Zprávy

Rakouská pomoc Vyššímu Brodu

Linec-Praha (KAP) Obnova cisterciáckého kláštera v jihočeském Vyšším Brodě i díky stálé podpoře z Rakouska dobře pokračuje. Nyní se mimo jiné renovuje hlavní brána kláštera. Klaus Zerbs, jednatel hornorakouského Spolku pro podporu vyšebrodského cisterciáckého kláštera (Verein zur Förderung des Zisterzienserstiftes Hohenfurth), uvedl, že během prací byly nedávno objeveny i staré fresky. Spolek založený roku 2002 podpořil renovaci kláštera už více než půl milionem eur. Vedle nynější restaurace takzvané Rožmberské brány spolek podporoval například výstavbu návštěvnického centra, obnovu dlažeb nádvoří a cest a další práce.

Opatství bylo založeno roku 1259 a osazeno mnichy z rakouského kláštera Wilhering. Patří do rakouské cisterciácké provincie a má za sebou dějiny plné zvratů. Poté, co klášter zabrali nejdříve nacisté a pak komunisté, se budovy začaly vracet svému původnímu účelu až roku 1990.

V současnosti zde žije pět mnichů pod vedením převora P. Justina Berky. Před uzavřením kláštera nacisty roku 1941 jich tu bylo 70. Velká část kláštera včetně kostela a slavné klášterní knihovny je už několik let opět náležitě opravená. V desolátním stavu stále jsou budovy bývalého hospodářského zázemí, kde byly stáje, pivovar, mlékárna a mlýn. Tato část doposud patří českému státu, stejně jako asi 500 hektarů lesa. Klaus Zerbs doufá, že majetek bude restituován a stane se opět hospodářskou základnou kláštera. Nyní má klášter vlastní příjmy v podstatě pouze z turistického ruchu.

Vatikán žádá o přijímání uprchlíků v Evropě

Vatikán (KAP) Kardinál Antonio Maria Veglio, president Papežské rady pro uprchlíky, žádá o větší solidaritu s válečnými uprchlíky z Blízkého Východu. Země jako Německo, Francie, Velká Británie a Španělsko by měly přijmout více lidí. Po schůzce s papežem Františkem kardinál řekl: „Tváří v tvář dramatům, která tito lidé prožívají, nemohu pochopit, když někdo říká: Pošleme je zpět do jejich země.“ Takový postoj prozrazuje nejen nedostatek lidskosti, ale i inteligence.

Evropa podle kardinála myslí vzhledem ke svým problémům až příliš jen na sebe. Ve srovnání s utrpením v zemích uprchlíků jsou však hospodářské krize a nezaměstnanost „relativně malé problémy“. Církev oproti tomu chce dávat příklad solidarity.

Veglio dále zdůraznil, že Evropa by neměla nechat Itálii samotnou řešit problém proudu uprchlíků přes Středozemní moře. Díky záchranné akci italské vlády zvané Mare nostrum bylo od loňského října zachráněno přes 100 000 uprchlíků na člunech. Přesto se jich letos už utopilo více než 1800.

Změna v Kongregaci pro bohoslužbu

Vatikán (KAP) Španělský kardinál Antonio Canizares Llovera (68) byl uvolněn z úřadu prefekta Kongregace pro bohoslužbu, kde působil od roku 2008, a jmenován arcibiskupem ve španělské Valencii. Pozorovatelé to považují za degradaci tohoto Ratzingerova muže, sám kardinál však uvádí, že změnu vítá, jelikož prý bude více zapojen do pastorace.

Bartoloměj: podpora životního prostředí

Istanbul (KAP) Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. svolává na červen příštího roku do Istanbulu velkou konferenci k otázkám životního prostředí. Napsal to v pastýřském listě ke Dni ochrany stvoření 1. září. Uvádí, že církev nemůže zůstat lhostejná tváří v tváří pokračujícímu ničení životního prostředí. Vykořisťování přírody přitom podle patriarchy koření v neposlušnosti vůči Bohu. Je potřeba opět více respektu mezi lidmi navzájem, vůči zvířatům i všemu živému na světě. Doslova píše: „Jen když budeme prodchnuti tímto smýšlením a budeme oceňovat příspěvek každého zvířete a každé rostliny ke koloběhu života, jenž obepíná celý svět, vyřešíme všechny ekologické problémy bez námahy díky boží milosti a ne ubohou lidskou silou.“

Pro své ekologické angažmá bývá Bartoloměj často označován za zeleného patriarchu. Už organizoval „plovoucí sympózia“ ochranářů na téma několika moří a velkých řek.

Porada o pastoraci Romů na Slovensku

Bratislava (KAP) od 31. srpna do 2. září se ve Spišské Kapitule koná konference Církev a Romové, doposud největší na toto téma od sametové revoluce. Iniciátory jsou salesián Marián Drahoš a stálý jáhen Michal Horváth, který je sám Rom; záštitu nad akcí má košický arcibiskup Bernard Bober.

Nyní se na Slovensku v pastoraci Romů angažuje asi 20 kněží a řádových sester, přičemž je zde asi půl milionu Romů, z nichž se kolem 90 000 přihlásilo ke své národnosti při sčítání lidu. Z 820 slovenských romských osad je pokryto nějakou církví ani ne 100. Mnoho osad jsou fakticky ghetta, ale i tam, kde se někdo Romům věnuje, jsou podle Drahoše „mnohé problémy, které se nechají řešit jedině dlouhodobou prací a čekáním na postupnou změnu – v náboženské i v sociální oblasti“.

Křesťané na Východě v ohrožení

Mnichov-Berlín-Řím (KAP) Chaldejský s Římem sjednocený patriarcha Louis Raphael I. Sako vytkl mezinárodnímu společenství nečinnost vůči teroru islamistických milicí tzv. Islámského státu. V Süddetsche Zeitung zároveň kritizoval, že se muslimští intelektuálové a teologové dost účinně nezasazují proti teroristům. „Dodnes neexistuje žádné i jen vzdáleně konkrétní a dohledné řešení problémů, před nimiž stojíme, zatímco Islámskému státu stále přitékají proudy peněz, zbraní a bojovníků.“ Přitom je potřeba zachránit před zničením jezídy a křesťany. „Dalšími oběťmi pak budou muslimové, kteří se nepodvolí diktátu fundamentalistů,“ napsal Sako.

Mezitím v Berlíně naléhavě apeloval na vyslání pomoci křesťanům a jezídům vyhnaným v severním Iráku chaldejskokatolický arcibiskup mosulský Emil Shimoun Nona. Situace uprchlíků je katastrofální, řekl. Mimořádně zklamaně se přitom vyjádřil o muslimech – žádný z jejich vůdců doposud neodsoudil mimořádně brutální postup ozbrojenců Islámského státu. „Buďto mají strach, nebo přijímají to, co se děje,“ řekl. Sám Nona musel před islamisty prchnout a v jeho metropoli Mosulu zbývá již jen hrstka křesťanů. Více než sto tisíc křesťanů zde muselo opustit svá bydliště během několika hodin jen s tím, co pobrali do rukou. Přitom to často byli jejich muslimští sousedé a ne milice IS, kdo je okradl jako první. Sám šestačtyřicetiletý arcibiskup vyjádřil zklamání nad tím, že s ním přerušili kontakt i „umírnění“ muslimští přátelé jako lékaři a právníci. Pokud se nic nezmění, dva tisíce let stará přítomnost křesťanů v regionu končí.

Patriarchové ze Sýrie, Iráku a Libanonu, pravoslavní i uniatští, kteří podnikli solidární návštěvu u křesťanů a jezídů vyhnaných ze svých domovů v kurdském severním Iráku, cestují společně do USA, aby požádali kongres a Organizaci spojených národů o pomoc. Plánuje se také, že na valném shromáždění OSN v září vystoupí zvláštní papežský legát v Iráku a Jordánsku kardinál Fernando Filoni.

Dominikánská republika zvažuje soud s nunciem

Santo Domingo-Vatikán (KAP) Dominikánská republika zvažuje žádost o vydání bývalého vatikánského nuncia arcibiskupa Józefa Wesołowskiho (66). Ten zde může být souzen kvůli podezření, že v církevních výchovných zařízeních sexuálně zneužil sedm dětí. Situaci může ulehčit fakt, že Wesołowski byl Vatikánem odvolán a zbaven statusu diplomata, čímž ztratil diplomatickou imunitu. Nyní probíhá proces jeho laicizace a bude následovat trestní proces ve Vatikánu. Informace k případu si již vyžádala i polská prokuratura. Polsko též zatklo údajného arcibiskupova spolupachatele, kněze W. Gila.