Zprávy

Praha (KAP) Katolický teolog prof. Tomáš Halík označil základní myšlenku thrilleru Šifra mistra Leonarda za „úplný nesmysl“.

Z gnostické tradice pocházející teze tvrdí, že se Ježíš oženil s Máří Magdalenou. Právě v ateisticky smýšlející české společnosti, v níž je všeobecné náboženské vzdělání na nízké úrovni, by mohlo šíření této knihy vést „k velkému zmatení,“ uvedl Halík. Český překlad Brownova thrilleru se prodal od roku 2003 asi v počtu 250 000 výtisků.

Česká katolická církev přirovnala bestseller Dana Browna ke kontroverzním dánským karikaturám proroka Mohameda. Brownovy spekulace jsou „přinejmenším stejně závažným útokem“ na přesvědčení věřících jako karikatury proroka Mohameda, zdůraznil mluvčí České biskupské konference Martin Horálek v komentáři pro deník Mladá fronta. Jediný rozdíl je v tom, „že křesťané díky své kulturní tradici kvůli tomu nevyrazí do ulic, nebudou páchat násilnosti nebo dokonce vyzývat k zavraždění Dana Browna.“ Je docela „podlé“ pošlapávat náboženská přesvědčení za účelem co největšího finančního zisku.

Církev jako „vítaná projekční plocha“

Linec (KAP) Román Šifra mistra Leonarda a jeho zfilmování ukazuje, „že se zdá, jako by se církevní dějiny a současnost přímo nabízely jako vítaná projekční plocha pro nejrůznější spiklenecké teorie,“ konstatoval prof. Peter Hofer, pastorální teolog z Lince. Podle Hofera se církev musí postavit výzvě „odpovídat na otázky lidí jazykem, kterému by také rozuměli.“ Návštěvníci kina a čtenáři knihy asi sotva rozumí „vědecké vysoké teologii a odborné exegezi.“

Problémové oblasti, které Dan Brown ote-vřel, je třeba „zhodnotit z hlediska potenciálních otázek, jež podněcují, historické chyby a vnitřní nekonzistence je třeba odhalit a konfrontovat z pozicí církve a teologie“, zdůraznil Hofer. Když se mluví o Ježíšových dětech, je to vědecky neudržitelné, ale teologicky by to na Ježíšově božském synovství nic nezměnilo: „Za tou otázkou je i dlouho trvající tabu-izování tématu sexuality ze strany církve.“

Šifra mistra Leonarda: Mnoho povyku pro nic

Vatikán (KAP) Vatikánské noviny L’Osservatore Romano hodnotí rozruch kolem filmu Šifra mistra Leonarda jako „mnoho povyku pro nic“. Uvádí, že filmová adaptace románu profituje z „předchozí reklamní kampaně,“ která vytvořila napětí bez nějaké velké námahy. Italská biskupská konference (CEI) udělala podle listu dobře, že nevyzvala k bojkotu, ale vidí v diskuzi šanci pro křesťanskou katechezi.

Kritikové autorovi románové předlohy Danu Brownovi vyčítají, že podává karikaturu křesťanské teologie a zastírá hranici mezi fikcí a historickými fakty.

Faber: Využití filmu jako spojujícího bodu

Anton Faber, farář v dómu sv. Štěpána ve Vídni, vnímá mediální rozruch kolem zfilmování Šifry mistra Leonarda jako příležitost dostat se s lidmi do rozhovoru o otázkách víry. Tak by se mohli např. ve filmu zobrazovaní pokrevní příbuzní Ježíše stát takovým navazujícím bodem pro křesťanskou představu, že každý člověk je Božím dítětem. Jeho náboženské city snímek nezraňuje, uvedl Faber. Vnímá ho jako poněkud rozvláčný thriller podle běžných žánrových vzorů, okořeněný kulisami z katolické tradice. Film nabízí „pronikavý příběh“ s mnohými prvky teologické „absurdity“. Tak např. Opus Dei se ve filmu charakterizuje jistě velmi zkresleně.

Někoho odrazovat, aby se na film podíval, by nedělal, uvedl Faber. Doby, v nichž církev fungovala jako filtr pochybných uměleckých a jiných děl, jsou pryč. Mohli bychom snímek naopak vědomě shlédnout a využít ho jako východisko pro podstatnější náboženské rozhovory – a poukázat tak na církev jakožto důvěryhodné místo autentické ježíšovské tradice.

Volební pastýřský list vyvolává diskuzi

Praha (KAP) Pastýřský list k parlamentním volbám 2./3. června vyvolává diskuzi. Čeští biskupové v něm nepřímo kritizují sociální demokraty a komunisty kvůli jejich proticírkevním postojům.

Čeští biskupové jmenují ve svém dopise konkrétně neuzavření smlouvy s Vatikánem navzdory několikaletému vyjednávání a podle jejich názoru protiústavní zákon o církvích, „který nyní leží u ústavního soudu.“ Také v souvislosti s hlasováním o eutanazii, registrovaném partnerství homosexuálů a využívání embryí se biskupové ptají: „Kdo byl v těchto případech hlavním aktérem?“

Křesťané se „nemstí“, ale nesmí ani „zapomínat“, prohlašují biskupové. Věřící by měli v rozhovorech se svými přáteli zvažovat, co jimi zvolení reprezentanti a strany dokázali a „jak v parlamentu hlasovali – pro jaké zákony a hodnoty, na nichž nám křesťanům tak záleží.“ Věřící představují 30 procent z obyvatelstva České republiky a to „není malý počet voličů“. Církev není „žádná politická strana a nehlásá žádnou politickou ideologii, ale potřebuje svobodu.“ Rozhodující jsou hlasy voličů, říká se v dopise.

Polsko: jedna z nejsilnějších místních církví v Evropě

Varšava (KAP) Katolická církev je v Polsku s 36,6 miliony příslušníky s odstupem největším vyznáním. 95,8 procent všech občanů je katolicky pokřtěno; většina z nich svou víru pravidelně praktikuje. Církev je rozdělena do 45 diecézí a má 133 biskupů. Když papež Benedikt XVI. vstoupil na svátek Nanebevstoupení Páně na polskou půdu, setkal se zde s jednou z nejsilnějších místních církví v Evropě.

Silné postavení katolické církve v Polsku má kořeny také v její tradiční roli jako udržovatelky národní a kulturní identity v době rozdělení, když byla tehdejší polsko-litevská dvojrepublika (jeden z největších států Evropy) rozdělena sousedy – Ruskem, Pruskem a Rakouskem. Také za vlády komunismu po druhé světové válce zůstala církev silnou nezávislou silou. Po zvolení krakovského arcibiskupa Karola Wojtyly papežem v roce 1978 se společně s opozičním hnutím „Solidarita“ významnou měrou podílela na ukončení totalitní vlády.

Se zánikem „Solidarity“ se vliv církve na stranickou politiku zeslabil. Zato důležitou roli hrála při obratu Polska k EU. Zatímco se široké kruhy kléru stavěly k nové západní orientaci nejprve skepticky, Jan Pavel II. nasměroval v devadesátých letech episkopát na kurz přátelský Evropě.

Po celé zemi je asi 10 000 katolických farností se zhruba 28 500 kněžími, přičemž jejich počet dále stoupá. V oblasti vzdělání a v sociální oblasti si katolická církev dokázala od konce komunistické vlády vytvořit silný vliv. Na 69 církevních vysokých školách a univerzitách studuje na 100 000 mladých lidí. K tomu existuje v současné době více než 1200 katolických základních škol a kolem 400 středních a navazujících škol.

Bonn: Nuncius si stěžuje na rostoucí posměch vůči církvi

Bonn (KAP) Apoštolský nuncius v Německu, arcibiskup Erwin Josef Ender, si stěžuje na rostoucí posměch vůči církvi. Místo porozumění a uznání vykazují velké části společnosti silnou averzi vůči všemu, co souvisí s náboženstvím a církví. Především v médiích zažívá církev těžké časy. „Křesťanské pravdy a církevní stanoviska se napadají nebo zesměšňují, někdy až k rouhání,“ uvádí Ender.

Z dějin církve se vyprávějí téměř výlučně ty negativní věci, kritizuje nuncius. To potěšující je většinou ignorováno, zatímco církevní selhání „zdaleka převažuje“. Mnoha lidem se církev jeví jako „zastaralá instituce zralá do muzea“. Její struktury jsou podle Endera vnímány jako překonané a mnohé její morální principy jako „nevhodné pozůstatky ze středověku“. Většinou se toto mínění zakládá na neznalosti či zlomyslnosti, říká nuncius.

Povzbuzující ale byly podle Endera loňské zprávy z rozloučení s papežem Janem Pavlem II., uvedení papeže Benedikta XVI. a Světového dne mládeže v Kolíně nad Rýnem. Na nějaký čas vzbudila církev všeobecný respekt a obdiv. Katolíci by proto neměli ustaraně poslouchat své kritiky, ale nechat se nakazit povzbudivými slovy papeže Benedikta XVI., která pronesl při bohoslužbě po uvedení do úřadu na svatopetrském náměstí. Ke statisícům lidí volal: „Církev žije. A církev je mladá.“

Metropolita Cyril: „Musíme spolupracovat“

Řím (KAP) „Ministr zahraničí“ moskevského patriarchátu, metropolita Cyril Smolenský, zdůraznil po setkání s papežem Benediktem XVI. společnou zodpovědnost církví za Evropu. Katolíci a pravoslavní musí spolupracovat, aby vrátili Evropě křesťanské kořeny. Přitom nemůže jít jen o kulturní hodnoty. Mnohem víc je nutné obhajovat křesťanské hodnoty, které daly vznik odpovídající kultuře, podtrhl metropolita.

Podle údajů metropolity panovala mezi ním a papežem shoda, že se obě církve musí zasazovat zvláště za ochranu rodiny, obranu života a etiku ve vědě. Křesťané mají za úkol bojovat také proti terorismu. Ten nelze zastavit jen zákony. Je třeba proti němu působit morálními hodnotami.

K otázce možné návštěvy papeže v Moskvě řekl metropolita Cyril, že taková návštěva nebyla nikdy odmítnuta ani ze strany Svatého stolce ani moskevského patriarchátu. Setkání by ale muselo být dobře připraveno. Přičemž jde hlavně o obsahy. S takovým setkáním by muselo být spojeno řešení konkrétních problémů mezi církvemi.