Zprávy

Nový varšavský arcibiskup

(MV) Dne 14. prosince 2024 byl uveden do úřadu nový varšavský arcibiskup Adrian Józef Galbas (nar. 1968), jehož jmenování bylo oznámeno 4. listopadu. Nahradil dosavadního arcibiskupa kardinála Kazimierza Nycze (nar. 1950), který podal rezignaci s ohledem na blížící se dosažení kanonického věku 75 let v únoru 2025.

Některá média mluví o velké změně případně o konci jedné éry v polské katolické církvi. Katolický časopis Więź napsal, že Galbas je nazýván biskupem lidí, kteří mají potíže s Bohem. Salesiánský kněz Michael Martinek upozornil na arcibiskupova slova z jeho promluvy při převzetí úřadu:

„I když mým prvním úkolem je posilovat věřící ve víře, přál bych si, aby se cítili vítáni varšavským biskupem i ti, kdo jsou nevěřící, nedůvěřující nebo jinak věřící. Také ti, kdo prchají z církve, jako dva učedníci jdoucí do Emauz. Lidé zklamaní církví, rozčarovaní z ní, lidé, kteří už nevkládají v církev žádnou naději, ukřivdění a vyloučení. Lidé, kteří očekávali a nedostali. Lidé, kteří ve svém hledání Boha opouštějí církev, protože, jak říkají, v církvi už Bůh není. Nejsem naivní: vím, že ve Varšavě a jejím okolí žije takových lidí mnoho.“

Nový varšavský arcibiskup v promluvě také poděkoval svému předchůdci za uplynulých téměř 18 let v úřadu a za jeho snahu stavět mosty, spíše než stavět obranné zdi a kopat příkopy. Zdá se, že to nebyla pouhá zdvořilostní fráze.

Arcibiskup (od roku 2010 kardinál) Kazimierz Nycz se ujal úřadu varšavského arcibiskupa v březnu 2007 ve složité situaci nedlouho poté, co arcibiskup Stanisław Wielgus (nar. 1939) v lednu 2007 opustil úřad měsíc po jmenování a dva dni po jeho převzetí kvůli prokázané spolupráci s tajnou komunistickou policií. Arcibiskup Nycz se věnoval především podpoře a rozvoji katecheze, mimo jiné také prosazoval spolupráci s laiky. V návaznosti na úsilí o novou evangelizaci např. arcibiskup Nycz prohlásil, že není možné spokojit se s těmi, kdo jsou v církvi, ale je třeba neustále oslovovat ty, kteří tam již nejsou. V říjnu 2013 kardinál Nycz v hlavním městě slavnostně otevřel „Nádvoří dialogu“, speciální akci zaměřenou na dialog mezi křesťany a nevěřícími. Šlo o polskou verzi „Nádvoří pohanů“, pořádaného v různých světových metropolích z iniciativy Benedikta XVI. Založil pastorační radu arcidiecéze, kterou v roce 2022 restrukturalizoval a pověřil ji úkolem podpory synodality na úrovni farností. Tvořilo ji 30 laiků a 6 kněží.

Nový arcibiskup Józef Galbas je členem kongregace Pallotinů, což je zkrácený název Společnosti katolického apoštolátu (Societas Apostolatus Catholici, zkratka SAC), kterou založil sv. Vincenc Pallotti v roce 1835 v Římě. Heslem Pallottiho a pallotinů jsou slova sv. Pavla: „Láska Kristova nás žene.“ V letech 2011–2019 byl provinciálem provincie Zvěstování Páně v Poznani. V roce 2012 získal doktorát ze spirituální teologie na Univerzitě kardinála Stefana Wyszynského ve Varšavě. V prosinci 2019 byl papežem Františkem jmenován pomocným biskupem diecéze Ełk. V prosinci 2021 byl papežem Františkem jmenován koadjutorem arcibiskupem v katovické arcidiecézi, kterou převzal jako arcibiskup metropolita v květnu 2023. Od října 2023 do května 2024 byl rovněž apoštolským administrátorem diecéze Sosnowiec. V říjnu 2023 byl součástí polské delegace na zasedání synody biskupů v Římě.

Nový rekord v počtu kardinálů-volitelů

(MV) Po konzistoři se jmenováním nových kardinálů, která se konala 7. prosince 2024, se zvýšil počet kardinálů-volitelů papeže na rekordní počet 140. Maximální počet 120 kardinálů-volitelů stanovil papež Pavel VI. v roce 1975 v apoštolské konstituci Romano Pontifici Eligendo a zopakoval jej papež Jan Pavel II. V roce 1996 v apoštolské konstituci Universi Dominici Gregis. Ve skutečnosti Jan Pavel II. ve čtyřech z devíti konzistoří tento počet překročil, stejně jako papež Benedikt XVI. ve třech z celkových pěti konzistoří. Za pontifikátu papeže Františka se stalo překračování tohoto limitu tradicí, neboť k němu došlo ve všech deseti konzistořích. V prosinci 2024 bylo jmenováno 21 nových kardinálů, z nichž 20 byli volitelé papeže, tj. kardinálové, kteří nedosáhli 80 let.

K 1. lednu 2025 je 139 kardinálů-volitelů (24. prosince 2024 se dožil 80 let indický kardinál Oswald Gracias), z nichž 6 jmenoval papež Jan Pavel II., 23 papež Benedikt XVI. a 110 papež František. V roce 2025 dosáhne věku 80 let 14. Dosud platný limit 120 kardinálů-volitelů bude dosažen až koncem dubna 2026. Mimo tyto statistiky je 76letý italský kardinál Giovanni Angelo Becciu, který se v roce 2020 vzdal svých kardinálských práv a v roce 2023 byl odsouzen za zpronevěru při správě majetku.