Zprávy

Přednášky o papežství dvou významných německých teologů jsme měli možnost si vyslechnout během podzimu na Evangelické teologické fakultě.

Katolík prof. O. H. Pesch hovořil na téma „Petrova služba v 21. Století ekumenická perspektiva" a evangelík prof. R. Frieling na téma „Společenství s papežem a ne pod papežem". Úplné texty přednášek vyjdou na jaře v Teologické reflexi. Přednášky vykazovaly pozoruhodnou shodu. Oba autoři míní, že papež má i v budoucnu smysl jako moderátor a služebník jednoty. Papežství by ovšem muselo mít radikálně jinou podobu než v současnosti. Ani z Písma, ani z nejstarší tradice nelze současnou podobu papežství obhájit. Bude zapotřebí uplatnit na všech úrovních princip subsidiarity a kolegiality, hledat cesty k vzájemnému uznání církevních služeb.  Největší překážkou jsou rozhodnutí I. vat. koncilu a ničím nekontrolovaná moc kurie. Řešení je třeba hledat v dialogu a je povzbuzující, že současný papež k dialogu vybízí.

Porada zástupců teologických fakult týkajících se výuky ekumenické teologie a vzájemné spolupráce se konala 18. 11. 1997 na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. Úvodní příspěvky přednesli hostitel setkání prof. Pavel Filipi, vedoucí katedry praktické teologie ETF, Ivana Dolejšová, ředitelka Institutu ekumenických studií v Praze, a dr. Pavel Ambros, děkan CMBF UP v Olomouci. Diskuse se týkala mj. vymezení pojmu ekumenismus, možností vydávání ekumenických dokumentů a výměny učitelů.  Odpoledne navštívil poradu prof. Reinhard Frieling, ředitel Ekumenického institutu v Bensheimu.

Ekumenická beseda s tématem biřmování - konfirmace se koná ve středu 10. 12. 1997 v 18.30 v kostele Českobratrské církve evangelické v Radotíně, v ulici Na betonce. Besedu povedou společně představitelé církví dolního Poberouní.

Hnutí „My jsme církev" vyjádřilo v Římě požadavek, aby byl v příštím století svolán všeobecný koncil všech křesťanských církví. Žádalo navázání stalého dialogu s Vatikánem, ovšem za předpokladu, že Vatikán „bez předsudků bude respektovat jejich požadavek svěcení žen a zrušení celibátu".  Jejich vizí je, že třetí tisíciletí bude zahájeno ekumenickým koncilem, a modlí se „Bože, svrhni mocné s trůnu a povyš nízké".

Podle výsledku Berlínského institutu na průzkum veřejného mínění Emnid důvěřuje církvi jen 46% mladistvých mezi 14. - 18. rokem. Ale u 18letých je to už jen 36 % kteří důvěřují církvi. Zato velké důvěře se těší Greenpeace, soudy a policie (kolem 70 %).

Mezinárodní hnutí My jsme církev odevzdalo ve Vatikáně 11. 10. 97 poselství, ve kterém vyzývají odpovědné v církvi, aby vzali v úvahu, že "dnešní katolíci jsou dospělí lidé" a že jen s nimi společně je možno budovat budoucí církev a že ta dnešní stále více ztrácí na věrohodnosti.  Toto poselství bylo současně z větší části i zpřístupněno veřejnosti. Poselství bylo podáno a přijato na Státním sekretariátě a kardinál Angelo Sodano je měl pak předat papeži. Delegaci tvořilo 350 členů hnutí My jsme církev ze 16 zemí, a do Říma putovali oslavit 35. výročí Druhého Vatikánského koncilu. Před bazilikou sv. Pavla před hradbami proklamovali pomocí transparentů hesla „diakonát ženy", „za živoucí církev", „dialog místo náhubku", „svobodu myšlení" a „proti apartheidu mezi pohlavími v katolické církvi". Nosili modré šátky s nápisem „My jsme církev - Řím 1997", ženy měly navíc na sobě fialovou štolu jako symbol požadavku svěcení žen.  Žádali znovuzapálení uhašeného plamene koncilu; svou demonstrací před hradbami chtěli ukázat na zeď, která nás dělí od koncilu.  Mluvčí tohoto hnutí Elfriede Harthová vyjádřila spokojenost s akcí a očekává z Vatikánu odpověď, neboť všechny dosavadní dopisy zůstaly vždy bez jakékoliv odpovědi.