Jste zde

Zprávy

Zemřel Oto Mádr

27.2.2011 zemřel v Praze ve věku požehnaných 94 let morální teolog Oto Mádr. 15 let strávil v komunistických žalářích. Po roce 1968 mohl dva roky přednášet na CMBF v Litoměřicích. Po propuštění z fakulty působil jako administrátor v Praze-Modřanech a v pohraničí. Odtud se, po dovršení penzijního věku, vrátil v r. 1978 do Prahy, kde vyučoval tajně morální teologii, redigoval samizdaty a organizoval církevní život. Po r. 1989 se, k velké škodě české církve, již na fakultu nemohl vrátit a působil jako šéfredaktor Teologických textů.

KEK a CCEE v Bělehradě

Bělehrad (KAP) V srbském hlavním městě jednal společný výbor Konference evropských církví (KEK, sdružuje 120 pravoslavných, protestantských, anglikánských a starokatolických církví) a Rady evropských biskupských konferencí (CCEE, sdružuje 33 katolických národních biskupských konferencí). Mezi účastníky byli za katolickou stranu kardinálové Peter Erdö z Budapešti a Jean-Pierre Ricard z Bordeaux, za KEK například francouzský pravoslavný metropolita Emmanuel (Adamakis) a anglikánský biskup Christopher John Hill.

Výroční jednání mimo jiné přineslo požadavek, aby církve Evropy zesílily dialog s islámem a ještě víc se angažovaly ve pros-pěch Romů. Po poradách v rámci církví a biskupských konferencí se během tohoto roku mají konat jednání o dalších krocích ve směru společného dialogu s islámem, říká se v komuniké. CCEE a KEK chtějí rovněž zahájit společný proces dialogu o situaci Romů pocházejících z členských států EU, zejména Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Procesu se mají účastnit odborníci a má vést ke společným iniciativám, jak zlepšit integraci menšin v zemích jejich původu a jak odstraňovat protiromské předsudky mnoha Evropanů.

Hlavní téma jednání bylo „národní identita a evropská integrace: příspěvek křesťanů". Srbský vicepremiér odpovědný za evropskou integraci Božidar Đelić zdůraznil ve svém projevu, že mír vyžaduje realismus a musí být zasazen do kontextu, jež kromě témat hospodářského růstu musí také „zahrnout otázku národní identity," aniž by se přitom přešlo k šovinismu.

Svoboda náboženství se nesmí ztotožnit s „omezením náboženské dimenze na sou-kromý život," zdůraznil turínský sociolog náboženství Massimo Intrivigne. Především demokratické společnosti musejí podporovat a chránit náboženskou svobodu jako hodnotu.

Komuniké také výslovně zmínilo dokument Charta Oecumenica, od jehož podepsání 22. dubna uplyne 10 let. Dokument podle účastníků není uzavřený text, ale spíše východisko dále se rozvíjejícího procesu. Institut pro ekumenická studia ve švýcarském Fribourgu uspořádá 9. května při příležitosti výročí konferenci na téma Společenství církví v Evropě a budou se konat i četné další místní ekumenické akce.

Irská katolická církev se stane menšinou

Dublin (KAP) Dublinský arcibiskup Diarmuid Martin předpověděl oslabení irské katolické církve. V projevu na univerzitě Cambridge připustil že se církev bude časem muset spokojit s rolí „minoritní kultury". „Výzvou je, jak zajistit, aby to nebyla žádná bezvýznamná menšinová kultura," zdůraznil. Krize jeho církve podle arcibiskupa přerůstá rámec skandálu se zneužíváním mládeže duchovními a začala již dlouho před ním.

Martin poukázal na to, že v mnoha obcích navštěvují nedělní mši již jen dvě procenta občanů. V jeho vlastní diecézi letos nebude vysvěcen ani jediný kněz.

V politické debatě hraje katolické církev stále okrajovější roli. Už desítky let bylo politikou církve „udržet představení v chodu," aniž by si přitom ujasnila dlouhodobé cíle.

Arcibiskup nešetřil ani se sebekritikou. Přes jeho snahu plány rozsáhlé reformy selhaly. „Řídit tyto změny zjevně nepatří k mým talentům," konstatoval, a podle deníku Irish Independent tím narážel na svou netrpělivou povahu a neoblíbenost u ostatních irských biskupů. Martin dále kritizoval roli církve ve školním vzdělávání. 93 % státních základních škol je řízeno církví, což je podle arcibiskupa „přežitek minulosti a dnes již to není udržitelné". Je zjevné, že si irská veřejnost přeje změnu ve struktuře školství. Vláda musí zajistit, aby rodiče, kteří si nepřejí žádné náboženské obsahy ve vyučování svých dětí, mohli toto právo co nejvíc uplatnit.

Berlínský kardinál Sterzinsky nemocen, odstoupil

Vatikán-Berlín (KAP) Papež Benedikt XVI. přijal rezignaci berlínského arcibiskupa kardinála Georga Sterzinskyho (75). Očekávalo se, že jej papež v úřadě ponechá až do své letošní podzimní návštěvy Německa. Kardinálův zdravotní stav se však zhoršil po dvou operacích žaludku; nyní se Sterzinsky nachází v umělém spánku v berlínské nemocnici. Proto papež jeho již dřív podanou rezignaci přijal a řízení diecéze se do jmenování nového arcibiskupa ujal světící biskup Matthias Heinrich.

Georg Sterzinsky se narodil roku 1936 ve Východním Prusku, dnes jeho rodiště Warlack, nyní Worławki, je součástí Polska. Po útěku rodiny z Pruska vyrůstal v Durynsku a na kněze byl vysvěcen roku 1960. Z pozice erfurtského generálního vikáře byl roku 1989 jmenován berlínským biskupem, roku 1991 kardinálem, a když byla diecéze povýšena roku 1994 na arcidiecézi, získal titul arcibiskupa. V biskupské konferenci měl na starosti především záležitosti rodiny, žen a migrantů.

A. Biesinger o memorandu

Berlín (KAP) Teolog z Tübingen Albert Biesinger se v novinách Süddeutsche Zeitung vyjádřil k memorandu profesorů, jež sám podepsal, „protože takto už to dál jít nemůže". Apeloval na vedení církve, aby návrh reformy bralo vážně. Dosavadní reakce mnoha kardi-nálů a biskupů podle něj bohužel ukazují na velkou bezradnost. Pokud se problémy vyjádřené v memorandu nebudou řešit, bude se „rapidně zrychlovat proces distancování od naší církve." V současnosti se z církve začínají stahovat i ti, kteří se dlouhé roky angažovali v centru farností. V konfrontaci s islámem a ateismem musí křesťanství být „schopné vydat počet a sebevědomé," řekl ženatý jáhen Biesinger. „K tomu potřebujeme církev, která před sebou nesune hromadu reforem a nemusí se pořád zabývat jen sama sebou."

Albert Biesinger si dále postěžoval, že mnozí kritici memoranda „ani náznakem nepochopili vážnost situace a očekávaných řešení problémů." Jde podle něj o budoucnost církve. K tomu nejsou potřeba „bojové modlitby", nýbrž otevřené rozhovory. Odmítl také námitku, že se jedná výhradně o německý problém: krize totiž postihla stejně tak i široké oblasti Latinské Ameriky.

K problému nedostatku kněží se teolog vyjádřil, že ve středním časovém horizontu není svěcení žen církevně-politicky průchodné. Je však třeba vypracovat kreativní model, jak by bylo možné na ženy přenést úřad jáhenek. O celibátu Biesinger řekl, že nepřijí-má argument, jako by láska k členům rodiny mohla konkurovat lásce k Bohu. Sám na vlastní kůži zažil, jak ho děti a vnoučata při psaní kázání a knih „inspirovala svými doje-mnými náboženskými otázkami". Je prý těžko pochopitelné, že by Bůh takto žárlil.

Zollitsch proti memorandu

Berlín (KAP) Předseda německé katolické biskupské konference arcibiskup Robert Zollitsch odmítl požadavky memoranda německých teologů. V časopise Welt am Sonntag mimo jiné napsal: „Může někdo vážně věřit, že uskutečnění zde sepsaných reformních požadavků povede k žádoucímu rozkvětu víry a církve?" Církev se podle něj musí soustředit na to, jak v moderní společnosti udržet tázání po Bohu a jak je křesťansky zodpovídat. K tomu je „potřeba víc než jen nějaká opravna církví, která tu a tam dotá-hne šroubek, aby tak vyrobila lepší církev."

Současně však Zollitsch potvrdil ochotu k rozhovorům o reformních krocích. „Také my biskupové vycházíme z přesvědčení, že změny církevního života a struktur jsou možné a nejspíš nezbytné." Na vlastních návrzích bude německá biskupská konference pracovat na svém příštím zasedání. Proto je prý nesprávné vytýkat biskupům „odpor k reformám a ustrašenou pasivitu k nadcházejícím výzvám."

Józef Życiński mrtev

Varšava (KAP) Ve věku 62 let zemřel v Římě polský teolog, filozof, publicista a od roku 1997 lublinský arcibiskup Józef Życiński. Varšavský kardinál Kazimierz Nycz na pohřbu vysoce ocenil jeho pastýřskou i vědeckou práci a vyslovil názor, že právě obrovský rozsah práce - 50 knih a stovky vědeckých článků - přispěl k předčasné smrti.