Jste zde

308 - říjen 2018

autor: 

Jak čteme znamení času?

Říjnové číslo Getseman začíná blokem čtyř příspěvků, které se z různých úhlů pohledu věnují současné nezáviděníhodné situaci katolické církve. Nezáviděníhodné především z důvodu sexuálních skandálů, které podrývají její pověst. Ale nejde jen o pedofily v sutanách, ti jsou spíš špičkou ledovce. Církev na Západě vůbec hledá způsob, jak znovu navázat oboustranně plodnou komunikaci se společností.

První krátký příspěvek je od Václava Vacka. Hovoří o potřebě přiznat vinu, o nezdravé atmosféře v církvi a o potřebě změny systému.

Druhý a ještě kratší příspěvek je z Ameriky a jeho autorem je Richard Rohr. Jde o reakci na zdrcující zprávu z vyšetřování z Pensylvánie, kterou Rohr uveřejnil na svém webu. Věnuje se hlavně souvislosti s povinným celibátem kněží.

Třetí příspěvek, jehož autorem je Pavel Hradilek, to rozvádí a celkově ozřejmuje téma klerikalismu. Klerikalismus současný papež právem považuje za kořen mnoha potíží včetně těch se sexuálním zneužíváním. A zároveň jsou výsady a atributy klerikalismu – křesťanské obdoby dlouhých třásní na šatech znalců zákona z Ježíšových časů – tak drahé tolika duchovním a tak vyžadované mnoha jejich „ovečkami“, že by jejich zákaz jistě neprošel bez otřesů...

A čtvrtý příspěvek je od rakouského laického teologa Wolfganga Oberndorfera. Dívá se na téma reformy nejšířeji a svůj sen o církvi jako Matce a Pastýřce konkretizuje v několika rovinách. Vychází ze „znamení času“, která máme dobře číst. Rozebírá čtyři znamení času: 1. internet a sociální sítě, které přinášejí podstatné zlepšení informovanosti a komunikace, 2. růst sebevědomí a autonomie lidí, což mimo jiné vede k plošnému konfliktu se stávající sexuální morálkou, kterou katolická církev prosazuje a která je pro většinu současníků nedosažitelná nebo dokonce ji ani nepovažují za žádoucí či mravnou, 3. nárůst důrazu na pravdivost a průhlednost, což kontrastuje s církevním tajnůstkářstvím nejen ohledně sexuálních skandálů, ale třeba i ve finanční oblasti, 4. rostoucí komplexita našeho života, která zároveň vede k poptávce po jednoduchých odpovědích.

Znamení času mohou být pro různé lidi, společenství i celé společnosti různá. I my bychom měli ta svá hledat a číst. V bibli znamení času na první pohled předznamenávají katastrofu a zánik, což platí i dnes. Ale věřícím se jimi zvěstuje příchod božího království. Království, které hledat je radostné a osvobozující.

Kdo žije správně, ale bez lásky, je jako červ bez páteře: slunce ho spálí. Láska dává řád životu, bez lásky je život jako tělo bez kostí.“ To napsal tamilský básník a myslitel Tiruvalluvar, který žil přibližně v době Kristově. Michael Amaladoss tím ilustruje tezi, že „boží lid“ se neomezuje jenom na členy církve či Izraele, jak to obvykle chápeme, ale že k němu patří i lidé dobré vůle z každého náboženství, kteří také mají možnost vidět Boha, třeba skrze lásku. Jsme tedy „voláni ke kosmickému společenství“ a spolupráci s jinými náboženstvími všude tam, kde jde o dobrou věc.

Dále Martin Gruber píše o Madocovi, jedné z postav Artušovské legendy. A liturgický seriál Pavla Hradilka tentokrát rozebírá téma žehnání. Požehnané čtení!

Komentáře

Svoji poznámku začnu u poslední věty příspěvku Václava Vacka: "Proč se
neodvažujeme jednat podle evangelia?" Odpověď na to se mi nezdá být
nijak složitá. Víra dle našich představ není zpravidla vírou dle Ježíšových představ a u člověka, kterého se to týká, lze těžko říct, že by ho Ježíš za víru pochválil. Je nebezpečné si v tomhle směru dělat iluze. Ani apoštolové nebyli chváleni za víru. Kdo si troufá říct, že je na tom lépe než Petr, nebo Jan? Další věc je, že pokud máme jednat podle evangelia, tak mu musíme rozumět. Tady bych si také nedělal velké iluze. Stovky křesťanských denominací ať jsou nám výstrahou. Porozumnění evangeliu ale vyžaduje Metanoia, totální Metanoia (změnu myšlení) a ne nějaké půsty a množení modliteb. Všimněme si, že v žádném příspěvku se o nutnosti Metanoia nemluví a přitom je to klíčová věc (viz první Ježíšovo kázání). Týká se to nás všech bez výjimky. Další věcí je, že pakliže člověk prodělá totální Metanoia, bude mít na to od Boha/Ježíše doklad (viz sliby v evangeliu). Pak může dojít k nápravě církve (ne pouze k takové kosmetické) a církev může hrát rozhodující roli pro záchranu světa.

Pane Mikula, máte pravdu. Bez obrácení nic nejde. Kněží i laici se snaží, papež František je povzbuzením na cestě. Ale když se opakovaně setkávají s rozporem, kdy biskupové (kteří jsou jim fyzicky blíže než papež František a jsou navíc přímými nadřízenými) činí opak, pak je to naprosto špatně. V předminulých volbách KDU-ČSL citovala na výroční schůzi pastýřský list, který byl zaměřen proti přijímání uprchlíků a od něj pak odvíjela své politické postoje. Bylo to o pomoci mimo naši republiku, ale byl to jen "rozumný" alibismus bez praktických kroků. Když duše i Evangelium mluví k člověku o pomoci a ochraně týraných a zneužívaných a naši biskupové místo omluvy a kající bohoslužby, která by byla čestným postojem a znamením světu - že zneužívání a týrání církev považuje za špatnost ve svých řadách i mimo církev - mlčí. Když biskupové ke zlu mlčí a rozdmýchají bouři ve lžíci vody ohledně úmluvy o pomoci týraným a zneužívaným - a citují to, co v úmluvě není, dají v kostelích podepisovat petici, nelze toto považovat za nic jiného, než odvádění řeči a kouřovou clonu, za slabošství. Když si půjčím na pomoc logiku, je to pro mne podpora minulého i současného stavu, je to protievangelijní obracení-se proti těm, kteří potřebují pomoc. Možná Bůh čeká na mé matanoia, až mě přestane tolik bolet rozdělení církve, až budu více ctít své biskupy. Prostí a hodní věřící, nehledající informace jsou ovlivněni postoji biskupů, věří tomu, že uprchlíci jsou zlo, že homosexuální a genderová lobby se snaží ovládnout svět a zničit rodiny a jiným dezinformacím. Mám pocit, že se zlo zaměřilo tam, kde může napáchat největší škody. Útočí dezinformacemi a lží podobně jako dříve, když tvrdilo, že židé chtějí ovládnout svět, rozděluje, radikalizuje, šíří nesnášenlivost. Útočí na ty, kteří mohou napáchat hodně škod, osedlává si lídry některých stran, prezidenty. Nechápu a prosím o modlitbu za církev i za celý svět.