151 - červen 2004

Choulivka jerišská (Anastatica hierochuntica L.)

Choulivka jerišská (Anastatica hierochuntica L.)

V ekumenickém překladu Bible se o ní nedozvíte, v některém z anglických překladů se jí říká tumbleweed, v kralickém se jí říká chumelice či chumel. Je zmiňována pouze na dvou místech Bible. V Žalmu 83,13 a Iz 17,13. O koho či o co sejedná? Žalmista úpí k Hospodinu, aby nestál v klidu, když je jeho lid tupen a utiskován nepřáteli. Prosí, ať s nimi Bůh naloží podle jejich skutků. „Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem...“ (Ž 83,13). Co to má Bůh učinit s protivníky Božího lidu? Vzít je do ruky, zmačkat do chumle a pak je hodit do koše? Či snad nějakou sněhovou chumelenici? ... Odborníci tvrdí, že pod pojmem chumelice se skrývá malá rostlina zvaná růže z Jericha, choulivka jerišská. Ta se vyskytuje v pouštních oblastech Afriky a Malé Asie. Rodové jméno Anastatica pochází z řeckého „vzkříšení“. Choulivka je svým habitem a životním cyklem naprosto přizpůsobena životu v poušti. Dosahuje výšky 10 až 30 cm a její lodyha je rozvětvena hned nad zemí. Po dozrání větve zdřevnatí, uschnou a celá rostlina se schoulí do klubíčka. Když přijde pouštní vichr, rostlinu vyrve ze země a žene ji přes poušť sem a tam. Takto se šíří její semínka do jiných částí pouště. Pokud se klubíčko choulivky dostane do příznivých podmínek – voda – rostlina nabude svého původního tvaru a začne opět vegetovat. Ve vodě nasaje choulivka vláhu, větve se narovnají a rozloží. Když se voda vypaří, znovu se schoulí. Díky této vlastnosti kolovaly ve středověku pověsti a pověry o zázračných účincích této rostliny. Např. že se ve své vlasti rozvíjí pouze v den narození Páně. Lidé nakupovali tuto rostlinu od poutníků ze Svaté země. Na Štědrý večer si ji vkládali do vody. Když se rozvila, začali zpívat vánoční písně. V staré křesťanské tradici nebyla choulivka vnímána negativně, neboť je spojována s Kristem. Starozákonní tradice, která oproti křesťanské znala způsob života choulivky, spojuje tuto rostlinu s pocitem beznaděje, nezakořeněnosti, „zmítání se ve větru sem a tam“. Žalm 83 ale nekončí zdviženým prstem nad nepřáteli Božího lidu. Naopak, „zmítání ve větru“ má přivést Hospodinovy odpůrce k rozpoznání, „novému načerpání vody“, že Hospodin je nejvyšší nad vší zemí. Obrazně řečeno, zmítaná a větrem unášená choulivka je ponořena do vody „vzkříšení“, aby se mohla opět rozevřít náruči Boží.

Pavla Friedrichová Sirůčková