253 - říjen 2013

Pod pokličkou

Toto číslo je věnováno především „vnitřnostem“ římskokatolické církve, pohledu pod pokličku. Martin Vaňáč přináší zprávu o papežově rozsáhlém rozhovoru pro jezuitská média a hlavně analyzuje změny v římské kurii. Nový papež s nimi nespěchá a neprovádí radikální kroky ve velkém. Již však proběhlo několik významných personálních obměn, především byla ohlášena výměna státního sekretáře.

Myslím si, že personální obsazení samo o sobě ještě problémy církve neřeší. Na druhou stranu však je nezbytným předpokladem toho, aby změny nastaly. Program reformy lze uskutečnit jenom s lidmi, kteří reformy dokáží nastartovat a řídit. Papež sahá po klericích s mezinárodní zkušeností, což dává naději, že se změny neomezí jen na přesuny kompetencí v rámci kurie.

Dále si přečtete článek Klause Mertese nazvaný Katolický klérus a homosexualita. Jezuita a pedagog Klaus Mertes má nesmírnou zásluhu na tom, že v Německu padla hradba mlčení kolem případů sexuálního zneužívání mladých lidí vychovateli – nejprve na jeho tehdejší škole, jezuitském gymnáziu Canisius-Kolleg v Berlíně, pak na jiných církevních školách a konečně i všude, kde se podobné případy odehrávaly bez ohledu na ideovou orientaci školy a jejího personálu. V našem článku se ovšem věnuje jinému tématu, k němuž poskytl (podle Mertese ovšem poněkud zjednodušující) označení také papež František: „lobby gayů“.

Mertes ukazuje, že problém je složitější, že se nejedná (jen) o „lobby“ ve smyslu skupiny spřízněných osob prosazujících své zájmy, ale spíše o množství individuálních kněžských osudů poznamenaných napětím mezi požadavky instituce a vlastní sexuální orientací. A ukazuje, že problémy s homosexuály jsou jinde, než se mnozí domnívají. Například že neexistuje výrazný vztah mezi touto sexuální orientací a sklonem zneužívat mladistvé. A naopak velkým problémem je tabuizace tématu (tím, že se o tom nesmí mluvit, ztěžuje se „postiženým“, aby žili pravdivě a lidsky dozráli) a celkové ovzduší v církvi: „Mužský spolek“ starých mládenců (bez ohledu na jejich sexuální orientaci) může šířit ducha uzavřenosti a sebeuspokojení, který zamezuje církvi normálně dýchat a integrovat běžné lidi, zejména ženy.

Nakonec ještě upozorním na článek o sv. Oswaldovi z Northumbrie od Martina Grubera: středověký král, bojovník a světec prý může být pootevřít dveře ke Kristu mladým lidem, kteří rádi hrají hry, v nichž se ztotožňují s podobnými hrdiny.

A na závěr ještě smutnou zprávu, kterou jsme dostali od Jiřího G. Kohla: Dne 24. září 2013 zemřel ve svém rodném Norimberku emeritovaný profesor liturgiky a pastorální teologie Karl Schlemmer. Angažoval se i v Česku, mimo jiné sloužil jako hostující profesor teologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Čtenářům Getseman jsou známé jeho úvahy z let 2005 až 2009, které nám překládal právě Jiří Kohl. Podle německé Wikipedie byl prof. Schlemmer také velkým milovníkem vlaků a vláčků – měl velkou modelovou železnici a na kolejích rád i pracoval. Takže věřím, že teď už míří plnou parou po trati, která vede do nebeského království.