Zprávy

Jeruzalémský kustod bilancoval

Řím (KAP) Františkán Pierbattista Pizzaballa (50) rezignoval na úřad kustoda poutních míst Svaté země. Úkol pečovat o křesťanská poutní místa v Ježíšově vlasti dostal františkánský řád od papežů roku 1350 a plní jej dodnes. O své práci hovořil Pizzaballa s italským časopisem Famiglia Cristiana. Jako kustod nastoupil v roce 2004 a byl tehdy druhým nejmladším mužem v tomto úřadě. Předtím pracoval jako duchovní pastýř hebrejsky mluvících křesťanů v Jeruzalémě. Pizzaballa pochází z Lombardie a teologii studoval v Římě a Jeruzalémě, na kněze byl vysvěcen roku 1990.

Dialog mezi křesťany a židy Pizzaballa zhodnotil pozitivně. Vzájemný vztah je dnes podle něj zralejší a silně orientovaný na budoucnost. „Sice se nám na těch druhých občas něco nelíbí, ale skutečnost, že si to můžeme bez traumat říct, je nesporně pozitivní.“

Všední život křesťanů v Izraeli ovšem není podle františkána bez obtíží. Poukázal třeba na prekérní situaci tamních křesťanských škol a na omezení a rizika plynoucí z konfliktu mezi Izraelci a Palestinci.

Vznikla dohoda o konání pravoslavného koncilu

Ženeva (KAP/KNA) Dlouho připravovaný koncil pravoslavných církví se má konat 16. až 27. června na Krétě. Dohodly se na tom hlavy 14 pravoslavných církví na týdenním setkání (synaxis) v Chambesy u Ženevy. „Svatá a velká synoda pravoslaví“ by se podle dohody měla sejít v Pravoslavné akademii Kolymbari. Slavnostní bohoslužba o pravoslavné letniční neděli 19. června se bude konat v katedrále Hagios Minas v hlavním městě ostrova Herakleionu.

Koncil se bude zabývat jen částí navrhovaných témat, a sice těmi, kde se již dosáhlo jednoty. K nim patří i pravoslavný postoj k ekumenismu. Ostatní předlohy, většinou eklesiologické, byly odloženy na druhé, časově ještě neurčené, zasedání koncilu.

Závěrečné prohlášení švýcarského setkání bylo uveřejněno se zpožděním, protože gruzínský patriarcha Elia II. se zdráhal podepsat předlohu na téma překážky manželství. Odcestoval tedy ze Švýcarska předčasně a totéž udělali ruský patriarcha Kirill a jeruzalémský Theophilos III. Tím hrozilo, že synaxis a tedy celý koncil na poslední chvíli zkrachuje. Bylo totiž již dříve dohodnuto, že se pro konání koncilu musí dosáhnout shody všech 14 církví. Ekumenický patriarcha konstantinopolský Bartholomaios I. a ostatní shromáždění hodnostáři proto usilovně hledali, jak se dostat z „gruzínské slepé uličky“. Dohodli se na tom, že souhlas 13 proti jednomu znamená určitě „dohodu“, i když ne doslova jednomyslnost. Kromě toho se podle nich sám Elia II. předčasným odjezdem vzdal možností hledat jiné řešení.

Ženevští pozorovatelé spatřují v tomto východisku z nouze předznamenání toho, jak bude rozhodovat samotný koncil. Ten by nyní již neměl zkrachovat na obstrukcích nepatrného počtu církví.

Ve sporné předloze jde o gruzínskou opozici proti připuštění smíšených manželství s jinými křesťany a o dovolení kněžím, aby se po smrti manželky znovu oženili. Podle dosavadních pravidel musejí vdovci z řad pravoslavných kněží zůstat svobodní, a tedy se stát mnichy.

Nepravoslavní pozorovatelé mají podle dohody synaxe sice být k „velké synodě“ přizváni, ale budou se smět účastnit jen jejího slavnostního zahájení a ukončení.

Společenství pravoslavných církví tvoří Konstantinopolský ekumenický patriarchát, další tři starověké patriarcháty (Alexandrie, Antiochie a Jeruzalém) a deset později vytvořených autokefálních pravoslavných církví (ruská, gruzínská, srbská, rumunská, bulharská, kyperská, řecká, polská, albánská a česko-slovenská). Společně reprezentují kolem čtvrt miliardy věřících.

Rakouské teoložky na vzestupu

Vídeň (KAP) Salcburská univerzita informovala o „jedinečné síle žen na teologické fakultě“. Po mužských předchůdcích tam nastupují tři profesorky teologie – Angelika Walserová, Kristin De Troyer a Anne Kochová – a počínaje zimním semestrem spouštějí „čerstvý ženský vítr“. Že ženy získávají stále větší váhu v teologickém bádání a výuce, považují nové profesorky i děkan Dietmar Winkler za „jasné znamení, že teď i v teologii nastupuje sociální normalita“. V Salcburku tak teď působí 9 profesorů a 4 profesorky teologie; z pěti docentů je jedna žena a z šesti asistentů dvě ženy.

Podle dotazníku agentury Kathpress jsou ženy v rakouských teologických fakultách obecně na postupu, i když spíš v akademické střední vrstvě než ve funkcích přednostů kateder a institutů. To se týká většiny katolických fakult i jediné rakouské evangelické fakulty ve Vídni.

První profesorkou teologie se v Rakousku stala roku 1984 náboženská pedagožka Herlinde Pissareková-Hudelistová, která byla rovněž světově první děkankou katolické teologické fakulty. Druhou pak byla roku 1997 Ingeborg Gabrielová.

J. Gruber rehabilitován

Linec (KAP) Až v lednu 2016 byl plně soudně rehabilitován rakouský kněz Johann Gruber, umučený roku 1944 nacisty v koncentračním táboře Gusen. Problém spočíval v tom, že byl nacisty odsouzen kromě politických zločinů také kvůli údajným mravním deliktům. Jako vězeň se choval příkladně, pomáhal svým spoluvězňům a někteří z nich dokonce navrhli jeho blahořečení.

Papež žádá jednotná pravidla pro bioetiku

Vatikán (KAP) Papež František vyzval k zavedení mezinárodních standardů bioetiky. Ty musejí zajišťovat základní lidské hodnoty a právo na život, řekl v projevu ke členům italského Národního výboru pro bioetiku.

Papež kritizoval relativizující utilitaristické myšlení, které člověka chápe jako prostředek k nějakému cíli a embrya, nemocné a staré lidi bere jen jako spotřební zboží, a požadoval, aby lidský život od početí až k přirozené smrti byl pod zvláštní ochranou společnosti a vědy. František připustil, že posouzení bioetických otázek je velmi složité a ne vždy snadné. Vyžaduje pokoru a smysl pro realitu. Církev a světské instituce přitom mají spolupracovat. Každá strana může k řešení bioetických otázek přispět svými zvláštními kompetencemi. Podle Františkových slov přitom musí být společným cílem „sloužit celému člověku“.

Sloterdijk: Teroristé a média spolupracují

Berlín (KAP/KNA) Německý filozof a odborník na média Peter Sloterdijk dal rozhovor berlínskému magazínu Cicero. Řekl mimo jiné, že „teror je žánr mediálního zábavního průmyslu“. Tento průmysl má afinitu k teroru, protože „je podřízen primátu senzačnosti“. Senzačnost slibuje prémii nejvyšší pozornosti těm nejodpornějším činům. Sloterdijk by si podle svých slov přál zákaz zpravodajství po teroristických útocích, považuje však takovou „karanténu“ za nejspíš neuskutečnitelnou. Podle něj existuje faktická spolupráce mezi médii a atentátníky: útočníci mohou píchnutími jehly svého teroristického násilí docílit maximální efekt strachu. „Často si přeji takovou karanténu, jaká se dřív dávala lodím ohroženým morem,“ řekl. Zjevně však právo na zpravodajství zůstane navždy silnější než „vhled o nezbytnosti diskrétnosti“.

Trevírský biskup hovořil o uprchlících

Bonn (KAP/KNA) Trevírský katolický biskup Stephan Ackermann apeloval na politiky, aby brali vážně znepokojení mnoha občanů kvůli situaci kolem uprchlíků. Ne každý, kdo v současné situaci cítí starost nebo strach, je proto již pravicový extrémista, řekl Ackermann listu Trierischen Volksfreund. Současně vyjádřil znepokojení nad tím, že u politických stran jako je německá pravicová AfD přibývá populismus a xenofobie.

Biskup také kritizoval nedostatek evropské mezinárodní spolupráce ve věci uprchlické krize. Spory jsou podle něj normální, ale „co předvádí EU teď, to je truchlohra“. Potřebné omezení počtu asylantů se podle něj nedá dosáhnout tím, že státy budou jednat jen za sebe nebo že se zavedou pevné maximální počty uprchlíků.