Jste zde

Sloupec na obalce

autor: 

Křepelky

Žádali a přihnal jim křepelky, chlebemnebeským je sytil (Ž 105,40)

Křepelky polní (Coturnix coturnix)jsou kurovití ptáci příbuzní s koroptví. Dosahují velikosti kosa,na rozdíl od něho mají zavalité tělo s krátkým ocasem. Zbarvenímají křepelky žlutavě hnědé s podélným čárkováním, shora tmavší.Žijí v otevřeném terénu, kde se zdržují převážně na zemi ve skrytuvegetace, kde i hnízdí. Snůšku zhruba 7 až 14 vajec zahřívásamička. Také o mláďata, která ihned po vylíhnutí opouštějí hnízdo,se stará pouze samice. V potravě převládá rostlinná složka.Především semena různých plevelů a trav. Křepelky jsou tažné,zimují jižně od Sahary. Do Evropy se vrací koncem dubna a v květnu,odlétají v srpnu a září. Patří mezi silně ohrožené a zákonemzvláště chráněné druhy.

Křepelky je naším jediným kurovitým ptákem,který odlétá zimovat ponejvíce do severní Afriky; některé aledoletí až pod rovník. Na rozdíl od jiných kurů, například koroptvínebo bažantů, sice létají prudce a rozhodně vytrvaleji, ale i takje to obdivuhodný výkon přeletět volnou hladinu Středozemního moře.Na podzim se evropské křepelky shromažďují na jižních výspáchnašeho kontinentu, na Sicílii, na jihu Španělska nebo Peloponésu apři severním větru se vydávají někdy i za měsíčné noci, čilinejenom ve dne, na mnohahodinovou pouť.

Tažné hejno o mnoha tisících ptáků vytvářínízký, rychle se blížící mrak. Vyčerpané po dlouhém letu sekřepelky vrhají na zem, kde několik minut leží jako zmámené.Podobně popisuje už Plinius tah křepelek nazpět do Itálie, kde sevyčerpaní ptáci po přeletu moře stávaly snadnou kořistí místníchobyvatel. Tak mohl biblický pisatel napsat v Exodu 16,13: "Kdyžpak nastal večer, přiletěly křepelky a snesly se na tábor. A ránopodala kolem tábora rosa". Případně vNumeri 11, 31-32: "Vtom se zvedl vítr seslaný Hospodinem,přihnal od moře křepelky a rozhodil je po táboře, asi dovzdálenosti jednodenní cesty na tu i na onu stranu kolem tábora, dovýše kolem dvou loket nad zemí. Lid se hned pustil do sbíráníkřepelek a sbíral je po celý den i po celou noc a po celý příštíden; i ten, kdo nasbíral málo, měl deset chómerů. Rozložili si jeokolo tábora". Otázkou je zda sejednalo o tah z Evropy či zpět na sever z jižních zimovišť. Vdruhém případě by ptáci byli v dobré kondici a i když je křepelkapolní poměrně malá, po zimním pobytu na jihu by ptáci byly opravduschopni poskytnou dostatečné množství masa. Vyčerpané přeletemRudého moře se křepelky staly snadným cílem hladových Izraelců,kteří je ubíjeli a posléze sušili, jak byl i v době Herodotově zvykEgypťanů. Biblický příběh tak přináší popis přirozeného děje, kterýilustruje vztah mezi Hospodinem, jeho lidem a přírodou. Tento vztahv podání biblického vypravěče dává smysl veškerému dění.

ZaL


Norský teolog obdržel po konverzi katedru

Oslo (KAP) Norský teolog Olav Tjorhom,který před dvěma lety konvertoval od evangelicko-luterské státnícírkve k katolictví, obdržel profesuru teologie v Stavanger.Tjorhom, dřívější profesor na institutu pro ekumenický výzkum veStraßburgu učil dogmatiku na Evangelickém institutu pro misie ateologii v Stavanger. V lednu 2003 konvertoval, ale nemohl si posvé konverzi podržet svoji profesuru. Vedení fakulty ale pozdějirozhodlo, může dále pracovat v neutrální oblasti, teorii vědy.Tjorhomovo rozhodnutí konvertovat k řím­sko-katolické církvivyvolalo jak v norských médií, tak v ekumenickém hnutí velkýrozruch. Tjorhom patřil k neznámějším zástupcům norské církve apracoval v ekumenismu na národní i mezinárodní rovině.

Tjorhomova rezignace na katedru dogmatikybyla dohodou mezi ním a luterským institutem pro misie a teologii.Sám tuto dohodu uvítal. Litoval jen těžkostí při definici vhodnýchoblastí výuky pro římsko-katolického teologa. Tjorhom, který byl vposledním roce na volné noze, publikoval články na různá témata aohlížel se po novém učitelském místě. Sám prohlásil, že si byl jsemsi plně vědom, že konverse je problematický krok, ne nejméně zekumenického pohledu. Ale svůj závazek k dosažení viditelné jednotycírkve považuje za nezměněný.

V ekuméně nepřipustí němečtí biskupové žádné krokynazpět

Hamburg (KAP) Němečtí biskupové vekumenické práci nechtějí připustit žádné ústup­ky. Při svémsetkání v Cloppenburgu pro­jednali také přístup německé Spojenéevangelické luterské církve (VELKD) k obec­nému kněžství, kterétato církev odvozuje od čistě funkčního porozumění úřadu. Poslednílist VELKD na toto téma tak bourá doposud dosažený ekumenickýkonsensus k tématu mezi oběma církvemi, tvrdí bamberský arcibiskupLudwig Schick: Je to krok zpět v ekumenickém dialogu mezi katolíkya luterány, kterého velmi litujeme a chtěli bychom požadovat, abyse dále pokračovalo na cestě vedoucí k jednotě ve víře. Taképředseda ekumenické komise německých biskupů, řezenský arcibiskupGerhard Ludwig Müller, tvrdí, že je třeba pokračovat v ekumenickémhnutí. Jed­nota je Ježíšova vůle. Biskup doslova řekl: Máme příkaz,ve vší vážnosti a svědomitosti pojmenovat rozdíly a tak dalece, jakje to možné je překonat, aby se dospělo k viditelné jednotěcírkve.

Sinajský kodex v digitální podobě na internetu

Berlín (KAP) Jeden z nejstaršíchrukopisů bible na světě bude nyní zpřístupněn na internetu. Jaksdělila universita v Lipsku, jeho čtyři části uchovávané na různýchmístech by měli být převedeny do digitální databanky, a tak by bylumožněn vědcům nezávazný přístup. S tím souhlasí všechny čtyřiinstituce mající Sinajský kodex ve vlastnictví: klášter Sv.Kateřina na Sinaji, Ruská národní knihovna v St. Petersburgu,Britská knihovna v Londýně a lipská universitní knihovna. Plánujese také výtisk faksimile a digitální výtisk na DVD. Sinajský kodexje vedle vatikánského kodexu druhý nejstarší rukopis. Jde o ručně vřečtině psanou verzi na papyru ve 4. stol. n. l. Po staletí byluchováván v klášteře sv. Kateřiny na Sinaji. 43 Pergamenových listůpřinesl do Lipska v roce 1844 teolog Constantin von Tischendorf.Další listy získal Tischendorf z kláštera v roce 1859 a předal jecaru Alexandru II. pro Ruskou národní knihovnu v St. Petersburgu.Sovětská vláda prodala ruskou část kodexu až na pět listů v roce1933 Britskému muzeu odkud se dostaly do Britské knihovny vLondýně. Dvanáct dalších fragmentů bylo nalezeno v roce 1975 vklášteru sv. Kateřiny.

Církve v USA vítají zákaz poprav mladistvých

Washington (KAP) Církve a skupinyobránců lidských práv uvítali v USA zákaz trestu smrti umladistvých. Nejvyšší soud označil v 19 státech nynější zákonnouúpravu za protiústavní. Tím bude bezprostředně ovlivněn osud 72odsouzenců, kteří tím pádem nesmí být popraveni. Biskupskákonference v USA označila jako povzbudivé, že Nejvyšší soud označiltrest smrti u mladistvých jako neúnosně krutý. Organizacezabývající se och­ranou lidských práv Human Rights Watch (HRW)prohlásila, že tímto rozhodnutím soudu se dostal do zákonodárstvíSpojených států konečně platný mezinárodní přístup, kdy serozlišuje při udělování trestu smrti mezi mladistvými a dospělými.Ve světě se uplatňuje trest smrti u mladistvých ještě v pětistátech: Číně, Kongu-Kinshase, Íránu, Nigerii a Saudské Arábii.Podle HRW nebyla poprava mladistvého vykonána V Saudské Arábii odroku 1992 a v Kongu od roku 2002, Také v Íránu jsou podnikány krokyk končení této praxe.

Dánský ministr požaduje povinnou školní výukunáboženství

Kodaň (KAP) Dánský ministr školstvíBertel Haarder chce opětovně zavést výuku náboženství jako povinnýškolní předmět. Ministr, který patří k liberální vládnoucí straněVenstre, se obává sekularizace v dánských školách a vymizeníkřesťanských písní, slavení vánoc a náboženských symbolů podobnějako ve Francii nebo Turecku. Nyní mohou rodiče přihlásit své dětina náboženskou výuku, když se zavážou, že jim sami zprostředkujízákladní křesťanské postoje a hodnoty. Na náboženství je přihlášenasi každý druhý školák. Podle Haardera je zákon obcházen, a takuvažuje o povinném zavedení tohoto předmětu. Před školou, kterázcela vyloučí náboženství, dává přednost multikonfesním školám, kdejsou připuštěny i islámské symboly. Konzervativci, kteří tvoříspolu s liberály vládu, podporují znovuzavedení povinné výukynáboženství již delší čas. Až 85 % Dánů patří kevan­gelicko-luterské zemské církvi.

Milión katolíků v Japonsku

Tokio (KAP) Počet katolíků v Japonskupřekročil poprvé v dějinách milionovou hranici. Jak uvedla asijskákatolická zpravodajská agentury Ucanews, eviduje japonská biskupskákonference k začátku roku asi 450 000 domácích a 565 000zahraničních katolíků. Počet japonských věřících je poměrněkonstantní, zatímco počet katolických imigrantu vzrostl o 100 000.Ve velkoměstech Yokoha­mě a Kyotu je podíl imigrantů mezi katolíkyokolo 70 %. Nejvyšší je podíl Brazilců - 235 000. U těch se jednávětšinou o Japonce, jejichž rodiny kdysi odešli do Jižní Ameriky.Mezi novými katolíky V Japonsku jsou i mnozí z Jižní Koree aFilipín. Část potomků původních katolíků, kteří přežili 250 letútlaku za éry Tokugawa se však dosud do církve nevrátila. Ažhluboko do 19. století museli všichni podezřelí z křesťanské vírypředstoupit před úřady a podstoupit rituál Efumi, tj. položit nohuna obraz Krista a Marie ležící na zemi.

Romero nesmí být falešně interpretován

Vídeň (KAP)Arcibiskup Oscar Romero, zavražděný 24. března 1980, nesmí býtfalešně interpretován, tvrdí šéfredaktor mnichovského jezuitskéhočasopisu Hlasy doby (Stimmen der Zeit), P. Martin Maier SJ. Jsoupokusy, pozměnit Romerův obraz v souvislosti s nastávajícímblahořečením a zeslabit tak jeho prorocký potenciál. P. Maier,který sám dlouho žil v El Salvadoru a Indii, se staví proti mínění,že Romero se v církevních sporech neangažoval. Vzpomíná na výměnunázorů v letech 1977-80 mezi Romerem a biskupy El Salvadoru,tehdejším apoštolským nunciem arcibiskupem Emmanuelem Geradou ibývalým prefektem biskupské konference, kardinálem SebastianemBaggiou. Tehdy bylo naplánováno Romera sesadit a na jeho místojmenovat apoštolského administrátora, řekl P. Maier. Jesuita mátaké námitky proti teorii římského historika Roberta Morozza dellaRocca, podle níž amnestie občanské války v letech 1980-1992zamezila stoprocentnímu objasnění průběhu a pozadí atentátu naRomera 24. března 1980. Výsledky vyšetřování byly podány ve zprávěvyšetřovací komise Spojených národů a aten­tát byl také objasněnpři procesu s vůdcem komanda Alvarem Saravia v USA. Opravdový odporproti Romerovu blahořečení vychází od skupiny kolumbijskýchkuriálních kardinálů (Alfonso Lopez Trujillo a Dario CastrillonHoyos) stejně jako zevnitř vládnoucí salvadorské strany, kterádopomohla Eliasu Antoniu Sacovi stát se presidentem. Jezuitazastává pojetí, že Lopez Trujillo byl na Třetím generálnímshromáždění latinskoamerického epi­skopátu v mexickém Pueblu roku1979 mluvčí těch biskupů, kteří požadovali odsouzení teologieosvobozeni a centrální kontrolu základních obcí. K aktuální situaciv Romerově vlasti řekl P. Maier, že v církvi El Salvador existujísilné skupiny, které stojí na straně pravicové vlády. Základnípříčina existujícího násilí jsou podle mínění P. Maiera chybějícíintegrace mezi armádou a guerilami v civilním životě a nepodařenéuskutečnění sociálních požadavků v mírových smlouvách. P. Maiertaké upozornil na novou otevřenost vůči teologii osvobození veVatikánu. Jako příklady uvedl výroky presidenta papežské rady prospravedlnost a mír (Iustitia et Pax), kardinála Renata Martina,poselství papeže k světovému dni míru 1999 a novou knihu řezenskéhobiskupa Gerharda Ludwiga Müllera s teologem osvobození GustavemGutierrem.