Jste zde

153 - září 2004

autor: 

 

Mořena barvířská (Rubia tinctorum)

Mořena barvířská (Rubia tinctorum)

Mořena je vytrvalá bylina spřímou nebo popínavou lodyhou. Popínání
ji umožňují osténky na listech a lodyhách. Svým habitem je podobná
známému svízeli. Drobné a nenápadné žluté květy jsou sestaveny v latách.
Plody jsou peckovičky velikosti hrachu. Největší význam pro člověka mají
podzemní části rostliny - oddenky. Jsou přibližně centimetrové tloušťky
a obsahují červené barvivo. Rostlina pochází ze Středomoří a ze Střední
Asie, ale její pěstování se rozšířilo také do našich krajin. Pro
technické účely, získávání barviva, se u nás pěstovala až do
19. století. Jindy byla dovážena jako tzv. levantská mořena z Francie a
Malé Asie. Z oddenků mořeny se získávala tzv. turecká červeň. Oddenky se
vykopávaly na konci vegetačního období a vylouhovaly se za přídavku
mořidel. Podle použitého mořidla vznikal výsledný odstín - od
oranžovočervené přes červenou až červenohnědou barvu. Zavedení umělého
barviva alizarinu její používání zcela vytlačilo. Kromě průmyslového
využití se někdy oddenky spolu s kořeny využívaly v medicíně pro
rozpuštění ledvinových a močových kamenů. O používání mořeny již
ve starověku svědčí nálezy tkanin v hrobkách egyptských faraónů.

Je možné domnívat se, že červené barvivo mořeny bylo použito pro
barvení látek z rostlinných vláken i v Izraeli. Pravděpodobnější je však
použití červeného barviva získávaného z vajíček červce, latinsky zvaného
Coccus ilicis (kraličtí označují takovou látku červec
dvakrát barvený). Tento živočich se vyskytuje ve
středomořských oblastech na určitém druhu stále zelených dubů (Quercus coccifera).

Ať již se používalo barvivo rostlinné nebo živočišné, bude zajímavé
se dozvědět, v jakých souvislostech seo zmiňovaných barvivech hovoří v
Bibli.

Ve starozákonních knihách nalezneme zmínky o látkách purpurově
fialové, nachové a karmínové. Izraelcům bylo doporučeno přinášet
Hospodinu dary (oběť pozdvihování), mezi nimi i zmiňované látky. (Ex 25,
3-4). Z těchto látek byly poté zhotoveny závěsy do stanu setkávání (Ex
26,31), obětní roucha pro kněze v Hospodinově domě (Ex 28,5)
a karmínová přikrývka na schránu svědectví (Nu 4,8).

Karmínové barvivo bylo používáno při obřadu očišťování malomocných
(Lv 14,4) a také pro přípravu vody, kterou se očišťovali ti, kteří
přišli do styku smrtvým (Nu 19,6). Karmínový oděv byl znakem moci a
bohatství. Izaiáš mluví o hříchu, který je jako purpur a šarlat. (Iz 1,18) Pokud je nějaká látka obarvená, třeba na červeno, je téměř nemožné,
aby její barva byla změněna na bílou. Je-li tedy hřích člověk a
přirovnáván k této barvě, je na tom dotyčný hodně špatně a v lidských
očích je nemožné jakkoliv to změnit. Protozní naprosto úžasně slovo,
které pronáší nad takovými lidmi Hospodin. „Pojďte, projednáme to spolu,
praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jak sníh,
i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna." Hospodin slibuje
tomu, kdo o to bude žádat a kdo o svých proviněních bude s Hospodinem
hovořit, že z člověk a toto zbarvení sejme, že ho očistí. Proč této
Hospodinovy nabídky nevyužít?

Pavla Friedrichová Sirůčková