věřící jsou odkázáni do role diváků, kteří se mohou maximálně modlit, aby Duch sv. „vedl mysl Svatého otce i všech, kteří nesou za tuto volbu odpovědnost“.