Irena Kopicová

Praxe liturgie smíření v naší malé obci

Smiřovat se, učit se společně mířit stejným směrem, směřovat k míru patří k základnímu poslání křesťanské obce a je i důležitým poselstvím křesťanských obcí navenek. Ukazovat světu, že to lze, že na každého marnotratného syna/dceru1 čeká otevřená náruč Hospodinova, a podle tohoto vzoru se učit si navzájem tyto náruče v pravdě též otvírat. Být Božím obrazem.

Fundament liturgie po 2. Vatikánu

Původní antický pojem leiturgia/liturgie1 znamenal konání, které je prospěšné všemu lidu. Aby i dnes byla liturgie všem shromážděným prospěšná, je potřeba, aby jí všechen lid rozuměl, aby byla pro všechny, aby byla živou, život dávající.

Liturgie je vrcholem církevního života,1 kdy slavíme, že jsme Bohem milováni, zachráněni, že nám dal šanci. Nemohu slavit sám. I narozeninová oslava jen s oslavencem „nemá šťávu“. Ke slavení potřebuji druhé. A navíc oproti narozeninové party ke slavení liturgie potřebuji hlavně víru. Individualistická víra se těžko udržuje sama a většinou postupně ztrácí počáteční nadšení. Víra se těžce žije osamoceně, lehčeji ve společenství. Ani Ježíš nechodil galilejskou krajinou sám.