Gerhard Tersteegen

Gerrit ter Steegen se narodil 25. ledna 1697 v Moersu, městečku na Dolním Rýnu. Jeho otec byl kupcem a hlásil se k protestantské (reformované) církvi; v roce 1703 zemřel. Mladý Tersteegen prošel latinskou školou ve svém rodišti a naučil se dobře řecky a hebrejsky. Chtěl studovat teologii, ale na to rodina neměla dostatek prostředků. Proto byl v patnácti letech dán na učení do obchodu v Mülheimu, aby pokračoval ve šlépějích svého zesnulého otce. Už v době, kdy se po otcově vzoru učil povolání obchodníka, se obrátil k životu v hluboké zbožnosti. Po pěti letech života o samotě a v chudobě zažil podle svých vlastních slov „druhé obrácení“, jež ho na Zelený čtvrtek 13. dubna 1724 přivedlo k tomu, aby napsal dopis Ježíšovi, v němž se bezpodmínečně odevzdává do Boží vůle.

Neoženil se, žil v ústraní, takřka jako poustevník, a živil se tkaním hedvábných stuh. Večer navštěvoval chudé a nemocné, v noci studoval a psal. Po několika letech se pro nemoc vzdal tkalcovské práce a vyučoval pak náboženství děti svého strýce. Žil z milodarů a připravoval léky pro trpící, jež rozdával přátelům a chudým. Mnoho lidí se na něj obracelo s žádostí o radu a pomoc; duchovní rozhovory a hojná korespondence z něho učinily vyhledávaného duchovního rádce. V roce 1727 založil bratrstvo, které se rozhodlo k životu v čistotě, chudobě a poslušnosti. Po vzoru velkých řeholí pro ně sestavil Způsob života (Forma vitae): text obsahuje poučení o askezi, modlitbě a úsilí o posvěcení. S horoucí touhou následovat Krista v utrpení snášel Tersteegen s příkladnou trpělivostí sebezapření, dlouhotrvající nemoci a deprese.

Až do své smrti 3. dubna 1769 v Mülheimu žil v bratrském společenství s Heinrichem Sommerem. V poetistických kruzích, vedených Wilhelmem Hoffmannem, v něm uzrálo povolání k péči o spásu duší a začal vyvíjet mohutnou kazatelskou činnost.

Tersteegenův život lze pochopit ve světle jeho textů, z nichž jasně prosvítá vroucí touha patřit výlučně a navždy Bohu. Naléhavě v nichž vyzýval k tomu, aby lidé usilovali o poznání Boha, aby jej více milovali a žili ve spojení s Kristem. S tímto záměrem napsal i řadu Duchovních zpěvů (Gestliche Lieder, pův. Geistliches Blumengärtlein inniger Seelen, 1729), v nichž jednotlivci i společenství vstupují do důvěrného vztahu s Bohem. Některé jeho písně pronikly i do zpěvníků evangelických církví v českých zemích (Pán Bůh je přítomen, Já klaním se té lásce svaté). Do zpěvů se promítá jeho čtení a překládání mystických textů, jak je zpracoval ve sbírce Životopisy svatých duší (Ausserlesene Lebensbeschreibungen Heiliger Seelen, 3 svazky, 1785). V životě a spisech svatých se podle něj odrážejí „pravé dějiny církve“. Proto je předkládá svým protestantským spolubratřím, zve je k posvěcování svého života a k napodobování Boží lásky podle vyvolených duší. Odpovídat na Boží lásku je podle Tersteegenova mínění povinnost každého křesťana jako znamení díků za dílo ospravedlnění, které naplnil na kříži Ježíš Kristus.

Tersteegen chápal posvěcování jako úsilí o sjednocení s Kristem ve víře, lásce a modlitbě a zároveň jako odpověď na trojí Kristovu lásku: lásku přátelskou, lásku mateřskou a lásku manželskou; ta poslední nás přivádí k tomu, abychom se Kristu darovali. Toto sebedarování se vyjadřuje modlitbou a láskou k bližnímu, předpokládá umrtvování, sebezápor a uznání vlastní nicotnosti.

Tersteegenova mystika, založená na zkušenosti a představující se jako mystika paradoxu „nic - všechno“, se nejspíše inspirovala mystikou Karmelu. Tento zbožný muž se zabýval duchovním odkazem sedmi hlavních karmelitánských mystiků. V Krátkém pojednání o mystice (Kurzer Bericht von der Mystik) ztotožňuje mystiku se zakoušením Boží přítomnosti a Božího slova, jež má dialogickou povahu. Pomocí dvaceti biblických citací Tersteegen dokládá, že tu nejde o metodu meditace, ale o obsah praxis pietatis, opravdu zbožného života, připraveného přijmout „vlité nadpřirozeno“, což Tersteegen ztotožňuje s mystikou. Mystika pojatá jako niterně žité křesťanství je cílem putování k blaženosti. Tato cesta má hodnotu ve světle ekumenické spirituality jako žité, zkušeností podložené teologie.

Podle slovníkových hesel upravil