152 - léto 2004

Cistus incanus creticus

Cistus incanus creticus

Stále zelený keřík znázorněný na titulním obrázku je původem z jižní
Evropy a severní Afriky. Někdy je jeho druhové jméno používáno jako
jméno kultivaru Creticus. Ve stejném rodě je asi 20 dalších druhů
rostlin s podobnými nároky na prostředí jako je cistus „krétský".
Zmiňovaný druh má růžovofialové květy se žlutým středem velikostiasi 4
až 5 cm. Samotná rostlina je asi 75 cm vysoká. V našich podmínkáchse s
těmito nádherně kvetoucími rostlinami, tzv. skalními růžemi,
běžně nesetkáme, protože nesnesou naše studené klima. Ve své domovině
jsou přizpůsobeny místnímu klimatu - snesou vysoké teploty a vyžadují
dobře odvodněné prostředí, aby kořeny netrpěly přemokřením. Tolerují
slané prostředí, vítr a extrémně suché podmínky. Jako okrasné květiny se
tyto keříky pěstují v jižních státech a také např. v Anglii.

Lepivé stonky cistu produkují pryskyřici zvanou ladánum nebo
labdanum. Ladánum je tmavě hnědá olejovitá pryskyřice, která voní. Tato
lepkavá látka byla v minulosti používána pro léčbu kašle, průjmů a
jiných onemocnění. I dnes se používá při léčbě kašle, kožních onemocnění
a pro další medicínské účely. Pro její přilnavé vlastnosti ji lze použít
při výrobě náplastí. V parfumerii se používá jako pojidlo. Pryskyřice
snadno hoří a má příjemnou vůni, proto byla používána jako součást
posvátného kadidla při náboženských obřadech. (Domnívám se, že do
dnešních dnů je cistus součástí kadidla používaného v některých
církvích. Snad by to věděli bratři katolíci, z čeho se skutečně kadidlo
skládá.)

Paradoxně tato léčivá pryskyřice není dnes pěstována tam, kde dříve -
v severní Africe, ale její produkce se přesunula do jižní Evropy.
Nejvíce se této léčivé pryskyřice produkuje v Řecku.

Pryskyřice, „balzám", produkovaný tímto keřem je spojován s biblickým
balzámem z Gileádu. Odborníci se však přou, zda je cistus skutečně tím
pravým zdrojem balzámu z Gileádu, který je zmiňován v bibli. Podotýkají,
že zdrojem této látky je s větší pravděpodobností rostlina latinsky
nazývaná Commiphora opobalsamum. I když možná cistus není tím pravým
zdrojem, zmíním místa v bibli, kde se můžeme o gileádském balzámu dočíst.

„Těžkou ranou dcery svého lidu jsem těžce raněn, tíží mě chmury,
zmocnil se mě úděs. Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař? Proč
není zhojena rána dcery mého lidu?" naříká Jeremiáš nad údělem božího
lidu. (Jr 8, 21-22) Tento balzám byl také jinak nazýván „lékař" jako
personifikace Boha života a smrti, nemoci a uzdravení. Odceři
jeruzalémské mluví Jeremiáš jako o nevěstě boží. Ačkoliv Jeremiáš mluví
o balzámu, myslí Hospodina a ne balzám jako toho, kdo uzdravuje.

Zmučený Josef, hozený do studně, byl koupen karavanou Izmaelců, která
vezla zboží do Egypta. Součástí nákladu byl také gileádský balzám neboli
ladánum (Gn 37,25). O Egyptu jako místě, kde se užívalo hojivého
gileádského balzámu, mluví Jeremiáš v 46. kapitole.

V biblických časech byla oblast Gileádu bohatá na koření a aromatické
rostliny produkující pryskyřice. Pryskyřice byly exportovány do Egypta a
Týru a také do dalších částí Palestiny. (Gileád je pohoří nacházející se
na východní straně Jordánu. Úrodným údolím protékající řeka Jabok
rozděluje Gileád na dvě části. Jedna část byla přidělena pokolení Gád a
druhá pokolení Manasses.)

Zajímavý je význam slova balzám. Toto slovo je původem z řeckého
balsamon, které bylo převzato z hebrejského slova baal shemen s významem
„pán olejů".

Pro zájemce, kteří by se chtěli více dozvědět o balzámu z Gileádu a o
kultických slavnostech, které jsou s ním spojovány, uvádím odkaz na
internetové stránky. Jedná se o článek s názvem A Meditation Upon the
Mythology& Biblical Associations of the Pink Rock Roseidentified as
Jeremiah's "Balm of Gilead" nalezený na www.paghat.com

Pavla Friedrichová Sirůčková