Jste zde

Anafora Addaie a Mariho

Jedním z nejstarších eucharistických textů je východosyrská anafora apoštolů Addaie a Mariho. Je z třetího století, tedy z období pre-nicejské teologie. Kořeny anafory sahají až do 2. století. Trinitární zmínky jsou pozdějšího data. Uvedený text má třídílnou strukturu, obdobnou třídílné židovské birkat ha-mazon. Tři modlitby (ghanty) jsou uzavřeny krátkou doxologií (kanona).

První ghanta obsahuje podobně jako první beraka birkat ha-mazon chválu za stvoření a odpovídá dnešní prefaci. Kanona, která ji uzavírá obsahuje sanktus. Druhá ghanta odpovídá post-sanktus a tvoří ji děkování za vykoupení. Třetí ghantu tvoří prosby, anamneze a epikleze. Její kanona je blízká dnešním doxologiím.

Pro nás západní křesťany je zajímavé, že anafora vůbec neobsahuje instituci (slova ustanovení). Chaldejci anaforu používají dodnes. Uniaté mezi nimi však pod vlivem Říma instituci do textu zařadili.

Nejstarší rukopis je syrský a byl objeven W. F. Macombrem v kostele Mar Esaya (Mossul) a zveřejněn v r. 1966. Datovaný je do desátého až jedenáctého století.

Kromě uvedeného českého Kunetkova překladu[1] lze nalézt ještě jiné dva.[2]

Anafora Addaje a Mariho

Úvodní dialog

GHANTA:

Je chvályhodné,
aby všemi ústy a vyznáním všech jazyků,
klaněním a vyvyšováním všemi tvory
bylo uctíváno a chváleno jméno (slavné Trojice) Otce i Syna i Ducha svatého;
který ve své dobrotě stvořil svět
a ve své lásce jeho obyvatele,
ve své laskavosti spasil lidi
a prokázal svou vlídnost nám, smrtelným.
Tvé velebnosti, Pane,
dobrořečí a klanějí se tisíce tisíců nebešťanů
a desetitisíce myriád svatých andělů,
zástupy nebeských duchů,
služebníci ohně a Ducha chválí tvé jméno
a se svatými cheruby a serafy
se klanějí tvé velebnosti.

KANONA:

Když volají a chválí bez konce,
provolávají jeden k druhému a říkají: Svatý . . .

GHANTA:

S těmito nebeskými mocnostmi
ti vzdáváme díky, Pane, i my,
tvoji služebníci, křehcí, slabí a nemohoucí,
neboť jsi nám prokázal svoji velikou dobrotivost,
kterou nemůžeme splatit:
neboť jsi přijal na sebe naši lidskou přirozenost,
abys nás oživil svým božstvím,
povznesl jsi nás, ponížené,
povznesl jsi nás, padlé,
nám smrtelným jsi dal život,
odpustil jsi naše hříchy,
ospravedlnil jsi nás,
osvítil jsi náš rozum,
odsoudil jsi, Pane, náš Bože, nepřátele a naše protivníky,
dal jsi zvítězit naší křehké a slabé přirozenosti
pro svoji dobrotu, kterou jsi milostivě prokázal.

KANONA:

A pro všechnu tvoji pomoc
a všechny milosti vůči nám
přinášíme ti chvalozpěv, úctu, vyznání a klanění,
nyní i vždy a navěky.

GHANTA:

Učiň, Pane, pro své veliké a nezměrné milosrdenství,
ať je tato vzpomínka na všechny bezúhonné a spravedlivé otce,
kteří se ti zalíbili,
dobrou a tobě přijatelnou,
při slavení památky těla a krve tvého Krista,
kterou ti obětujeme na tvém čistém a svatém oltáři,
jak jsi nás tomu naučil.
A dej nám svůj pokoj a mír po všechny časy.
A tak, Pane, náš Bože,
uděl nám svůj pokoj a mír po všechny časy,
aby tě poznali všichni obyvatelé země,
neboť ty jediný jsi pravý Bůh a Otec
a poslal jsi svého milovaného Syna,
našeho Pána Ježíše Krista.
A on, náš Pán a Bůh,
přišel a svým oživujícím evangeliem
nás naučil vší čistotě a svatosti
proroků, apoštolů, mučedníků,
vyznavačů, biskupů, učitelů,
starších, služebníků a všech synů svaté všeobecné církve,
kterým byla vtisknuta oživující pečeť svatého křtu.

(anamneze)

A také my, Pane,
tvoji křehcí, ubozí a slabí služebníci,
kteří jsme se shromáždili ve tvém jménu
a stojíme nyní před tebou,
přijali jsme s jásotem znamení, které je od tebe,
radujeme se, chválíme, vyvyšujeme, vzpomínáme
a konáme toto veliké, úctyhodné, svaté,
životodárné a božské tajemství utrpení, smrti, pohřbu
a vzkříšení našeho Pána a spasitele Ježíše Krista.

(epikleze)

Pane, ať při jde tvůj svatý Duch
a spočine na oběti tvých služebníků
a ať ji požehná a posvětí.
Pane, ať způsobí usmíření vin a odpuštění hříchů,
ať přispěje k veliké naději ve vzkříšení mrtvých
a k novému životu v nebeském království se všemi,
kteří našli u tebe zalíbení.
A pro tvé velké a podivuhodné odpuštění,
které jsi nám a všem nabídl,
ať ti uprostřed tvé církve,
vykoupené drahou krví tvého Krista,
děkujeme a chválíme tě, jásajícími ústy a svobodnoutváří.

KANONA:

Zpíváme chvalozpěv, vzdáváme čest,
vyznáváme a klaníme se tvému svatému aživotodárnému jménu,
nyní i vždycky a na věky věků.
Odp: Amen.

Poznámka k anafoře Addaje a Mariho

Pro zajímavost uvádím, že v rámci dialogu mezi Asyrskou církví Východu (známější pod označením „nestoriáni“, podle cařihradského patriarchy Nestoria) a Chaldejskou církví (tj. s Římem unionovanou církví) bylav roce 2001 vatikánskou Kongregací pro nauku víry uznána platnost této anafory, jež patří k nejstarším dochovaným anaforám. Dokument umožňující omezené eucharistické společenství mezi Asyrskou církví Východu a Chaldejskou církví z 20. července 2001 (zveřejněn byl 26. října 2001) je jedním z výsledků práce Smíšené komise pro teologický dialog mezi Katolickou církví a Asyrskou církví Východu. Smíšená komise byla založena na základě Společné christologické deklarace, kterou podepsal papež Jan Pavel II. a patriarcha Asyrské církve Východu Mar Dinkha IV. dne 11. listopadu 1994. Tato deklarace je důležitým dokumentem, neboť překonala bolestné rozdělení a ukončila historické nedorozumění v otázce christologie trvající od 5. století. Ukázalo se, že rozpory ve víře jsou převážně jen terminologickou záležitostí. V deklaraci se oba hlavní představitelé zavázali, že udělají vše možné, aby se rozptýlily překážkyz minulosti, které stále ještě brání dosáhnutí plného společenství mezi oběma církvemi.

Martin Vaňáč


 

[1]Kunetka, F. , Židovské kořenykřesťanské anafory, Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994,str. 85-7
[2]Salajka, M. , Křesťanská bohoslužba, Blahoslav, Praha, 1985, str. 88-9
Liturgika,zdrojové texty a materiály, CD-ROM, Síť, Praha, 2001