Zprávy

Rok milosrdenství

Vatikán (KAP) Papež František vyhlásil u příležitosti 50. výročí koncilu Jubilejní rok Božího milosrdenství, který začíná 8. prosince. Mimořádný svatý rok má lidi vyzvat k obrácení a příklonu k Bohu a zároveň obrátit pozornost na potřebné a trpící. Má ukázat, že milosrdenství patří k ústředním tématům víry a života církve.

Milostivá léta se v dějinách vždy spojovala s poutěmi ke „svatým branám“ Říma. Tentokrát navíc mají v jednotlivých diecézích být v katedrálách a vybraných poutních místech být otevřeny další „svaté brány“. Průchod těmito dveřmi do kostelů spolu s modlitbou, svátostí pokání a eucharistií věřícím slibuje „jubilejní odpustky“.

První svatou bránu papež František otevřel s více než s týdenním předstihem vzhledem k oficiálnímu otevření Svaté brány v římské svatopetrské bazilice. Učinil tak v hlavním městě Středoafrické republiky Bangui, kde otevřel dřevěnou bránu místní katedrály. Poprvé v dějinách tak papež otevřel první Svatou bránu jinde než v Římě. Řekl zde mimo jiné: „Dnes se Bangui stává duchovním centrem světa. Svatý rok milosrdenství přichází s předstihem do této země, země, která roky trpí válkou, nenávistí, neporozuměním, nedostatkem míru. V této trpící zemi jsou obsaženy všechny země světa, které prošly křížem války. Bangui je duchovním hlavním městem modlitby za Otcovo milosrdenství...“

Protože milosrdenství je zásadní i pro jiná náboženství, zejména židovství a islám, má se v tomto roce posílit mezináboženský dialog. Dále se v Římě bude konat 16. ledna 2016 ekumenické setkání se zástupci jiných křesťanských konfesí. V červenci pak milosrdný rok vyvrcholí světovým setkáním mládeže v Krakově, městě spojeném s Janem Pavlem II. a mystičkou Faustynou Kowalskou, jež byla rovněž hlasatelkou milosrdenství.

50 let od konce koncilu

Vídeň (KAP) Před padesáti lety, 8. prosince 1965, skončil druhý vatikánský koncil, který katolická církev počítá jako 21. a dosud poslední ekumenický koncil. Byl slavnostně ukončen papežem Pavlem VI. a šlo o největší shromáždění tohoto typu v církevních dějinách; účastnilo se ho celkem 2850 koncilních Otců. Koncil vydal 16 dokumentů, v nichž se projevuje přání církev otevřít, přizpůsobit její tradiční mechanismy dnešnímu světu a vyjádřit křesťanské učení způsobem dnes srozumitelným. Mimo jiné došlo k reformě liturgie, v níž dostaly mnohem větší prostor živé jazyky na úkor latiny. Dále se katolická církev přihlásila k myšlence náboženské svobody a zaujala smířlivější postoj k nekatolíkům a k nekřesťanům. Svolavatelem koncilu byl papež Jan XXIII., který svůj záměr veřejně vyhlásil 25. ledna 1959 a oficiální zahájení koncilu pak slavil 11. října 1962.

Jöhri v čele Unie generálních představených

Řím (KAP) Švýcar Mauro Jöhri (68), od roku 2006 stojící v čele řádu kapucínů, byl zvolen prezidentem Unie generálních představených (Unione Superiori Generali/USG). Jeho předchůdcem v tomto úřadě byl generál jezuitů Adolfo Nicolas (79). Cílem USG je zlepšování spolupráce jednotlivých řádů a pěstování „plodných kontaktů se Svatým stolcem a církevní hierarchií“. Členy USG jsou všichni nejvyšší představení řádů a kongregací papežského práva.

Liturgie a biskup pro katolíky z anglikánství

Washington (KAP) Papež František posílil personální ordinariáty (struktury podobné biskupstvím), určené pro bývalé anglikány, již přešli ke katolicismu. Jednak jmenoval prvního biskupa pro ordinariát The Chair of Saint Peter (Stolec sv. Petra) v USA, stal se jím Stephen J. Lopes. Ten bude mít na starosti tamních 6000 věřících a 40 kněží.

Dále první neděli adventní 29. listopadu vstupuje v platnost zvláštní misál, určený pro bývalé anglikány ve Velké Británii, USA a Austrálii. Liturgická kniha obsahuje mnoho prvků anglikánské tradice, které se daly přenést do katolického prostředí. Vedle jmenovaného Stephena J. Lopese na ní pracoval i vídeňský teolog Hans-Jürgen Feulner. Feulner uvedl, že nová liturgie jednak je zárukou trvalého charakteru ordinariátů, a jednak může být i přínosem pro celou církev, protože zvláštní rity inspirují a obohacují římskou liturgii a misál se může stát vzorem pro případné další zvláštní liturgické formy věřících, kteří přišli z protestantského prostředí.

Bývalý tajemník Óscara Romera suspendován

San Salvador (KAP/KNA) Generální vikář arcidiecéze San Salvador Jesús Delgado (77) byl obviněn z pohlavního zneužívání a poté suspendován. Suspenze se týká i jeho další účasti na procesu svatořečení arcibiskupa Óscara Romera, který byl zavražděn při slavení mše roku 1980. Delgado byl v 70. letech Romerovým soukromým tajemníkem a po jeho smrti se stal předním životopiscem zavražděného. Obvinění vůči Delgadovi vznesla žena, které je nyní přes čtyřicet let a tvrdí, že ji Delgado pohlavně zneužíval mezi jejími 9 a 17 roky věku. Kněz je údajně ochoten se se svou obětí sejít a požádat ji o odpuštění.

Koptský papež na pohřbu v Jeruzalémě

Jeruzalém (KAP/KNA) Koptský arcibiskup Jeruzaléma Anba Abraham Sidrak zemřel ve věku 72 let. Na jeho pohřeb se dostavil i koptský papež Tawadros II. s delegací. Je to poprvé po desetiletích, kdy dochází k cestě představitelů této církve do Jeruzaléma, protože předchozí koptský papež Šenuda III. v 70. letech cesty do Jeruzaléma zakázal ze solidarity s Palestinci.

Německo: Tři kostely dočasnými útulky

Bonn (KAP/KNA) V Německu byly tři katolické kostely dočasně přeměněny na ubytovny pro uprchlíky. U sv. Benedikta v Brémách bude spát 40 azylantů. Kostel Panny Marie v Meckenbeurenu v Bádensku-Würtembersku ubytuje 60 lidí. K podobnému použití se připravuje i kostel sv. Ducha v dolnosaském Bramsche-Hesepe. Bohoslužby se zatím budou konat v jiných prostorách. Použití pro uprchlíky bude pouze dočasné, po jednom roce se vždy bude muset znovu uzavírat dohoda, zda bude kostel možno dál propůjčovat k ubytování.

Anglikáni: Modlitba za pokoj Jeruzalému

Jeruzalém (KAP) V mnoha anglikánských kostelích celého světa se od první adventní neděle konají modlitby za „pokoj Jeruzalému“. Používá se přitom Mírová litanie za Svatou zemi, kterou před nedávnem uveřejnila anglikánská jeruzalémská diecéze. Anglikánský arcibiskup Jeruzaléma Suheil Dawani v doprovodném dopise zdůraznil význam evangelia o Ježíšovi Knížeti pokoje. Mírovou litanii sestavili anglikánští kněží a věřící v době, kdy „násilí ve Svatém městě a jeho okolí zase dosahuje vrcholu“. Arcibiskup v dopise připomněl také občanskou válku v Sýrii, uprchlickou krizi v Jordánsku a násilí v Libanonu. Mírová litanie se má modlit v anglikánských kostelech až do Vánoc a arcibiskup pozval i křesťany jiných vyznání, aby se připojili.

Smrt „matky ekumény“ Christine Gleixnerové

Vídeň (KAP) Ve věku 90 let zemřela bývalá předsedkyně Rakouské ekumenické rady církví Christine Gleixnerová, v Rakousku přezdívaná „matka ekumény“. Po studiu biologie vstoupila roku 1949 v Nizozemí do řádu Paní z Bethánie a pokračovala ve studiu teologie. Roku 1961 se vrátila do rodného Rakouska, kam pomohla uvést svůj řád a především se angažovala v řadě ekumenických aktivit. Kladla také důraz na dialog s nekřesťanskými náboženstvími, zejména se židovstvím.

Christine Gleixnerová mnoho let řídila vídeňskou diecézní ekumenickou komisi a v letech 2000–2005 předsedala i ekumenické radě církví. Za své hlavní úspěchy v této roli považovala vypracování sociální charty, rozvoj křesťansko-židovských vztahů a církevní aktivity na smíření s Českem, jež roku 2004 vstoupilo do Evropské unie.