Jste zde

Koptská anafora svatého Basila

Koptští křesťané, jak pravoslavní, hlásící se k alexandrijskému papeži, tak katoličtí, hlásící se k papeží římskému, se o slavnostních příležitostech modlí arabsky koptskou anaforu svatého Basila. Původem je však syrská. Vznikla na území antiochijského patriarchátu na přelomu 4. a 5. stol. Je tedy starší než byzantská anafora sv. Basila, se kterou má společné kořeny.

Basilova koptská anafora je na rozdíl od většiny pozdějších východních anafor s rozvinutou trinitární strukturou výrazně kristocentrická. Je to způsobeno potřebou se vyrovnat s arianismem.

Anaforu přednáší biskup nebo kněz, ale významná úloha v ní přísluší jáhnovi (přednáší pokyny) a celému shromáždění (odpovídá knězi a stvrzuje modlitby řadou zpívaných aklamací).

Tak jako všechny anafory mající původ v Syrii má tato anafora anamnetickou strukturu, to znamená že epikléze (spojená konsekrační a komuniální) je zařazena až po instituci a anamnézi. Liší se tak od běžné koptské anafory sv. Marka, která má epiklezi rozdělenou a její první část (konsekrační) je umístěna před institucí.

Zatímco je postavením epikléze koptská anafora sv. Basila antiochijského typu, Sanktus má typu alexandrijského. Tento typ (bez Benedictus) je považován za starší.

Koptská anafora svatého Basila slouží v současné době za vzor eucharistických modliteb v řadě křesťanských církví a lze ji nazvat anaforou ekumenickou (i když ne tak rozšířenou jako anafora Apoštolských tradic, kterou jsme uvedli minulý měsíc). Byla hlavním pramenem při sestavování 4. eucharistické modlitby římského misálu. (Dalšími prameny byly jiné východní anafory, zejména anafora z Apoštolských konstitucí.) Zařazení do misálu přineslo strohé, právně formulované římské liturgii svým básnickým jazykem nové inspirace. Škoda, že došlo, podobně jako u anafory Apoštolských tradic, k strukturální unifikaci s římským kánonem. (Např. alexandrijské sanktus bylo nahrazeno antiochijským, antiochijské pojetí epikléze alexandrijským.) Závažnější je, že byly vymýceny četné aklamace lidu. Eucharistická modlitba tak přestává být vnímána ve svém původním významu jako velké vyznání víry celé obce a stává se více záležitostí předsedajícího.

Šetrněji se k předloze stavějí novější úpravy. Porovnával jsem dvě a obě obsahem vycházejí spíše z 4. římské anafory, ale strukturou se drží koptské předlohy. Je to 6. eucharistická modlitba kanadských anglikánů aeucharistická modlitba F anglikánů britských. Zejména druhá z nich, vydaná v r. 2000, obsahuje mnohokrát aklamaci: „Amen, tak věříme, Pane“.[1]

Zájemce o detailní text celé koptské liturgie, včetně rubrik a vysvětlivek odkazuji na internetové stránky americké koptské církve.[2] Koptské liturgii vděčíme nejen za anaforu, ale i např. za políbení pokoje, které zde vzniklo a ostatní liturgie je přejaly. Koptové se tak zdraví již „od apoštolských časů“.

České překlady koptské anafory sv. Basila jsem objevil dva. Kromě níže uvedeného je to ještě překlad prof. Filipiho.[3]

 

Text anafory[4]

 

 

(Dialog)

 

Kněz: Páns vámi se všemi.

Lid: I s duchem tvým.

Kněz: Vzhůru vaše srdce.

Lid: Máme je u Pána.

Kněz: Vzdejme Pánu díky.

Lid: Jeto důstojné a spravedlivé.

Kněz: Vpravdě důstojné a spravedlivé, důstojné a spravedlivé,
skutečně to je důstojné a spravedlivé.

(Začátek díkůvzdání)

Chválit Tebe, který jsi Mistr, Pán, Bůh pravý, který jsi přede všemi věky a kraluješ na věky, který přebýváš na výsostech a shlížíš na ponížené. Stvořil jsi nebe, zemi i moře a všechno, co je v nich. Otče našeho Pána, Boha a Spasitele, Ježíše Krista, skrze Něho jsi vše stvořil, věci viditelné ineviditelné. Ty, který sedíš na trůně své slávy, které se klaní všechny svatémocnosti.

Jáhen: Kdo sedíte, povstaňte.

(Vstup k Sanktus, Sanktus)

Kněz: Před Tebou stojí andělé, archandělé, knížata a mocnosti, trůny, panstva a síly.

Jáhen: Pohleďte k východu.

Kněz: Kolem Tebe stojí mnohoocí Cherubíni a šestikřídlí Serafové, nepřetržitě Tě chválí a bez ustání říkají.

Jáhen: Buďme pozorní.

Lid: Svatý, Svatý, Svatý, Pán zástupů, nebe a země jsou plny Tvé svaté slávy.

(Po Sanktus)

Kněz: Svatý, Svatý, Svatý jsi, v pravdě Pane, náš Bože, jenž jsi nás učinila postavil nás do ráje rozkoše. Když jsme však Tvá přikázání z návodu hada porušili, byli jsme vyťati z věčného života / a z ráje rozkoše jsme byli vyhnáni. Ty jsi nás však úplně neopustil a stále jsi nás navštěvoval svými proroky / a v posledních dnech jsi zjevil sám sebe, nám, sedícím v temnotách a ve stínu smrti, skrze svého jednorozeného Syna, našeho Pána a Boha a Spasitele, Ježíše Krista, který z Ducha Svatého a z naší svaté paní, předtím i potom Panny Marie, přijal tělo a stal se člověkem / a ukázal nám cestu spásy. Daroval nám nadpřirozené zrození zvody a Ducha / a také z nás učinil své společenství a posvětil nás svým Svatým Duchem. Miloval své, kteří byli ve světě, a vydal sám sebe pro naši spásu na smrt, která nad námi vládla, kterou jsme byli spoutáni a byli jí vydáni pro své hříchy. Sestoupil do podsvětí skrze kříž. Třetí den vstal z mrtvých, a když vystoupil do nebes, posadil se po Tvé pravici, Otče. Stanovil den odplaty, ve kterém se objeví, aby soudil svět podle spravedlnosti a odplatil každému podle jeho skutků.

Lid: Podle Tvého milosrdenství, Pane, a ne podle našich hříchů.

(Instituce)

Kněz: Ustanovil pro nás toto velké tajemství lásky, když byl rozhodnut vydat sám sebe za život světa.

Lid: Věříme.

Kněz: Vzal chléb do svých svatých, neposkvrněných a požehnaných rukou. Pohlédl vzhůru k Tobě, svému Otci, Bohu našemu a veškerenstva. Vzdal díky,

Lid: Amen.

Kněz: požehnal ho

Lid: Amen.

Kněz: a posvětil ho.

Lid: Amen.

Kněz: Lámal ho a dával ho svým svatým učedníkům a svatým apoštolům / a řekl: „Vezměte ajezte, toto je moje tělo, které se láme za vás / a za mnohé je vydáno na odpuštění hříchů, to konejte na mou památku.“ Stejně tak s kalichem. Když bylo po večeři, smísil v něm víno s vodou, vzdal díky,

Lid: Amen.

Kněz: požehnal ho

Lid: Amen

Kněz: a posvětil ho.

Lid: Amen.

Kněz: Ochutnal ho a dal ho také svým svatým učedníkům a svatým apoštolům / a řekl: „Vezměte a pijte z něho všichni, neboť toto je moje krev nové smlouvy, která se vylévá zavás / a za mnohé je vydána na odpuštění hříchů. To konejte na mou památku.“ Kdykoliv budete jíst z tohoto chleba a pít z tohoto kalicha, zvěstujete mou smrt, vyznáváte mé vzkříšení a konáte mou památku, dokud nepřijdu“.

Lid: Amen. Amen. Amen. Tvou smrt, Pane, zvěstujeme, Tvé svaté vzkříšení a nanebevstoupení vyznáváme.

(Anamneze)

Kněz Proto také konáme památku jeho svatého umučení, jeho vzkříšení z mrtvých, jeho vystoupení do nebes, jeho usednutí po Tvé pravici, Bože a Otče, a jeho druhého příchodu z nebe, hrozného a plného slávy. Přinášíme Ti z Tvého tyto dary, za všechny, pro všechny a ode všech.

Lid: Chválíme Tě, žehnáme ti, vzdáváme ti díky, Pane, a prosíme Tě, náš Bože.

Jáhen: Klaňmese Bohu s bázní a chvěním.

(Epikleze)

Kněz: (v tichostí) Prosíme Tě a žádáme Tě, Pane dobrý a milovníku člověka, my, Tvoji hříšní a nehodní služebníci, klaníme se Ti pro štědrost Tvé dobroty, ať sestoupí Duch Svatý na nás, Tvé služebníky a na tyto předložené dary / a posvětí je a učiní je svatým Tvých svatých.

Jáhen: Buďme pozorní.

Lid: Amen.

Kněz: A tento chléb učiň pravým svatým tělem našeho Pána, Boha a našeho Spasitele, Ježíše Krista, na odpuštění hříchů / a pro život věčný těm, kteří ho přijímají.

Lid: Amen.

Kněz: Ataké tento kalich drahocennou krví této smlouvy našeho Pána, Boha, Spasitele Ježíše Krista, na odpuštění hříchů a pro život věčný těm, kdo ji přijímají.

Lid: Amen. Pane, smiluj se.

Kněz: Mistře, učiň ať jsme hodni přijímat z Tvých svatých tajemství k očištění našich duší, těl a ducha. Ať se staneme s Tebou jedním tělem a jedním duchem / a ať dosáhneme podílu a dědictví spolu se všemi svatými, ve kterých máš od počátku zalíbení.

(Přímluvy)

Pamatuj, Pane, na pokoj své jedné, svaté, všeobecné církve, té církve, kterou jsi si přivlastnil drahocennou krví svého Krista. Zvláště pak pamatuj, Pane, na našeho svatého otce arcibiskupa abba J., našeho patriarchu velikého města Alexandrie, který v úctě a svatosti ať vede Tvoji církev v pokoji / i ve zdraví, slávě a síle správně rozděluje slovo pravdy a pase Tvé stádo v pokoji. Pamatuj, Pane, na pravoslavné kněze a všechny řády jáhnů, na všechny služebníky, kteří žijí v panenství a na všechen svůj věřící lid. Pamatuj, Pane, na nás všechny a na každého zvlášť.

Lid: Smiluj se nad námi, Bože, Otče všemohoucí.

Kněz: Pamatuj, Pane, na spásu tohoto svatého města, které Ti náleží a na všechna místa a navšechny kláštery našich pravoslavných otců.

Pamatuj, Pane, na spásu našich měst a na ty, kteří vnich přebývají v Boží víře.

Pamatuj, Pane, na povětří nebeské a plody země. Pamatuj, Pane, na úrodu a setbu země. Pamatuj, Pane, na výstup říčních vod podle jejich míry. Potěš a obnov tvář země, kéž jsou její brázdy naplněny vodou a její plody jsou v plnosti, připrav ji pro setbu / a sklizeň v požehnání požehnej. Veď náš život, jak uznáš za správné, požehnej věnec roku svojí dobrotou / kvůli ubohým ze svého lidu, vdovám, sirotkům, putujícím a cizincům /a také kvůli nám všem, kteří v tebe doufáme / a vzýváme Tvé svaté jméno. Neboťoči všech očekávají od Tebe, že je obdaruješ jejich jídlem v pravý čas. Učiň snámi podle své dobroty, Ty, který dáváš pokrm každému tělu. Naplň naše srdce radostí a štěstím, ať máme dostatek ve všem a kéž máme také hojnost dobrých skutků a plníme tvou vůli.

A tak, jako konáme, Pane, z příkazu Tvého jednorozeného Syna toto, tak také konáme památku Tvých svatých. Podle toho, Pane, milostivě pamatujeme na všechny svaté, ve kterých jsi od počátku nalezl zalíbení: na naše svaté otce patriarchy, apoštoly, proroky, kazatele, evangelisty, mučedníky, vyznavače i duše všech spravedlivých, kteří skonali vevíře v Krista. A nejvíce ze všech potom na čistou a blahoslavenou a neposkvrněnou, požehnanou, dokonalou, paní naši Bohorodičku a vždy pannu Marii.

I na slavného Jana Křtitele, Tvého předchůdce, proroka a mučedníka. Svatého Štěpána prvojáhna a prvomučedníka.

Svatého požehnaného otce našeho, Marka apoštola a evangelistu. A našeho svatého otce Basila divotvorce.

A svatého J., jehož památku dnes slavíme / a celý sbor Tvých svatých. Skrze jejich modlitby a prosby smiluj se nad námi nade všemi a vysvoboď nás pro své svaté jméno, které je nad námi vzýváno.

Jáhen: (čte diptychy)

Pamatuj, Pane, také na ty, kteří zesnuli spánkem aodpočívají / v kněžství i ve světském řádu. Milostivě dej, Pane, odpočinout jejich duším v náruči našich svatých otců Abraháma, Izáka a Jakuba. Zachovej je na zelených pastvinách a nad občerstvujícími vodami, v ráji rozkoše, namístě, z něhož prchá zármutek, žal a nářek, ve světle tvých svatých.

Těm, jejichž duše jsi, Pane, povolal, dej odpočinout vnebeském království, kéž jsou toho hodni / a nás také, kteří přebýváme na tomto místě, uchovej ve své víře a přived' nás do svého království, ponech nám svůj pokoj po všechen čas.

(Doxologie)

Veď nás po celé zemi do svého království, aby tak, jakjsi v tomto, tak jsi byl oslavován, vyvýšen, chválen, požehnán a veleben vevšech věcech svého svatého, slavného a požehnaného jména / spolu s Ježíšem Kristem, svým milovaným Synem, a s Duchem Svatým.

Lid: Jako bylo a bude s pokolení do pokolení a na věky věků. Amen.

 


 

[1]České překlady těchto anafor lze nalézt na CD-ROMu Liturgika – zdrojové texty a materiály, Síť, 2001; anglické originály na http://www.montreal.anglican.org/francais/eucharistie-en.html,http://www.england.anglican.org/commonworship/hc/prayerf.html

[2]http://www.copticchurch.net/topics/liturgy/liturgy_of_st_basil.pdf

[3]Filipi, P., Hostina chudých, Kalich, Praha, 1991, str. 129-32

[4]Překlad je pořízen z Hänggi, A., Pahl, L, Prex Eucharistika, vol 12. Suisse: Editions universitaires Fribourg, 1968. s. 347-357. Přeložil Jaroslav Franc pod vedením doc. dr. Václava Ventury. Převzato z Ekumenicko-liturgického sborníku č. 11 z r. 2001 vydávaného TF JU v Českých Budějovicích.