Ke vztahu víry a ekonomiky

1. Souvislost víry a ekonomiky: na první pohled nulová. Víra = osobní vztah k Bohu + mezilidské vztahy. Naproti tomu v hospodářství jde o zboží, ceny, úrokové míry, akcie, služby atd. – jen věcné, penězi vyjádřitelné vztahy. Tedy: nebetyčná vzdálenost mezi světem víry a světem hospodářství.

2) Starý i Nový zákon (Sz i Nz) je plný ekonomických termínů: dlužník, věřitel, správce (manažer), počet, mzda, výkupné, peníze. Ústřední termín: spása, vykoupení; termín vykupitel je vzat z hospodářského života! Podíváme-li se na hospodářství pozorněji, zjistíme, že je plné vztahů mezi lidmi: spotřebitel, výrobce, prodávající, kupující atd. Za zbožím, technickým výrobkem, strojem je třeba vidět společenský vztah mezi lidmi. Dokonce i na vrakovišti, kde jsou vyřazená auta, se lidé setkávají a uzavírají smlouvy k prodeji a koupi.

3) Trh je místem setkání. V tom je jeho lidská důstojnost. Denně taková setkání jdou do stamiliónů. Bylo by chybou, kdybychom se na hospodářství dívali s despektem, jako by šlo o nějakou podezřelou činnost. Všiml jsem si, jak jsou lidé i z křesťanských kruhů, možná právě z nich, nakloněni chápat politiku, ale i hospodářství jako něco nečistého. Přehání se často i ztráty a nedostatky v této oblasti.

4) Problémy ekonomiky jsou živě diskutovány v ekumeně po celém světě. Je tržní ekonomika oprávněná, pomyslíme-li na spravedlivé rozdělení statků a bohatství mezi lidmi? Kritizuje se také teorie stálého růstu hospodářství; to přináší ohrožení přírody a životnímu prostředí. Dokonce někteří křesťané hovoří o tom, že se musíme postavit vyznavačsky na odpor dnešnímu tržnímu systému a zejména mezinárodnímu hospodářskému pořádku, v němž mají dominantní postavení velké nadnárodní společnosti. I u nás někteří mladí lidé protestují proti globalizaci tržního hospodářství – je to živé téma příštích let. Ale v celku chybí českému křesťanství vhled do ekonomických problémů. To musíme dohnat. Překonat provinčnost české společnosti i českých církví.

5) Je chybné tržní ekonomiku bez výhrad přijmout, anebo jednoznačně a bez výhrad odsoudit. Jednostranné soudy jsou nebezpečné. Zjednodušují a jsou často výrazem nikoliv věcného rozboru, ale ideologické nálepky. V padesátých letech někteří bohoslovci, faráři i laici v ekumeně ve světě i u nás zdůvodňovali nutnost socialismu biblicky. Odkazovali na Sk 2. a 4. kap. Také Sz důraz na společenství, ostré prorocké soudy proroků na adresu těch, kdo vykořisťovali své slabší spoluobčany, propadli pokušení lichvy atd.

Sem patří též významná větev dnešní theologie osvobození, která považuje Sz příběh o vyvedení izraelského lidu z Egypta za paradigma (vzor) osvobození lidí ze jha otrocké služby, hospodářského vykořisťování s důrazem na rovnost a spravedlnost v mezilidských vztazích. Tato theologie je typická svým důrazem na sociální rovnost. Je ostře zaměřena proti bohatým – the preferential option for the poor.

Naproti tomu „železná lady“ M. Thacherová byla pověstná tím, že považovala tržní ekonomiku a celý systém s ní spojený za „přirozený“, a tím podle ní obhajitelný z biblických pozic: podobenství o hřivnách je pro ni předobrazem tržního systému. Tak tedy: buď obhajoba anebo zatracení? Ani jedna krajnost, ale střízlivost. Kritická loajalita a loajální kritika. Modifikace společenského pořádku, nikoliv pasivní přizpůsobení.

6) Církve i jednotliví křesťané by měli o hospodářství přemýšlet, být informováni, aby nepropadali buď iluzím anebo deziluzím. Žádný společenský systém není ideální, všechny potřebují korektury; proto je nutné, aby tu byli bdělí, odpovědní občané, kteří by věcně, s dobrými znalostmi a zodpovědně pracovali na zlepšení toho, co se zlepšit dá a na odstranění toho, co se zlepšit nedá nebo nemá, protože to plodí nespravedlnost.

7) K tomuto zdravému odstupu nám znamenitě poslouží biblická zvěst o přicházejícím Království Božím (KB). To je jádro Ježíšova poselství. Hned na počátku své činnosti Ježíš ohlašuje, že se přibližuje KB: Jeho příchod spojuje Ježíš se zásadní proměnou: máme činit pokání, změnit své smýšlení, své postoje. To se často chápe zúženě: pokání tváří v tvář Bohu. Ale jde také o pokání a změnu vztahu k sobě samému, k druhým lidem, k obci a vůči společnosti. Anebo lépe a přesněji vyjádřeno: pokání tváří v tvář přicházejícímu Bohu lze uskutečnit jen tak, že vezmeme v úvahu všechny tyto oblasti a vztahy, v nichž stojíme. A zejména, že přijmeme za ně odpovědnost. Přijmout odpovědnost za život obce a společnosti je pravé pokání. A právě ve světle přicházejícího KB lépe rozumíme i pozemským řádům a institucím a jejich funkci. Proto se i na tržní ekonomiku můžeme a máme dívat ve světle této radostné zprávy, že KB přichází.

7) Tržní ekonomika je neobyčejně výkonná a produktivní. Srovnání s plánovanou ekonomikou vyznívá jednoznačně ve prospěch tržní. Má řadu kladů: iniciativu, odpovědnost, myslí na zadní kolečka, předpokládá dodržování slova, smlouvy; předpokládá co nejlepší výkon, pracovitost, vzdělání (jazyky!), a to vzdělání, které by našlo uplatnění na trhu. Vyžaduje adaptibilitu, mobilitu.

Ale vidíme také, že má své stíny, manka, deficity:

a) sociální – jen koupěschopní jsou zajímaví, bez peněz na trh nelez.

b) kulturní: umělecké předměty, památky – zde mohou a mají platit tržní pincipy jen zčásti.

c) problém tzv. nekonečných potřeb, které nutí k růstu se všemi negativními dopady na životní prostředí. Excesivní, zbytné a nezbytné potřeby. Reklama.

d) ekologické dopady tržních vztahů

8) Uvědomme si dvojznačnost určitých sektorů tržní ekonomiky, jejich klady i zápory. Jsou místem setkání, ale zároveň místem, kde jsou mezilidské vztahy převedeny na vztahy čistě věcné. To často vede k odcizení mezi lidmi, v církvích a mezi církvemi i ve společnosti. Silní se prosazují na úkor slabších. Nese to s sebou zúžení životních hodnot na zdatnost, úspěšnost, funkčnost.

9) Církve by měly rozumět těmto jevům a procesům. Měly by dokázat porozumět do hloubky globálnímu jevu světové tržní ekonomiky, a zkoumat, zda a kde je možno hledat myšlenkové a později instituční předpoklady pro přeměnu tohoto systému v takový, který by byl lidštější, přiměřenější a přejícnější hlubokým lidským vztahům. Tržní ekonomiku je třeba modifikovat, protože sama o sobě nezaručí lidsky důstojný život. Ale tato přeměna se musí dít demokraticky. Musí se dít ve světle Boží spravedlnosti, která přináší podle svědectví bible plnost života: Žít v duchovní předjímce této „hojnější“ spravedlnosti, jak to nazýval Ježíš, znamená opravovat a doplňovat nedostatečnou hloubku mezilidských vztahů, jak je vytváří trh, jemuž hrozí, že v poslušnosti mechanismů, které jej ovládají, vše promění ve zboží, tj. spočitatelný objem peněz.

10) Zatím není k dispozici ani intelektuální, ani politická síla, která by nabídla „třetí cestu“. To neznamená, že se nemáme odpovědně připravovat na zásadní proměny. Ale žádná revoluce! Ta by přinesla ještě větší škody, než současný stav. Vědomí, že konec jedné utopie není ještě koncem utopie, či pozitivněji: vyhlídky na ještě spravedlivější systém sociální, ekonomický, politický nás mohou posilovat v naší službě společnosti jak v duchovní či mravní, tak i hospodářské oblasti. Nebát se a nekrást, platí i zde naplno. Stejně tak jako jiné Masarykovo heslo: Ježíš ne César, což můžeme dnes vyložit v trojí rovině:

a) nikoliv hrubá moc a nadvláda, ale ježíšovská cesta tolerance a duchovní komunikace.

b) nikoliv nevázaná, neronovská či caligulovská svoboda, ale svoboda jako způsob života, v němž mám zájem o prospěch druhých spolu s prospěchem vlastním.

c) nikoliv drsné, přírodě i slabým lidem nepřátelské hospodářství, ale taková ekonomická správa země nebo domácnosti v rozměru celého národa, v níž se všichni navzájem přijímají, mají dostatek všeho, co potřebují k uspokojení vlastních potřeb a jsou ohleduplní k přírodě a celému stvoření. To je podle bible hospodářství Boží - oikonomía tou theou. Toto trojí: tolerance, ukázněná a přitom tvořivá svoboda, vzájemná komunikace napříč celé společnosti se může stát i naším programem, programem občanů, věřících, v církvích i mimo ně, na cestě k zdravější a lidštější společnosti.

Předneseno na víkendovém semináři pro zájemce o teologii “Křesťanská sociální etika a etika ekonomiky, podnikání a politiky“, pořádané Institutem ekumenických studií v Praze 8.-9. listopadu 2013 na VOŠ Jabok, Salmovská 8, Praha 2