Jste zde

188 - listopad 2007

Norbert

Norbert se narodil někdy mezi lety 1080-1085 v rodině hraběte z Gennepu, podle tradice v městečku Xanten (leží poblíž dnešní západní hranice Německa u Düsseldorfu). O jeho výchově a vzdělání nevíme nic. Podle životopisců vynikal svými znalostmi a okouzloval svým slovem. Již v dětství (zhruba v 8 letech) se stal kanovníkem v kapitule svatého Viktora v Xanten. Po roce 1100 se ctižádostivý mladík postupně dostal do nejvyšších církevních kruhů, které zmítal spor o investitutru. Nejprve se stal kaplanem na dvoře kolínského arcibiskupa Friedricha, poté na dvoře krále a císaře Jindřicha V. Toho v roce 1111 doprovázel na cestě do Říma. Když papež Paschal II. žádal, aby se císař před svou korunovací vzdal práva investitury, nechal jej císař uvěznit. Papež ustoupil, byl propuštěn a korunoval císaře, o rok později na lateránské synodě však tento postup prohlásil za protiprávní.

Životopis uvádí, že Norbert uvězněného papeže navštívil a požádal jej o odpuštění, že se zúčastnil císařovy výpravy. V roce 1113 odmítl přijmout biskupství v Cambrai z rukou císaře a v roce 1115 opustil císařský dvůr poté, co papežský legát vyhlásil nad císařem klatbu. Do té doby životopisci kladou Norbertovo obrácení, popsané častým obrazem. Ke změně jeho života přispěla událost, při níž jej blesk omráčil, shodil s koně a uslyšel hlas z nebe. Rádcem mu byl především Kono (Kuno), opat reformního benediktinského kláštera v Sieg­burgu, v němž Norbert poznal řeholní způsob života. V prosinci 1115 přijal v jednom dni jáhenské a kněžské svěcení od kolínského arcibiskupa. Ve svém prvním veřejném kázání kritizoval život kanovníků v Xanten. Pro svůj kritický postoj a život putujícího kazatele v okolí Xanten byl pro mnohé trnem v oku. Synoda ve Fitzlaru roku 1118 mimo jiné řešila žalobu kanovníků z Xanten na Norberta, že si neprávem osobuje kazatelský úřad, kritizuje kněžstvo, libuje si v mnišských způsobech a přitom není členem žádné řehole, navíc je majitelem mnoha statků atd. Rozhodnutí žaloby bylo odloženo. Norbert se rozhodl vzdát se kanonikátu v Xanten, všech svých statků a plně se věnovat kázání evangelia.

Koncem roku 1118 opustil Xanten a vydal se za papežem Gelasiem II., který vzhledem ke sporům s císařem sídlil ve vyhnanství v jižní Francii, v benediktinském opatství Saint Gilles. Papež udělil Norbertovi zplnomocnění ke kazatelské činnosti a brzy se k němu připojili první druhové. Důležité bylo setkání s laon­ským biskupem Bartolomějem de Joux v roce 1119, v němž získal mocného přímluvce. Po neúspěšném pokusu reformovat život kanovníků v Laonu se Norbert roku 1120 usadil nedaleko v údolí Prémontré. O Vánocích roku 1121 složila skupina jeho žáků slib, že bude žít „ve shodě s evangelii a výroky apoštolů a podle záměru sv. Augustina". Tak byla založena komunita, ze které vznikl řád premonstrátů (roku 1126 schválen papežem Honoriem II.).

Skutečná organizace řádu byla dílem Huga z Fosse, který byl zvolen prvním opatem řádu v roce 1128. Norbert se roku 1126 stal magdeburským arcibiskupem. Opět se věnoval reformní činnost v řadách kléru, která v Magdeburku vedla až ke vzpouře katedrální kapituly (1129). Coby vůdčí postava německého kléru se angažoval v době papežského schmismatu po roce 1130 ve prospěch Innocenta II. Ukončení schizmatu se však nedočkal. Zemřel 6. června 1134 v Magdeburku. V roce 1626 byly Norbertovy ostatky přeneseny do Čech a roku 1627 slavnostně uloženy v kostele v Praze na Strahově. Téhož roku byl Norbert prohlášen českým zemským patronem.

Martin Vaňáč

Komentáře

Těší mě, že publikujete notové záznamy žalmů, ale ráda bych aspoň některé i slyšela.
Nemohli byste v elektronické verzi Getseman nabídnout i zvukové nahrávky? Klidně z kostela či nazpívané autorkou ;-)
Jestli existuje nahrávka profesionální, tak mi o ní prosím dejte vědět.