Jste zde

298 - listopad 2017

autor: 

Reformy a reformátoři

„Katolická církev si už nemůže dovolit, aby její právo dále setrvávalo v ,ochromujícím vnitřním rozporu‘ mezi výroky o církvi a strukturami v církvi. Není možné stále mluvit o ,bratřích a sestrách‘, ,Božím lidu‘, ,církevním společenství‘ a ,podílu všech na poslání církve‘, když přitom spoluúčast, spolupráce a spolurozhodování v závažných momentech církevního života nejsou dostatečně právně zajištěny. Tento rozporuplný stav má za následek, že ochota angažovat se trvale klesá a členů církve ubývá.“ To napsala Sabine Demelová v článku o „přesunu těžiště církevní struktury z duchovních na laiky“. I když právní zajištění větší aktivity „laiků“ by jistě samo o sobě nestačilo řešit úbytek a znechucení členů církve, je to jeden z prvků, na kterých záleží. Klerikální církev má klerikální církevní právo. A pokud snaha současného papeže o potlačení klerikalismu má vůbec mít šanci na úspěch, musí se tomu i právo přizpůsobit.

Papež František však svou reformu zacílil ještě hlouběji. Martin Vaňáč v článku o jeho dosavadním snažení použil slovo „obrácení“. Je za tím hluboké poznání, že oprava struktur předpokládá nápravu smýšlení těch, kdo v těchto strukturách žijí. František přitom ví, že změna smýšlení potřebuje čas: „Mnozí se domnívají, že změny a reformy mohou být provedeny v krátké době. Já si myslím, že je vždycky zapotřebí času, aby byly položeny základy opravdové, účinné změny,“ cituje ho článek.

František si svou reformností nedávno vysloužil „synovské napomenutí“ od ultrakonzervativců. Ti ho podezírají z hereze, jelikož papež už nelpí na důsledném vyloučení údajných hříšníků ze svátostí. Otevřený dopis na Františkovu podporu, který na obvinění z hereze reaguje plnou podporou papeže, už získal 30 tisíc podpisů; píšeme o tom ve zprávách na obálce. Já jsem však nepodepsal – vadí mi ta plná a bezvýhradná podpora v situaci, kdy je skutečných právních a strukturálních reforem ještě pomálu. Kdyby se text petice nesl v duchu „podporujeme Tě, Františku, a prosíme, jdi dál, nezastavuje se, reformuj a nehleď na to, jestli se bratři lefebvristé naštvou,“ tak bych svůj podpis připojil.

Další aspekt reforem církve – vztah k jinověrcům a k ekonomice – sleduje Ulrich Dulchrow s pohledem na Lutherovu reformaci, zahájenou před půl tisíciletím. Poněkud levičácký článek Radikalizovat reformaci také zmiňuje Františka, a ten ze srovnání s Lutherem nevychází špatně. (Mimochodem víte, že Luther inspiroval Karla Marxe i v technických otázkách ekonomie? Marx prý Luthera hodnotil jako „prvního německého národního ekonoma“ a často citoval.)

Od reformního zemětřesení k tomu skutečnému. Zkušenost se zemětřesením v Mexiku popsal Miroslav Nedorostek. Česká učitelka paní Klára ve městě Cuernavaca, která shání peníze na opravu zbořených domů, je ve spojení s autorem článku, a kdybyste jí chtěli na sbírku přispět, můžete využít náš účet 2300165017/2010. Rádi předáme dál. Nezapomeňte nás na účel peněz upozornit variabilním symbolem 900 a do zprávy pro příjemce napište Mexiko. Předem děkujeme!