Saranče žlutokřídlá (Gastrimargus musicus Fab.)
Kobylky
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni nad egyptskou zemi ruku, aby přilétly na egyptskou zemi kobylky a sežraly všechny byliny země, všechno, co zůstalo po krupobití." (Ex10, 12)
Biblické kobylky nejsou z hlediska systematické zoologie vlastně kobylky, ve skutečnosti jde o saranče. Sarančata jsou v Českém ekumenickém překladu jmenována pouze na jednom místě, a to u Nahuma 3,15.
Spolu s kobylkami, cvrčky, krtonožkami a dalšími jsou sarančata řazena do řádu rovnokřídlých (Orthoptera).
Pustošivé nájezdy jsou dílem stěhovavé fáze druhu saranče stěhovavé (Locusta migratoria), který je rozšířen v jižní a jihozápadní Evropě, Asii a Africe a zavlečen byli do Austrálie, případně saranče pustinné(Schistocerca gregaria). Tento druhsarančat se dožívá asi dvou měsíců a vyskytuje se v zemích Sahelu,na Sahaře, Arabském poloostrově až po Indii.
Nejnápadnější rozdíl mezi sarančaty a kobylkami je v tykadlech, saranče na rozdíl od kobylky má tykadla krátká. Také kladélko kobylek je dlouhé, zatímco u sarančat je kladélko zakrnělé.
Sarančata mají jiný typ sluchového orgánu než kobylky. Zvuk vydávají třením zadních stehen o žilky na předních křídlech, zatímco kobylky mají zvukotvorné ústrojí na bázi křídel.
Kobylky jsou všežravé. Sarančata žijí v otevřené krajině s rozmanitými porosty trav a bylin. Živí se nadzemními částmi rostlin, většinu jen okouší a nechají spadnout na zem.
Délka těla tohoto hmyzu se pohybuje mezi 3,5 až 6 cm. Samice klade vajíčka do půdy.
Při snížené potravní nabídce po předchozím přemnožení se líhnou pestréstěhovavé larvy se silným sdružovacím pudem. Nahromadí-li se jichněkolik desítek tisíc, začnou se stěhovat - po zemi a za dne. Vzhledem se liší i dospělci, stěhovavá fáze je pestřejší avětší.
Při stěhování přeletují, řídí se při tom vzdušnými proudy. Za den urazí 30 až několik set kilometrů a průměrné hejno může být tvořeno 2 miliardami jedinců.
Dospělé saranče spotřebuje denně tolik, co samo váží - tedy přibližně jeden až dva gramy. Malé hejno o půl milionu jedinců spase za jediný den na polích úrodu, která by nasytila 2500 lidí. Osmdesát milionů sarančat sežere 160 tun vegetace denně.
Bible líčí zpustošení úrody sarančaty velmi plasticky a používá sarančata k vyjádření velkého počtu, případně k líčení Božího trestu a dopuštění: Ex 1012n; Jr 46,23; Sd 6,5; 7,12 aj. Někdy se jednáo zástupné pojmenování nepřítele, např. Jl 1,4; 2,25.
Podobně jako svatý Jan Křtitel (Mt 3,4; Mk 1,6) v Africe lidé sarančata rádi jedí. Praží si je na ohni nebo je pojídají nakládaná. Ostatně saranče patří do kategorie zdravé výživy: obsahuje 62 % proteinů a jen 17 % tuku, kromě toho i neobyčejně mnoho minerálů jako draslík, sodík,mangan, železo.
(ZaL)
Poslední komentáře