Zažij Svět bez hranic

SADBA je salesiánská misijní organizace, která už mnoho let pomáhá lidem a vysílá dobrovolníky do všech možných i nemožných koutů světa. Minulý rok představila nový projekt s názvem Svět bez hranic: naše role v globální době. Ten je zaměřen na mladé aktivní lidi v církvích i mimo ně s cílem vytvořit ekumenické prostředí pro tvorbu nových vztahů a prostor pro debaty na témata od ekologie, přes dobrovolnictví po misii a ekumenu samou. Tento pilotní ročník, skládající se ze tří víkendů na různých místech republiky, jehož se účastní lidé bez rozdílu zázemí a denominace, právě probíhá a už teď nese své ovoce, ač to na první pohled zatím nemusí být vidět.

Služba mladých a mladým je důležité téma, které se organizátorům akce povedlo skvěle podchytit. Přednášky, semináře i praktických části jsou zaměřeny na poměrně jedinečnéspektrum problémů a diskuse, probíhající o pauzách nebo nad ránem u hrnku nealkoholického piva, budují a utužují společenství.

Lidé, planeta, spravedlnost

Čas se naplnil a došlo k dlouho očekávanému setkání: 20. 3. 2026 se potkala nesourodá skupina akčních lidí, každý z jiného společenského prostředí, každý z jiného kouta republiky. Všechny jeovšemspojovala chuť dozvědět se něco o globální problematice a o své roli ve světě. Měl jsem to štěstí být jedním z účastníků a rád bych o prvním ze tří takových setkání povyprávěl.

Hned po příjezdu do Předklášteří u Tišnova nás přivítaly působivé prostory cisterciánského opatství Porta Coeli– místa velmi příhodně vybraného pro svou silnou duchovní atmosféru a známého nejen svou bohatou minulostí, nýbrž i aktivitou posledních deseti let, kdy byly upraveny klášterní pozemky a kolem místa vznikla komunita. Prostory, v nichž jsme se přes víkend pohybovali, byly obnoveny díky místním nebo zahraničním dobrovolníkům. I my jsme měli možnost manuálně přispět.Cítili jsme, že jsme zde správně.

Program začal páteční večeří, která znamenala pro pořadatele první výzvu – v tak pestrém kolektivu se pochopitelně nutně objevila různá dietetická omezení.Péťa, iniciátorka projektu a ramena, která nesou odpovědnost za celý Svět bez hranic, se ale úlohy tvorby jídelníčku zhostila s bravurou; využila svých kulinářských zkušeností ze všech koutů světa, získaných při dobrovolnické činnosti. I jídlo bylo tedy pro náspříležitostí poznat něco nového a nechat se překvapit.

Po jídle jsme začali odlehčeným programem – seznamovacími aktivitami. Přiznám se, že jsem zvyklý žítv uzavřené sociální bublině, takže mě naplňovalo nadšením, když jsem hned první večermohl zjišťovat, jak žijí jiní lidé, ať už pracují u dráhy v Mostě, studují současně dvě výšky v Praze, píšou čtyři diplomové práce během čtyř let nebo jsou na škole v Rakousku. Aktivity pro stmelení kolektivu byly velmi efektivní a myslím si, že se na konci večera všichni cítili mezi ostatními velmi přirozeně.

Celý víkend probíhal ekumenicky vedenýduchovní program: ranní modlitby, poděkování před jídlem, večerní slůvka a závěrečná bohoslužba slova. Bylo inspirativní pozorovat, jak se lidé z různých církevních odnoží dokážípřes rozličnosti svých vyznání spojit a sdílet společnou víru. Mít možnost nahlédnout do náboženských způsobů jiných skupin, než ve kterých se člověk obvykle pohybuje, byla určitě všestranně cenná zkušenost. Nemám pochyb, že celá duchovní stránka byla pojata dobře a inkluzivně, neboť jsem se jako nevěřící ani jednou necítil nepatřičně nebo nepřijatě.

Podstatnou součástí celého víkendu byly přednášky pozvaných hostů. Jako první dostal prostor Mgr. Jan Zámečník, Ph.D., který podal různé odborné výklady Genesis 1,1, první zprávy o stvoření. Věřím, že akademický výklad založený na výsledcích dřívější analýzy mnoha odborníků byl pro většinu účastníků neobvyklou zkušeností a velmi se lišil od ceremoniálnějších setkání s Písmem svatým, na jaké člověk obvykle narazí při bohoslužbách. Osobně mi prezentace přinesla novou perspektivu, jak vnímat výklad Bible, a vzhledem k aktivní účasti obecenstva soudím, že probudil zápal i v ostatních účastnících. Druhou přednášku vedla Ing. Mgr. Jana Esterlová, která měla připravený program zaměřený na environmentální problematiku, osvětlování „ekomýtů” a odpadové hospodářství. Člověk se v dnešní době setkává s mnoha pochybnými tvrzeními ohledně této tématiky, a proto bylo velmi přínosné slyšet fakta a postoje odbornice, pro niž je tato problematikanejen prací, ale i koníčkem. Environmentální situace můžebýt pro jedince dost zdrcující a při pohledu na stav světa je lehké propadnout pocitu bezmoci.Toovšem nebyl převládající dojem z její prezentace – ta ve mněnaopak upevnila pocit naděje, přesvědčení o účelnosti zeleného smýšlení a navíc novou inspiraci, jak se chovat lépe a udržitelněji.

Velmi přínosné rovněž bylo, že přednášející se s námi účastnili i zbylého programu, takže jsme mělipříležitost položit Janě nebo Honzoviotázky i mimo přednášky ahovořit s nimi.

Ještě se chci zmínit o té části programu, kterou pro nás připravila dobrovolnická skupina NaNebi, spravující prostory kláštera. Dostali jsme příležitost podílet se na budování tohoto komunitního místa. Rozdělili jsme se do skupin a rozebrali si práci na pozemku – šlo oúklid a zpracování spadaného dřeva, opravu oplocení kolem záhonů, demoliční práce v přilehlé bednárně nebo louskání ořechů. Možná to vidím příliš romanticky, ale řekl bych, že práce na čerstvém vzduchu sblížila kolektiva zanechala pocit smysluplnosti. Aspoň trochu jsme pomohli vylepšit prostor pro další projekty, jako je Svět bez hranic.

Víkend byl velmi dobře připravený a myslím, že splnil svůj cíl. Těším se na další víkendy i na výzvy, otázky a zážitky, které přinesou.