Zprávy

Němečtí evangelíci respektují katolické ne

Berlín (KAP) Německé evangelické církve (EKD) nevidí v porozumění večeři Páně žádný důvod k štěpení církví. Předseda Rady evangelických církví v Německu (EKD)  Manfred Kock řekl, že přesto respektují, že katolická církev na základě svého porozumění církevnímu úřadu není ještě v situaci, kdy by mohla přistoupit ke společenství při stolu Páně. Pro obě strany je to ovšem bolestivé.

Němečtí katoličtí biskupové se vyjádřili, že v otázce porozumění eucharistii jsou mezi církvemi rozpory a protiklady, které zamezují jednotě při stolu Páně. Ekumenický partner by měl projevit úctu před tím, co je druhému svaté. Podle Kocka by komise EKD měla dospět k definování vnitřně evangelického pochopení eucharistie. Vzhledem k nadcházejícímu ekumenickému církevnímu sjezdu by byly ozřejměny i rozdíly vůči katolické posici. Z katolické strany přednesené pochybnosti souvisí s mnoha neurčitostmi v evangelickém okruhu. Věci je třeba objasnit. Například mnozí protestanti nemají povědomí, že ledabylé zacházení se způsobami chleba a vína zraňuje city katolíků. V této souvislosti je důležité vedení eucharistie. Nejde ani tak o zavedení úřadu svěcení do evangelických církví, ale o stanovenou formu pověření, která by zajistila větší průhlednost obřadů. Dále předseda míní, že ekumenický církevní sjezd je velkou šancí, aby se opět o tomto důležitém tématu diskutovalo. Pozvání k společnému stolu se v žádném případě nebude dostávat do agresivní posice, ale bude platit pro všechny pokřtěné. Nebudou se dělat kontroly vyznání u kostelních dveří. Současně se vyjádřil proti tomu, aby evangelické obce dávaly své kostely k dispozici katolickým kněžím, aby tam tito slavili eucharistii. Podle něj by se tím uškodilo společné věci. Centrální výbor německých katolíků (ZdK) výslovně varoval před společnou eucharistii na ekumenickém církevním sjezdu.  Přes pochopitelné přání po společenství nemůže se tento převratný krok udělat beze shody s celosvětovou církví, řekl president výboru Hans Joachim Meyer: „Pokud bychom to v Německu udělali, nedosáhli bychom jednoty, ale rozdělení.“  Klíč k většímu společenství leží podle něj v neutuchajícím ekumenickém úsilí.

První katolický překlad bible v Jižní Koreji

Soul (KAP) Katolické církev v Jižní Koreji má vlastní překlad bible do místního jazyka. Podle asijské katolické tiskové agentury Ucanews má po kontrole korejskými biskupy tento překlad nahradit v roce 2005 dosavadní katolicko-protestantskou bibli. Podle hodnocení překladatele není doposud užívaný překlad dostatečně úzce spjat s řeckým originálem. S novým překladem se začalo v roce 1998.

Kněz před soudem pro křest

Ankara (KAP) Kapucín, který pokřtil v Turecku 26letého mladého muže, a to na jeho vlastní žádost a po náležité přípravě, stanul před soudem. Sedmdesátiletému P. Robertu Ferrarimu byl pak odebrán pas.

Burza ekumenických nápadů

Berlín (KAP) K lepšímu propojení ekumenických projektů v přípravě německého ekumenického církevního sjezdu byla oběma církvemi zřízena ekumenická burza idejí. Na internetové adrese http://www.oekumenei.deenbörse.de (1. února 2003 nebylo funkční) se může zájemce informovat o nadkonfesních iniciativách, termínech a dokumentech. Projekt vznikl s podporou katolického institutu Johanna-Adama-Möhlera v Paderbornu a nadkonfesijního evangelického institutu v Bensheimu. Nová webová stránka je interaktivním projektem zaměřeným na výměnu informací. Pokud možno co nejvíce společenství by zde mělo dokumentovat své aktivity.

Zákaz žehnání bez znamení kříže

Vatikán(KAP) V katolické církvi se nesmí žehnat bez znamení kříže, prohlašuje Vatikánská kongregace pro liturgii v nyní vydaném dekretu. Pokud duchovní žehnají, ať předměty nebo osoby, vždy musí pravou rukou dělat znamení kříže. Předpis platí i když v dosavadních liturgických knihách není výzva ke znamení kříže doslovně uvedena. Usnesení má celosvětovou platnost a má zabezpečit, že při všech žehnacích formulích ve všech kulturních okruzích bude zřejmé, že se jedná o křesťanské liturgické jednání.

Výročí ekumenického časopisu Proche Orient Chretien

Jeruzalém (KAP) Ekumenický časopis Proche Orient Chretien oslaví své padesátileté výročí. Časopis je vydáván Bílými otci v Jeruzalémě společně s bejrútskou Katolickou universitou sv. Josefa.

Proche Orient Chretien usiluje o ekumenické sblížení církví na Blízkém východě. Ve francouzsky vydávaných vědeckých článcích se snaží o dialog se židovstvím a islámem. Mezi spolupracovníky najdeme katolické, pravoslavné, východní, ale i islámské osobnosti. V dnešní složité situaci ve Svaté zemi vydavatelé časopisu  hledají i cesty k míru a hlubší jednotě mezi církvemi. Proche Orient Chretien (POB 19079, 91190 Jerusalem,www.steanne.org/POC.html) vychází dvakrát ročně a obsahuje také podrobnou kroniku života blízkovýchodních církví.

Mladí teologové za křesťanství a spravedlnost

Vídeň (KAP) Dva mladí teologové, vyučující religionistiky a němčiny AntoniaHimmel-Agisburgová a spolupracovník charity Daniel Vychytil, založili ve Vídniiniciativu Křesťanství a spravedlnost. Chtějí vycházet z biblických slov o solidaritě a spravedlnosti. Tato slova jsou pro ně konkrétním příkazem k modlitbě a jednání. Cílem je propojit již existující křesťanské skupiny, které usilují o mír a spravedlnost. Má tak vzniknou síť angažovaných křesťanů a křesťanek, kteří se spolu modlí, vyměňují si informace a pořádají konkrétní akce. Spirituální kořeny má tato iniciativa v ekumenické modlitbě, která se koná pravidelně každý první čtvrtek. Kontaktní e-mail je christentum.gerechtigkeit@gmx.at, www stránky na adrese http://www.st.stephan.at/beheimatet /c&g.

Čína: Další perzekuce křesťanů

Šanghaj (BBC) Organizace pro lidská práva Human Rights oznámila, že čínská policie uvěznila jednoho z vedoucích představitelů podzemní církve, který byl bez řádného soudu odsouzen k 18 měsícům v pracovním táboře. Xu Guoxing  byl zadržen s více než dvaceti dalšími členy církve, když policie provedla razii v jeho domě během bohoslužby. Ostatní zadržení křesťané byli propuštěni. Dotyčná organizace pro lidská práva říká, že i když čínská vláda tvrdí, že občané mají svobodu vyznání, úřady pokračují v perzekucích církevních organizací, které pracují mimo oficiální kontrolu.

Papež stvrdil dobré vztahy k luteránům

Vatikán (KAP) Papež Jan Pavel II. potvrdil, že mezi luterány a katolíky existují dobré vztahy. Při audienci pro ekumenickou delegaci z Finska řekl, že katolická církev se neodvolatelně rozhodla pro cestu ekumeny. Nynější situaci lze označit za reálnou, ale ještě ne plnou jednotu. Společné prohlášení podepsané v roce 1999 v Augsburgu mezi katolickou církví a luteránským světovým svazem k učení o ospravedlnění je znamením tohoto bratrství. Ekumenická delegace z Finska se zúčastnila v Římě týdne za jednotu křesťanů připříležitosti svátku svatého Henrika, který v 12. stol. přinesl do Finska latinské křesťanství.

Milan Machovec: smrt pionýra dialogu

Praha(KAP) Ve středu 22. 1. se v Praze četní akademici, teologové a politici rozloučili s profesorem filosofie Milanem Machovcem. Machovec zemřel 15. ledna 2003 ve věku 77 let. Na výslovné přání zesnulého se na závěr obřadu pražský světící biskup Václav Malý pomodlil Otče náš. Malý hovořil s filosofem naposled v předvečer jeho smrti.

V rozhovoru pro Kathpress ocenil Malý Machovce jako prozíravého člověka, který bral křesťanství vážně a současně se pokoušel odideologizovat obraz Karla Marxe. V šedesátých letech stál tento profesor filosofie, který byl nejdříve katolíkem a pak marxistou, u kolébky poctivého křesťansko-marxistického dialogu. I když marxismusv druhé polovině 20. století ve své praxi selhal, zůstává tu pro dnešní dobu Machovcova závěť se s touto ideologií teologicky vypořádat, řekl Malý.

Milan Machovec se narodil 23. srpna 1925 v Praze. Studoval filosofii a klasickou filologii na Karlově universitě. Roku 1968 se stal profesorem. Jeho žákem byl například Václav Bělohradský, ale také Jan Palach. Po svém otevřeném protestu vůči násilnému potlačení reformního hnutí během Pražského jara byl z university propuštěn a bylo mu zakázáno provozovat povolání filosofa. Aby se uživil, dával hodiny němčiny, latiny a klavíru a hrál na varhany. Jeho díla vycházela jako samizdat. Podepsal Chartu 77. Od poloviny sedmdesátých let přednášel na bytových univerzitách, kde působili vzdělanci vypuzení režimem z vysokých škol. Po roce 1989 se vrátil na Karlovu universitu, kde přednášel. U studentů byl oblíben.

Napsal více než deset filozofických knih, některé vyšly ve zhruba patnácti jazycích. Mezi nejvíc ceněné patří Ježíš pro moderního člověka, T. G. Masaryk nebo Filosofie tváří vtvář zániku. Ta končí větou: „Bude-li lidstvo přesto zachráněno a přežije, bude to především důsledkem rostoucího uplatnění inteligentních a angažujících se žen.“ Rád citoval Masarykovu myšlenku „neuznávám filozofii, která se nezajímá o chleba“. „Filozofie jako hledání moudré orientace ve světě je buď současná, nebo žádná,“ říkal.