Okénko do historie

V současné době se na mnoha místech v katolické církvi vede diskuze, zda by bylo účelné zdobrovolnit celibát pro kandidády kněžské služby i v latinském obřadu, zda by ženy neměly být pověřovány svátostnou službou a pod. Podívejme se, jak situace vypadala v minulosti. Všichni známe sv. Řehoře Naziánského, biskupa a církevního učitele ze 4. století, který spolu s bratry Basilem Velikým a Řehořem z Nysy tvoří trojici "kappadockých otců". Tento muž byl na biskupa vysvěcen svým otcem - rovněž světcem - Řehořem. Jeho matka je svatá Nonna, světci jsou i jeho bratr Césarius a sestra Gorgonia. (údaje převzaty z knihy "V jednom společenství"; vydala KA Řím 1980)

Ženatí biskupové nebyli zvláštností, spíše naopak. V jednom z nejstarších dochovaných zákoníků, v "Pravidlech svatých apoštolů" (4. stol), se říká v 5. pravidle: Biskup nebo kněz nebo jáhen nesmí od sebe odvrhnout svoji manželku pod záminkou zbožnosti. Zavrhne-li ji však, budiž zbaven úřadu (suspendován). . . (překlady pravidel převzaty ze skripta A.J. Novák - Pravidla všeobecných a místních sněmů i sv. otců pravoslavné církve; vydala Pravoslavná církev v Československu 1955)

Později se již požadoval u biskupa celibát. Tak VI. ekumenický sněm (7. stol) učí v 13. pravidle: Odváží-li se někdo, jednaje proti pravidlům apoštolským, někoho z duchovních, to je kněží nebo jáhnů nebo podjáhnů, zbavovati svazku a styku se zákonitou ženou, budiž svržen. Podobně vyhání-li kněz nebo jáhen pod záminkou zbožnosti svou ženu, budiž odloučen z posvátného sloužení; pakliže zůstane v tom úporným, budiž svržen. Ve 48. pravidle: Žena toho, komu je udělována hodnost biskupská, napřed podle dohody se rozlučuje od svého muže, a po jeho svěcení na biskupa ať vstoupí do kláštera, daleko od sídla tohoto biskupa vybudovaného, a ať ji biskup vydržuje. Ukáželi se hodnou, buď ustanovena do hodnosti jáhenky.

Ještě později se vyvinula praxe, že biskupem se stává řeholník. Všeobecný chalcedonský sněm (5. stol) se vyjadřuje ke svěcení diakonek v pravidle 15.: Ženu nelze ustanoviti diakonkou dříve než ve stáří 40 let a po zevrubném přešetření. . . Tentýž sněm prohlašuje v jiné věci zajímavé pravidlo 29.: Snížiti biskupa na stupeň kněžský se prohlašuje za svatokrádež. Komu brání prokazatelně nějaké provinění ve vykonávání biskupského úřadu, nemůže zastávati ani kněžské místo. Byl-li však biskup zbaven svého biskupského důstojenství bez jakéhokoli provinění, budiž jeho biskupská hodnost neprodleně obnovena. Inu, jiná doba, jiné mravy. . .

Pavel